Přitom zákon doslova nařizuje, co mají školy poskytovat. Rodiče si ve většině případů stěžují, že musí platit tzv. pracovní sešity a plno dalších pomůcek, dohadují se s kantory o tom, zda je zaplatí, či nikoliv.

Nakonec v rámci klidu a argumentů vedení školy většinou ustoupí. Školy peníze nemají, ministerští úředníci o tom se vší pravděpodobností musí vědět a zcela cíleně počítají s ochotou rodičů udělat pro děti maximum a usnadnit tak této instituci plnění jejích povinností. Ministr školství se při svých návštěvách škol v obcích a městech České republiky usmívá a slibuje vše možné. Rodičům by však stačilo, kdyby dohlédl na dodržování zákonů v rámci svého rezortu.