Vážené dámy a pánové, a to jak členové zastupitelstva, tak starostové, kteří na toto setkání rovněž přišli,
nebudu mluvit dlouho, protože smyslem naší debaty je diskuze, a ne dlouhé kázání.
Samozřejmě mohl bych ocenit vše, co se ve Zlínském kraji změnilo k lepšímu během mé minulé návštěvy nebo po ní, a myslím si, že je to i celostátní tendence. Jistě všichni máme radost z toho, že jsou podniky, které rozšiřují výrobu, přijímají nové zaměstnance a přitom se jim zvyšuje zisk.
Mám radost z toho, že třeba Zlínský kraj investuje hodně prostředků do výstavby domovů důchodců a jako sám důchodce mám konflikt zájmů, čili musím tuto aktivitu nutně podporovat. Na druhé straně vím, že přežívají některé problémy v dopravní infrastruktuře, které jsou částečně způsobeny i Dětmi země a dalšími organizacemi, které brzdí výstavbu a úpravy silniční sítě. Křeček polní je téma, které jsme tady probírali před rokem, a doufám, že už ho Zlínský kraj přestěhoval na svůj pozemek, aby mohla ta stavba silnice pokračovat.
Nicméně, v úvodním slovu bych chtěl upozornit na jeden fakt, byť ho všichni znáte, a sice, že i když nezaměstnanost ve Zlínském kraji je poměrně nízká, je pod celostátním průměrem, tak také pod celostátním průměrem je průměrná mzda ve Zlínském kraji a to tak, že je druhá nejhorší, tedy nejnižší po kraji Karlovarském. Tak si myslím, že bychom měli při diskuzi společně přemýšlet nad tím, jak tuto situaci změnit.
Roste-li ekonomika zhruba o čtyři procenta a zisky některých podniků se pohybují kolem patnácti procent rentability, není důvod, abychom konečně nepřikročili i v soukromé a nikoli pouze ve veřejné sféře k růstu mezd. Ten růst si samozřejmě někdo musí vynutit. Nehrajme si na to, že bude bez jakéhokoli politického nebo odborného tlaku. Nechal jsem si udělat analýzy, z nichž Vám řeknu jenom dvě čísla.
Mzdové náklady v průměru české ekonomiky představují sedm až osm procent celkových podnikových nákladů. Jsou samozřejmě výrazné rozdíly mezi jednotlivými podniky, ale já teď mluvím o průměru. To znamená, že je to položka, která je z pravidla o něco nižší, než například výdaje na energie, kde musíme naprosto zbytečně platit předraženou elektřinu díky nesmyslnému projektu obnovitelných zdrojů. To se týká bývalého ministra vnitra, ale to už je pozdě bycha honit a on tyto ztráty asi sám nezaplatí.
A druhý údaj, který ještě proberu na setkání s příspěvkovými organizacemi a odbory, je, že odborová organizovanost u nás je sedmnáct procent, zatímco například ve Švédsku je sedmdesát tři procent. Švédsko, jak víte, je moje oblíbená země, kterou s výjimkou migrace dávám za příklad všem svým kolegům. Takže právě odbory by měly být v rámci kolektivních smluv vyššího stupně nositeli onoho tlaku, o němž jsem tady mluvil. Protože růst ekonomiky je příjemná a dobrá věc, ale pokud se neprojeví v růstu životní úrovně zaměstnanců, kterým Tomáš Baťa říkal spolupracovníci a nikoli zaměstnanci, tak je to růst, který je víceméně prázdný a fiktivní.
Navrhuji Vám, aniž bych témata jakkoli omezoval, abychom si položili onu smutnou otázku, proč jsme předposlední. Předposlední z hlediska životní úrovně v krásném a bohatém Zlínském kraji, který dokonce jako jediný kraj v republice má svoje genius loci a to je baťovský duch. Baťovský podnikatelský duch, který se promítl i do Slušovic, i když František Čuba tvrdí, že on byl daleko lepší než Tomáš Baťa, viď Františku. A možná, že máš dokonce i pravdu, ale v každém případě jsi byl do jisté míry pokračovatelem baťovské tradice a já bych ti chtěl za to veřejně poděkovat.
Takže, abych to uzavřel. Celý problém spočívá v tom, že je nepoměr mezi bohatstvím kraje, potenciálem kraje, jeho rozvojovými možnostmi a životní úrovní jeho obyvatel. Pojďme společně přemýšlet nad tím, jak to změnit a jak to zlepšit.
