Poslední dobou se vláda chlubí úspěchy, jež jsou mnohdy diskutabilní. Ať už se jedná o ekonomiku či nízkou nezaměstnanost. Lidé pociťují růst cen, jenže proč by to vládní představitelé přiznávali. Ti, kteří to mohou ovlivnit, mlčí. Stoupají ceny vajec, másla, sýrů, mléka, pečiva, ale i pronájmů, vody i tuhých paliv. Spotřebitel má nulovou možnost se bránit. Drahá voda, která je ve většině případů v zahraničních rukou a je dnes strategickou surovinou, nezatěžuje jen domácnosti. Doplácejí na ni podniky v rámci výroby a pro většinu z nich je značnou nákladovou položkou. Ministři odmítají o problémech diskutovat, obhajují především svá vlastní nařízení a nepřipouštějí jiný názor. S koncem volebních kampaní se množí i útoky na konkurenty. Dá se říct, že tento nevybíravý způsob, který dnes podstatně ovládl některé politické subjekty, je tím nejhorším, co nás mohlo potkat. Velké procento občanů není rozhodnuto, komu dá důvěru a svůj hlas. Věřím, že program předložený KSČM je opraavdu tím nejlepším argumentem a to nejen ve volbách. Denně se setkáváme s lidmi a snažíme se řešit jejich tíživé problémy. V letošních volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje množství nových, či z minulosti oprášených politických stran. Nový kabát a staronové tváře. V mnoha případech jde pouze o touhu po moci či vliv v rámci byznysu. Jeden nový jev jsme však zaznamenali. Miliardáři soutěží o to, kdo ovládne či založí stranu, s níž půjdou do voleb. Jak tato podzimní hra dopadne, určí občané. Věřím, že pro většinu z nás bude při rozhodování limitujícím měřítkem až dosud odvedená práce. A také soustavná snaha o prospěch občanů a naší republiky.