V letošním roce oslavujeme sté výročí od založení republiky. Každý člověk má tendenci na zlé zážitky zapomínat a do paměti si vrýt pouze to, co pro nás bylo podstatné a potěšující. Česká republika sté výročí oslavila opravdu mohutně. Lidé ze všech koutů našeho státu oslavili vznik nového uskupení Československé republiky. Je třeba si však připomenout, co vše jsme v minulosti prožili, ať už se jedná o „Mosteckou stávku“, kdy bylo stříleno do horníků, či okupaci hitlerovskými vojsky. Lidé položili své životy v boji s fašisty v jejich vězeních či koncentračních táborech. Tolik kritizovaný socialismus přinesl např. hromadnou výstavbu bytů, ve kterých žijeme dodnes.
Jsme rádi, že nás nezasáhl dosud terorismus a poměrně razantně se zmenšila nezaměstnanost. Přesto jsou však oblasti, ve kterých lidé jen těžko hledají práci. Nelze zapomenout ani na podivné privatizační kauzy či prodeje prosperujících podniků. Je otázkou zda-li se ještě vůbec někdy podaří potrestat viníky, kteří často zmizeli v zahraničí. Radost nemáme ani z vojenských misí, kde pod hlavičkou NATA umírají naši vojáci. Je třeba si připomínat všechny historické události, které nás za dobu od založení republiky potkaly. Dějiny nelze měnit a rozhodně nejsou černobílé. Každá doba sebou přinesla události, které se nám vryly do paměti.
Věřím, že v letech budoucích zažijeme poklidný život bez vzájemných vnitřních ataků, válek, terorismu a bídy. Lidé si zaslouží, aby se nemuseli bát příštích dnů, aby své děti vychovávali v míru a bez obav o životy své i svých bližních.