Pravda, jsou to zatím jenom předběžné výsledky, ale něco již signalizují. A tou druhou zprávou bylo hospodaření letošního státního rozpočtu v období leden až duben. Je příznačné, že se v této souvislosti prakticky vůbec nehovoří o tom, jak obě tyto zprávy spolu souvisí, co to vlastně znamená pro další vývoj v letošním roce.
Když jsme loni na podzim a koncem roku v Poslanecké sněmovně projednávali a schvalovali státní rozpočet na letošní rok, tak jsme vycházeli z nějakých předpokladů očekávaného makroekonomického vývoje, jako je např. ekonomický růst (HDP), inflace, vývoj konjunkturní situace v zahraničí, délka trvání uzavírek v ekonomice z důvodu koronaviru apod. Mimochodem, zde se předpokládalo jejich trvání "jen" do února, maximálně do první části března s tím, že nejpozději od dubna již lockdown nebude potřebný a ekonomika bude v zásadě postupně otevřena a započne postupně obnovovat svůj růst, který se již hmatatelně projeví v celém druhém čtvrtletí a bude dále posilovat a pokračovat.
U HDP se pro letošní rok původně očekávalo, že celoročně poroste o 3, 9 %. S tímto růstem tedy rozpočet počítal a od míry tohoto růstu byly propočteny rozpočtové příjmy. Ovšem dosažená skutečnost loňského roku byla poněkud lepší, než se původně očekávalo, a tak k dosažení těchto příjmů de facto stačí nižší celoroční tempo růstu HDP 3, 1 %. Když vezmeme v úvahu i to, že byla zaznamenána také mírně vyšší inflace, tak oba tyto faktory v souhrnu jistě zlepšují reálnost dosažení letošních celoročních záměrů státního rozpočtu v oblasti daňových příjmů, které jsou pro celkové příjmy státního rozpočtu rozhodující složkou. Tyto propočty ostatně také plně reflektuje dubnová predikce Ministerstva financí, kterou - jen tak mimochodem - plně potvrzuje aktuální vývoj ekonomiky.
Do konce letošního března lze také říci, že se v zásadě i dařilo alikvótně plnit celoroční záměry letošního státního rozpočtu, a to jak v příjmech, tak i výdajích a také v rozpočtovém saldu. Avšak bohužel nové mutace koronaviru, které se počátkem letošního roku objevily i u nás v České republice, se projevily v dramatickém růstu nově nakažených, což vyústilo až v nezbytnost pokračování lockdownu do dubna, kdy teprve ve druhé polovině měsíce se začal počet nově nakažených osob výrazněji snižovat. Letošní prodloužení lockdownu až do dubna, a tedy i pokračování útlumu ekonomiky, však znamenalo poměrně značné dopady do vývoje státních financí v letošním roce. A to jak v oblasti příjmové (zejména spotřební daně a DPH), tak i v oblasti výdajové, kde zcela pochopitelně byly uskutečněny i mnohé transfery zejména podnikatelským subjektům, a to se záměrem jejich podpory a v míře, se kterou se pro duben již nepočítalo. To jsou ty vládní programy jako je Antivirus či COVID (těch programů COVID je více). Do konce dubna tak již byla vyčerpána plná polovina těchto celoročně rozpočtovaných transferů. To se pochopitelně projevilo i ve výši rozpočtového schodku, který poměrně razantně jenom v samotném dubnu vzrostl o plných 67 mld. Kč.
Tedy, vývoj letošního státního rozpočtu v období leden až březen ukázal, že v zásadě se jeho příjmy i výdaje vyvíjely podle předpokladů, za kterých Poslanecká sněmovna na konci loňského roku státní rozpočet schvalovala. Ovšem dubnový lockdown tuto pozitivní vývojovou tendenci výrazně narušil. Ale základní rozpočtové parametry - jako např. již zmíněné HDP, inflace - byly predikovány odpovědně. V květnu, ale zejména v dalších měsících, je reálné výrazné zlepšení těchto parametrů a rozpočtových příjmů, a postupně i nižší sanace ekonomiky (Antivirus a programy COVID). Lze tedy očekávat relativně rychlý (snad během dvou - max. tří měsíců) návrat k v zásadě rovnoměrnému plnění záměrů letošního státního rozpočtu a hlavně víceméně v souladu s jeho základní koncepcí. A nejpozději v létě již začne naše ekonomika meziročně růst, a to poměrně vysokými meziročními hodnotami. Tento růst by měl být založen na uvolnění doposud brzděné poptávky, a to jak vnitřní (odložená spotřeba obyvatelstva), tak i poptávky zahraniční. Vývoj poptávky potom povede i k obnově investic v podnikatelském sektoru, a to by se mělo dále pozitivně projevit na ekonomické aktivitě.
Další vývoj v letošním roce bude ovšem v rozhodující míře ovlivněn především pokračováním dosavadního poklesu počtu osob nově nakažených koronavirem. Tedy že nebude nutno vyhlašovat nějaký nový lockdown. Zdá se totiž, když sečteme počty osob dosud nakažených, očkovaných, uzdravených a těch, které již prošly koronavirem, ale nejsou nikde evidovány, že se již rychle blížíme stavu vysoké míry promořenosti, pokud se tedy nečekaně neobjeví nějaká nová mutace (např. indická, jihoafrická, nigerijská, floridská či jejich kombinace), respektive se masivně nerozšíří a že se do Evropy a k nám nerozšíří koronavir z Indie, Brazílie apod.
Během letošního roku by se tedy naše ekonomika měla díky očkovacímu programu a relativně vysoké míře promořenosti obyvatelstva rychle oživit a přiblížit se k úrovni před pandemií. K tomu ovšem dojde pravděpodobně až v roce příštím.
V tomto okamžiku jsem přesvědčena, že příjmy, výdaje a saldo letošního státního rozpočtu budou celoročně naplněny a že letos již nebude nutno státní rozpočet upravovat. Tedy žádná tragédie, žádná apokalypsa, jak se nám snaží někteří ekonomičtí komentátoři či pravicoví politici namluvit.
