Pro mě to rozhodně není zásadní téma dnešní doby. Je smutné, že se předvolební kampaně stran rozjely dřív, než jsme se stačili vypořádat s následky pandemie. S těmi budeme bojovat roky, a to nejen my, ale i naše děti. To ale teď nikoho netrápí. Populismus je dnes na denním pořádku. Na názory odborníků nikdo nehledí. Tedy jen v případě, když někomu hrají do karet...
Očekávala jsem, že ti největší političtí křiklouni, kteří vždy věděli přesně, co je špatně, se teď ukážou. Asi naivně jsem předpokládala, že po skončení nouzového stavu začneme věcně jednat, bez ohledu na stranickou příslušnost, co dál. Ale to jsem se hluboce mýlila.
Volby teď hýbou českou politickou scénou. Neberu argumenty typu: S vládou se nedá vyjednávat atd. Obzvlášť současné dvě nově vzniklé koalice by měly umět hledat s ostatními společnou řeč. Pokud to nezvládnou, jen těžko budou společně vládnout, pokud dostanou dostatek hlasů od voličů. Pět koaličních stran je totiž opravdu silný oříšek. A to se raději ani neptám na to, jak levicoví Piráti budou hledat řeč s pravicovými partnery. Teď mají společné téma – „zbavit se Babiše“. Ale co pak? Program „ANTIBABIŠ“ nás a naši ekonomiku nezachrání.