Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,
pane hejtmane, chtěl bych Vám ještě jednou blahopřát s krátkým časovým zpožděním k Vašemu zvolení hejtmanem Plzeňského kraje. Chtěl bych blahopřát všem těm, kdo jsou ať už v koalici, nebo v opozici, protože v obou případech byli řádně zvoleni, a protože jsem byl několik let šéfem opozice a potom jsem byl několik let premiérem, znám z obou stran tyto vztahy, a vím, že opozice se může stát vládou a vláda opozicí, a proto platí ono přísloví, když jdeš nahoru, zdvořile pozdrav, protože až půjdeš dolů, bude se ti to hodit.
Velice si vážím toho, pane hejtmane, že jste pozval na naše setkání bývalé hejtmany. Vidím tady Miladu Emmerovou, Vaška Šlajse. Je tady pan Petr Zimmermann? Pan Zimmermann tady zatím není a Milan Chovanec bude večer. Protože v kantátě Bohuslava Martinů Otvírání studánek je závěrečný zpěv, který končí veršem, z ruky do ruky si podáváme těžký klíč, klíč od domova, v žádném případě tedy klíč od kraje.
Já si vážím toho, když dokážeme ocenit práci našich předchůdců, místo, abychom na ně plivali, jak je bohužel v české kotlině tradičním zvykem, špatným zvykem.
Ano, přijel jsem do Plzeňského kraje jako do kraje bohatého a v poslední době i do kraje s nízkou nezaměstnaností. Dokonce i ten nejproblémovější okres, okres Tachov, má ani ne pětiprocentní nezaměstnanost, což dříve nebylo, a to hodně pamatuji, takže teď se musíme soustředit na několik témat.
Prvním tématem je růst životní úrovně, a já vím, že Plzeňský kraj je po Praze a Středočeském kraji nejbohatším krajem České republiky jak z hlediska průměrné mzdy, tak z i hlediska HDP v přepočtu na hlavu.
Vážím si i toho, že se věnujete tématům, která už pan hejtman zmínil. Mirek Grégr, můj bývalý ministr průmyslu a obchodu, měl jednu kouzelnou větu, průmysl nás živil, živí a živit bude. A proti těm, kdo podceňovali význam průmyslu, se dnes objevuje forma reindustrializace, a myslím si, že to, že Česká republika je nejprůmyslovější země Evropské unie, nám přináší nezanedbatelné výhody, které jsme dříve nedokázali docenit.
Každý politik má jednak oficiální priority, jednak neoficiální priority. Mojí oficiální prioritou je ekonomická diplomacie, což konkrétně znamená pronikání na zahraniční trhy a podpora našich exportérů a na druhé straně získávání efektivních zahraničních investic.
Moje, chcete-li, soukromá priorita jsou jednak hospice a jednak sociální zařízení obecně. A chtěl bych vás informovat, že po dohodě s ministrem zdravotnictví bude konečně připraven zákon o hospicové péči, protože až dosud pojišťovny váhaly s krytím nákladů na tato velmi užitečná zařízení.
Vážím si toho, že Plzeňský kraj má jak kamenný, tak mobilní hospic. Kdybyste měli místo jednoho dva, pane hejtmane, tak by vás taky neubylo. Jsou už kraje, které mají dva hospici. A je to zařízení, které umožňuje důstojný odchod ze života, což v LDN často není.
Každý kraj má svoje bolavé místo. A bolavým místem jak Plzeňského, tak Jihočeského kraje je Národní park Šumava. Víte dobře, že jsem Šumavou už mnohokrát prošel. Dokonce i se svýma bolavýma nohama jsem vystoupal sedm kilometrů na Plešné jezero. Prohlédl jsem si Bursíkem zničený les z helikoptéry. Mluvil jsem se všemi, nebo téměř všemi starosty šumavských obcí. A budete první, které budu informovat, že 21. února vystoupím před Poslaneckou sněmovnou, abych podpořil senátní verzi zákona o národních parcích, která více chrání zájmy šumavských obcí.
Protože rád provokuji, a nemohu si to odpustit ani dnes, bez ohledu na názory přítomných bych chtěl velmi podpořit i plzeňskou spalovnu, protože si myslím, že proti šílencům zelených aktivistů, a já úmyslně říkám zelených, nikoli ekologických aktivistů, neboť ekologové alespoň vědí, co je to biomasa. Tedy proti šílencům zelených aktivistů je potřeba napříč politickým spektrem vytvořit koalici rozumných lidí, a věřím, že i v tom najdu vaši podporu.
Děkuji vám za vaši pozornost.
