Z kávové sedliny lze údajně i věštit. Co se však podařilo české vládě, nemá obdoby. Zákaz pití kávy na ulici napřed vehementně zdůvodňovali jednotliví ministři do té doby, nežli tento nápad odmítl premiér. Došlo k nápravě i zjištění, že své pokyny vlastně nečtou. Máme štěstí, že nám nebylo nařízeno něco horšího. Tímto svým kávovým omylem se představitelům státu podařilo dát občanům další argument, že není všechno zlato, co se třpytí. Není tedy od věci kontrolovat i ty, kteří by nám měli být příkladem. Dnes už si kávu dát na ulici můžeme, jen nám trochu hořkne v ústech z obavy, co nás ještě čeká. Vláda je ve svých nařízeních vcelku plodná, jde však o to, zda jsou její výstupy vždy prospěšné.