Patrně největším slibem, který nikdy nemínili dodržet, byly církevní restituce. Bohužel však právě ony zasahují do života obcí, měst, jednotlivců a ohrožují kulturní památky. Církve zapomínají na své původní poslání, žít střídmě a místo toho hromadí majetek, se kterým se snaží podnikat. Některým členům ČSSD se rozbřesklo a začali stranu hromadně opouštět. Je třeba uznat, že to mají těžké. Levicovost z jejího programu i celkového chování pomalu a jistě mizí. Někteří dlouholetí členové za těmito odchody vidí neochotu vedení strany o problémech hovořit a vrátit se zpět ke svým původním základům, a to, věnovat se problémům, které tíží většinu občanů této země. Přílišná náklonnost a poslušnost k Evropské unii přináší i pocit, že více než o prospěch naší republiky se starají o svůj vlastní.

Nápady typu, že začne zrychlené přijímání nových členů, se také nesetkalo s úspěchem. A tak ti, kteří nesouhlasí s orientací Sobotkovy politiky, prostě odchází. Dohadování a vzájemné ataky mezi jednotlivými představiteli této strany rozhodně nepřispívají k jednotě a pozitivnímu vnímání občany. Kdysi výrazně levicová strana by dnes mohla bez obav zastupovat pravici. Návrhy zákonů či případné pozměňovací návrhy z dílny KSČM zásadně odmítá. V některých případech je dokonce kopíruje a předkládá jako vlastní řešení.

Problémy, které po celou dobu vláda odsouvala, dnes sociální demokracie ve sněmovně prosazuje, a to za jasného vědomí, že již nebudou v rámci časového prostoru schváleny. Konec konců i problémy řidičů autobusů začal premiér řešit až na poslední chvíli. A řešení? Oprostit se od vzájemných ataků a dodržovat sliby dané ve volbách.