Vážení vietnamští přátelé,
myslím, že si mohu dovolit vás tak oslovit, protože už můj předřečník zdůraznil, že v mé zemi žije silná vietnamská komunita, kterou máme rádi, a které si vážíme pro její pracovitost. Tato komunita má statut plnohodnotné národnostní menšiny a může tedy požívat všech práv jako kteříkoli jiní občané České republiky. Nejen to, děti vietnamských rodičů studují české vysoké školy, mluví perfektní češtinou a tak se tak trochu vrací doba, kdy kdysi řada významných vietnamských politiků dokonale ovládala český jazyk.
Ale nejenom to, počet vietnamských studentů na našich školách se zhruba zdesateronásobil a my s velkou úctou a obdivem sledujeme vývoj vietnamské ekonomiky, kdy naprosto pravidelně se váš hrubý domácí produkt zvyšuje o šest procent ročně, takže za tuto dobu už se Vietnam posunul z pozice zemí s nižší do pozice země se střední ekonomickou úrovní a i k tomu bych vám chtěl velice blahopřát.
Znamená to, že se ve vaší zemi vytvořila střední třída a ta střední třída může cestovat. A tady bych měl pro vás jeden námět, protože nemůžeme být spokojeni s dosavadní úrovní našich vzájemných vztahů, když vidíme některé mezery, které se dosud nepodařilo zaplnit. Proč neexistuje přímá linka mezi Hanojí a Prahou? Nebo si snad myslíte, že by tato linka nebyla zaplněna jak díky silné vietnamské komunitě u nás, tak díky zájmu našich turistů navštěvovat vietnamská místa? A ostatně jedna ze smluv, které teď budeme podpisovat, se týká právě výstavby velkého přímořského hotelu. To je první věc.
Přátelé si mají říkat i nepříjemné věci. Chceme-li podporovat turistický ruch, je dobré, aby pro české občany byla zrušena krátkodobá turistická víza. Vietnam už tato krátkodobá turistická víza zrušil pro Francii, zrušil je pro Německo. Je snad Česká republika něco méně než Francie či Německo? Je k vám méně přátelská?
Třetí věc, kterou se díky Bohu podařilo vyřešit, byly dva neúspěšné investiční případy, tedy případy českých investic ve Vietnamu. Vážím si přátelského gesta, že právě při příležitosti a v den mé návštěvy, byl jeden z těchto případů úspěšně završen a děkuji za to. Víte, my v Čechách máme takové přísloví, že jedno shnilé jablíčko může nakazit celý koš zdravých jablek. A jeden neúspěšný investiční případ samozřejmě snižuje podnikatelskou důvěru, ale to už máme za sebou a díky Bohu za to.
Prostudoval jsem si velmi, velmi pozorně strukturu těch smluv, které dnes budeme podepisovat. Právě spektrum těchto smluv dokazuje obrovskou možnost širokopásmové spolupráce prakticky ve všech oblastech lidského života, mimochodem včetně té, která zde byla zmíněna. Jsme připraveni v případě zájmu, poskytnout jako zbrojařská velmoc Vietnamu veškeré potřebné vybavení a respektujeme to, že z našeho hlediska neexistuje pro tyto dodávky žádné embargo, žádná sankce a žádný bojkot. A tak to mezi přáteli má být.
Ale nemůžeme se samozřejmě omezovat jenom na zbrojní průmysl. V těch podepsaných dohodách jsou například optická vlákna, sanitární keramika, již zmíněný hotel na pobřeží, dohoda o spolupráci s naší nejúspěšnější nemocnicí v Praze, a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Přál bych si tedy, abychom se řídili jedním krásným příslovím, „než abychom proklínali tmu, je třeba zapálit svíčku“. A nám v naší vzájemné spolupráci se už podařilo zapálit velice mnoho svíček, podařilo se rozvinout mnoho úspěšných projektů a já věřím, že právě při příležitosti mé návštěvy učiníme několik dalších velmi konkrétních kroků k přátelství, spolupráci a strategickému partnerství v mnoha oblastech. Co je nám platné, když někam přijedete a ujistíte se vzájemně o korektních vztazích a pak zase odjedete. Já tomu říkám politická turistika. Smyslem skutečného přátelství a skutečného strategického partnerství je podepsat jasné a konkrétní dohody, které přinášejí prospěch oběma stranám. A to se za několik málo minut také stane.
Děkuji vám za vaši pozornost.
Miloš Zeman, prezident republiky, Hanoj, 6. června 2017
