Podpořili jsme již v minulém volebním období zavedení EET pro restaurace a ubytovací zařízení (platí od prosince 2016) a pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu (platí od března 2017). A v tomto volebním období jsme podpořili i aktuální záměr vlády zavedení EET pro drobné podnikatele, řemeslníky, lékaře a advokáty.
Co nás k tomu vedlo? Především nesporný, a všem občanům známý fakt, že dlouhodobé a systematické krácení daňové povinnosti se v některých oblastech podnikání stalo v České republice téměř běžnou záležitostí. Odhady tohoto krácení daní jsou obtížné, ale zřejmě dosahují výše minimálně několika desítek miliard korun. Toto ovšem má za důsledek jednak nižší příjmy veřejných rozpočtů, jednak nerovné podmínky pro podnikání.
Nejedná se přitom pouze a jenom o nějaké české specifikum. Evidence tržeb je ve světě zcela běžné opatření sloužící k narovnávání podnikatelského prostředí. Domníváme se, že kroky v tomto směru jsou navýsost žádoucí také u nás, a proto je podporujeme. Na konci roku 2016 se Česká republika stala šestnáctou zemí EU, ve které funguje některá z forem evidence tržeb. U nás zavedený model přitom považujeme za efektivní, nejméně zneužitelnou a pro podnikatele nejméně nákladnou formu.
Je třeba říci, že tyto kroky byly a jsou podporovány výraznou většinou nejenom českých občanů, ale i všemi významnými podnikatelskými a profesními asociacemi. EET je tedy vcelku příznivě přijímána širokou občanskou veřejností, a i mezi podnikateli má vcelku dobré renomé, ovšem s výjimkou "podnikatelů".
KSČM přivítala návrhy vlády ohledně rozšíření EET i na další segmenty našeho podnikatelského sektoru. Ve stručnosti jde o již zmíněné drobné podnikatele, řemeslníky, lékaře a advokáty, atd. Byli jsme toho názoru, že EET by mělo být povinné v zásadě pro každého podnikatele, a to jen s omezenými výjimkami. Ostatně i realita fungování EET potvrzovala tento náš názor. Domníváme se tedy, že by nebylo dobré, kdyby EET skončila tím, že by se týkala pouze těch, kteří spadají do první a druhé fáze (restaurace a ubytovací zařízení, velkoobchod a maloobchod). Již v etapě přípravy tohoto vládního návrhu na rozšíření EET jsme ovšem při jednáních zdůrazňovali, že nám jde o to, aby okruh těch, kterých by se EET měla nově týkat, byl nastaven pragmatičtěji. Konkrétně jsme považovali a považujeme v této souvislosti za nejvýznamnější stanovit některé kategorie podnikatelů, zejména těch nejmenších, které budou z působnosti EET vyjmuty. Při těchto jednáních jsme vyjádřili i náš názor, že by se EET nevztahovala na živnostníky a firmy s ročním obratem do 500 - 750 tis. korun a že by bylo žádoucí z povinnosti vyjmout fyzické osoby s paušální daní, stejně jako i veřejně prospěšné poplatníky s obratem do jednoho milionu korun ročně, kteří v rámci pořádaných a dopředu nahlášených akcí evidují své tržby mimo prostory stálé provozovny vybavené EET, bufety ve školách apod.
Je faktem, že vládní novela zákona o EET byla koncipována více méně v souladu s tímto názorem KSČM (zmínila jsem pouze ty naše skutečně zásadní požadavky), a tam, kde tomu tak docela nebylo, další vyjednávání o konkrétní podobě této novely na půdě Poslanecké sněmovny vedla v zásadě k akceptování našich dalších dílčích přístupů. Zde mám na mysli například náš návrh (P.Kováčik), že EET nebude podléhat předvánoční prodej sladkovodních ryb ve dnech 18. až 24. prosince v takové provozovně, kde se uskutečňují pouze takovéto tržby.
Poslanecké sněmovně předložila vláda svoji novelu zákona o EET loni v červnu. Její projednávání se prodlužovalo kvůli nesouhlasu opozice a jejím rozsáhlým obstrukcím. První čtení začalo loni v září a trvalo až do letošního února. Snahou opozičních politických stran totiž bylo jednání prodlužovat s cílem vyvolání mediální pozornosti na toto úsilí opozice. Tedy jen jakási hysterická snaha o zviditelnění, přičemž z tohoto jejich jednání přímo čiší, že bránění EET považují za předvolební téma. Jde také (nebo snad především?) o získání hlasů právě těch "podnikatelů", kterým EET prostě překáží v jejich stávající praxi zatajování podnikatelských příjmů. A o ty právě opozičním politickým stranám jde. Takovýchto podnikatelů sice zas až tolik není a daňové orgány v podmínkách uplatňování EET budou nově mít nástroje k tomu, aby se na ně zaměřily. Nicméně předvolební boj byl zahájen hned po posledních parlamentních volbách a každý hlas bude dobrý. Myslím, že toto je hlavní motiv toho parlamentního a mediálního humbuku okolo EET. A všimněme si ještě jedné věci. Totiž že v nejrůznějších diskusích se kriticky k EET vyslovují vesměs ti, kteří s tímto novým systémem nemají žádné zkušenosti. Hlavně však jejich odmítání EET není neseno nějakými racionálními důvody, ale je to pro ně krok, který je třeba pod nejrůznějšími marginálními záminkami odmítnout, protože jej navrhla současná vláda levého středu.
Myslím, že tyto přístupy se plně projevily i při závěrečném schvalování vládní novely zákona o elektronické evidenci tržeb. Tedy toto finále skutečně stálo za to, když bylo poslanci předloženo celkem 822 pozměňovacích návrhů. Z toho asi 770 (snad se nepletu) vznesla ODS. Jejich smyslem bylo formálně z EET vyloučit všechny profese a obory, na něž by se mělo rozšíření elektronické evidence tržeb vztahovat. O vyjmutí každé jednotlivé profese se potom v závěrečném čtení hlasovalo zvlášť, což trvalo mnoho hodin a hlavně to opět vzbudilo mediální pozornost. Cílem bylo ukázat oněm "podnikatelům", kdo je jejich ochráncem a také podprahově vnutit širokému občanstvu myšlenku, že s dalším rozšířením uplatňování EET není vše v pořádku. Nic jiného za tím nehledejme, ostatně nic více tam není. Musím ovšem říci, že je to chytrá taktika, ale je správná a mravná? Na to ať si odpoví každý sám. A každý by si měl také dobře pamatovat, jak se která politická strana vyslovila v této záležitosti.  
Poslaneckou sněmovnou minulý pátek schválenou novelu zákona o EET nyní dostane k projednání Senát. Lze asi očekávat, že druhá parlamentní komora k ní bude mít výhrady a zřejmě ji Sněmovně vrátí. Pevně však věřím, že v Poslanecké sněmovně znovu projde v již schváleném znění. Již dávno nám byla třeba, neboť narovnává podnikatelské prostředí, také jde o příjem ze zdaněných, kdysi špinavých peněz do státního rozpočtu a v neposlední řadě se jedná o další krok k řešení šedé ekonomiky.