Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,
ze všeho nejdříve bych chtěl blahopřát nově, případně staronově zvoleným starostům, kteří jsou zde rovněž přítomni. A současně vždy říkám, dovolte, abych s tímto blahopřáním Vám vyslovil nejhlubší soustrast, protože úkol starosty je úkol horolezce, který se dostal na vrchol své obce nebo města a na tom vrcholu vždycky kouká, vždycky je tam sníh, zima a led a vždycky dodávám, že jsou tam Šerpové, kteří Vás chtějí stáhnout z toho vrcholu, místo, aby Vám pomáhali se na tom vrcholu udržet. To je bohužel politická realita, o které se málo mluví, ale která přesto existuje.
Takže dovolte, abych, ať už byli zvoleni poprvé, podruhé nebo potřetí, blahopřál všem starostům a popřál jim, aby dokázali odolat i nepřízni politického počasí, která je možná bude někdy očekávat. Tolik zaprvé.
Zadruhé, nejsem samozřejmě v Jihočeském kraji poprvé ani podruhé ani potřetí. Jsem zde zhruba po dvacáté. A víte, když jsem do Jihočeského kraje přijel na opravdu důkladnou prohlídku tohoto kraje? V roce 1992, kdy jsem tady kandidoval za Sociální demokracii. A mohu Vám sdělit, že není důkladnější prohlídka kraje, než je volební kampaň. To musíte sjezdit každou vesničku, mluvit s co nejvíce počtem obyvatel. A není to turistická vyjížďka, je to tvrdá práce, ale je to práce, která má smysl a od té doby jsem si Jihočeský kraj zamiloval. A proto jsem se sem vracel i tehdy, když jsem tady nekandidoval. A vracel jsem se za velmi provokativními účely. Zejména na Šumavu, kde zahynulo tři miliony stromů díky zeleným fanatikům. Já úmyslně vždy říkám zeleným fanatikům, nikoli ekologickým fanatikům, protože ekologové alespoň vědí, co je to biomasa, což se o zelených, jak známo, říci nedá.
Těším se, že uvidím znovu i velké dílo Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Dílo, které kdyby na rožmberském panství vládli zelení fanatici, by nikdy nebylo vykonáno a místo toho byste tam měli útulné mokřady se spoustou komárů.
Vím o problémech Jihočeského kraje, z nichž asi jedním z nejdůležitějších je dostavba dálnice D3. Co říci o zemi, kde se za posledních šest let vystřídalo deset ministrů dopravy. Že je to země, která je nešťastná, protože žádný ministr dopravy nemá čas, aby připravil koncepci, natož aby tuto koncepci realizoval, ale přesto, jak jsme s panem hejtmanem dnes hovořili, je rozumná naděje, že dálnice D3 se alespoň staví, že tady nemáte paní Havránkovou na rozdíl od Královehradeckého kraje. A v tomto smyslu jste šťastný kraj.
Jste šťastný kraj i v tom smyslu, že máte jednu z nejnižších nezaměstnaností v republice a že jste nejenom absolutně, ale i v přepočtu na obyvatele, nejméně zadluženým krajem. A to je v zemi, kde je vysoký rozpočtový schodek, nikoli měst a obcí, nikoli krajů, ale státu, stále vážným a přežívajícím problémem.
Jste krajem, který dělá užitečné investice. Chtěl bych zmínit například domov důchodců v Bechyni, protože jako důchodce mám přirozený konflikt zájmů v této oblasti. A skončil bych tím, že jste krajem, který vyhlásil Husitské dny a já se k Vám přidávám. 5. června, tedy v pátek, kdy bude na pražském hradě poprvé po devadesáti letech vztyčen prapor s kalichem. Mimochodem podle Jenského kodexu z roku 1450, to bude červený kalich na zlatém poli. Naši milovaní novináři s informovaností sobě vlastní včera napsali, že to bude červený kalich na černém poli, což by poněkud připomínalo vlajku Islámského státu a já se hodlám držet spíše Jenského kodexu, než skvěle informovaných českých novinářů.
Jak víte, před devadesáti lety tuto vlajku vztyčil Tomáš Garrigue Masaryk, papežský nuncius na protest odjel z Prahy. Mimochodem neočekávám, že tato část historie se bude opakovat, ale až budu při vztyčování tohoto praporu mluvit, připomenu Masarykova slova, dnes již téměř zapomenutá „Tábor je náš program". Takže na Pražském hradě vlastně řeknu, jihočeský program, je program České republiky.
Děkuji Vám za pozornost.
Miloš Zeman, prezident republiky, České Budějovice 1. června 2015
