Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,
dovolte mi, abych porušil zaběhnutou tradici a začal tématem, o němž pan hejtman již mluvil. Dnes v deníku Právo na titulní straně vyšel článek s názvem „Prezidentův tým odmítl, aby je obsluhovali postižení. Uklízet směli." konec citátu. Chtěl bych pouze konstatovat, že až do dnešního dne jsem deník Právo považoval za jeden z mála slušných deníků v České republice. Po této evidentní lži, kde to dementovala nejenom prezidentská kancelář, nejenom majitelé restaurace, ale vystoupí ještě vedoucí našeho týmu Vladimír Kruliš, považuji Rudé právo a schválně říkám Rudé právo, za prolhaný plátek, který se vrací do těch nejtemnějších dob, to jest do doby, kdy se říkalo „Lže, jako když Rudé právo tiskne". Tím bych uzavřel tento nepříjemný bod a pokračuji standartními tématy.
Chtěl bych znovu vyjádřit hlubokou soustrast nad úmrtím bývalého německého prezidenta pana Weizsäckera. Šéf protokolu mi říkal, že jsem byl patrně poslední český politik, který se s ním v Berlíně setkal. Plánoval jsem, že v pátek se zúčastním pohřbu, ale bohužel termín pohřbu byl odsunut a v době nového termínu jsem na návštěvě v Jordánsku a ve Spojených arabských emirátech. Proto jsem poprosil předsedu Senátu Michala Štěcha, jako druhého nejvyššího ústavního činitele České republiky, aby mě na tomto obřadu zastoupil.
Poslal jsem také kondolenci Jeho veličenstvu jordánskému králi k barbarské vraždě jordánského pilota, který, jak víte, byl upálen v železné kleci. Domnívám se, že tento teroristický čin znovu zesiluje potřebu zásahu mezinárodního společenství proti Islámskému státu i všem teroristickým výcvikovým základnám, ať se nalézají kdekoli.
A nyní k regionální problematice. Chtěl bych poděkovat panu hejtmanovi a jeho týmu za skvělou spolupráci při organizaci této návštěvy. Tím spíše, že jsme původně měli jet do Karlovarského kraje, ale jak víte, tam se zrovna mění hejtman, a velice děkuji za operativnost se kterou pan hejtman a jeho tým tuto návštěvu naplánovali.
Snažil jsem se na setkání v naplněných sálech s výjimkou v Ústí nad Labem, tam ten sál nebyl tak docela naplněn, ale ve všech ostatních městech ano, odpovídat nejenom na dotazy, které mi byly kladeny, ale vyzývat i ty, kdo by si s sebou přinesli červené karty, aby jako první položili otázku. Když jsem tak učinil, až na jednu výjimku se nikdo nepřihlásil. Chtěl bych tedy Vaším prostřednictvím vyzvat své názorové oponenty, aby měli příště větší odvahu a otázky dokázali položit.
Závěrem bych rád konstatoval, že tématika, která se týkala prolomení těžebních limitů, nepřizpůsobivých, míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji nebo děčínských jezů či dálnice D8, tedy problematika, která je skutečně specificky regionální, byla diskutována na těchto setkáních s experty a snažil jsem se vyslechnout názor obou diskutujících stran, protože není pouze jedna jediná pravda. Skutečná pravda se nalézá právě v diskuzi. Toť úvodem vše.
Děkuji Vám za pozornost.
