Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,
dovolte mi, abych úvodem poděkoval panu hejtmanovi a jeho týmu, nikoli pouze za skvělou organizaci mé návštěvy, stejně tak jako v předchozích letech, ale abych mu poděkoval za vykonanou práci v čele Moravskoslezského kraje. A jsem velmi rád, že při mnoha našich setkáních během těchto tří dnů panu hejtmanovi děkovali i další účastníci těchto setkání, i když jak víte, na základě výsledků voleb mu děkovat nemuseli, a přesto to udělali. Myslím si, že to je nejvyšší ocenění jeho práce jakého se mu mohlo dostat.
Pokud jde o vlastní náplň mé návštěvy. Rád bych jenom pana hejtmana doplnil. Víte, že Moravskoslezský kraj, i když i v něm se díky bohu nezaměstnanost snižuje, má svá bolavá a problémová místa, a jedním z takových míst je nepochybně OKD. Měl jsem setkání s vedením OKD, a jsem velmi rád, že vás mohu informovat, že jsme dospěli ke shodnému názoru, že by vedení OKD mělo podniknout aktivní právní kroky proti Zdeňkovi Bakalovi, u něhož existuje podezření, zdůrazňuji podezření, že vytuneloval OKD v řádech několika desítek miliard korun. Kdyby se alespoň část těchto prostředků podařilo zajistit, pak by nepochybně sanace OKD byla snadnější záležitostí, než je tomu v současnosti.
Chtěl bych poděkovat občanům, protože jejich účast byla opravdu mimořádně vysoká a atmosféra byla přátelská. Chtěl bych poděkovat studentům Opavské univerzity, a protože česká média vždycky místo nabité auly, kde studenti sedí i na schodech, ukáží člověka s trenýrkami, tak bych jenom rád připomněl, že tento člověk podle mých informací je tak zvaný věčný student, jemuž je třicet osm let. Ale nikdo samozřejmě nebrání našim sdělovacím prostředkům, aby se místo drtivé většiny zúčastněných soustřeďovali na poměrně velmi malou okrajovou menšinu.
Pokud jde o celkové hodnocení, společným jmenovatelem našich setkání byla obava, že Moravskoslezský kraj se vylidňuje. A já se musím přiznat, že jsem si opravil názor na tak zvané sociální podnikání, když jsem se setkal s tak zvaným Osoblažským cechem a Klastrem sociálního podnikání. Myslím si, že toto je jedna z cest, jak zvýšit zaměstnanost.
Na druhé straně trvám na svém názoru, že mnoho lidí odmítá nabízenou práci, žije ze sociálních dávek, a že je zapotřebí, což se do jisté míry stalo, přijmout zákon, který ty, kdo odmítnou nabízenou práci, odsoudí k existenčnímu minimu, které je, jak dobře víte, dva tisíce dvě stě korun měsíčně.
Víte, ten termín pozitivní deviace, který jsem často používal, se dá stáhnout k městu Frenštát. To byla radost vidět město, které má ani ne čtyř procentní nezaměstnanost, které rozkvétá. Byl jsem rád, že jsem mu mohl přinést radostnou zprávu, že důl Frenštát bude zřejmě opravdu uzavřen, protože jeho uvedení do provozu by stálo, podle sdělení vedení OKD, dvacet miliard korun, a na to nikdo nemá, zejména v současné situaci.
Zatímco na tom Bruntálsku nebo na tom Karvinsku jsou samozřejmě problémy hlubší, a pokud ve vašich otázkách se budete ptát, jak je konkrétně řešit, rád se pokusím odpovědět. Nicméně, co mě dojalo právě dnes bylo to, že se ve Frenštátě spontánně zpívala národní hymna, a pokud tam někde zavlály tibetské vlajky, odpověděl jsem: „Jsem prezident České republiky a mám rád českou vlajku.“
Děkuji vám za pozornost.
Miloš Zeman, prezident republiky, Frenštát pod Radhoštěm, 4. listopadu 2016
