Lidé své rodiny zakládají v pozdějším věku a snaží se mít samostatné bydlení, v mnoha případech daleko od svých rodičů. Babičky naopak omládly a udržují si pracovní zařazení a už tolik nechtějí být babičkami na plný úvazek. Důsledkem tohoto je však také, že podle odborníků si každý třetí senior připadá osamoceně a špatné je to i pro děti, které přicházejí o kontakt s jinými životními hodnotami a zkušenostmi. Největším problémem je odloučení prarodičů a jejich vnoučat vzdáleností jejich bydlišť. Podle lékařů je péče o vnoučata jednou z velmi dobrých a užitečných aktivit. Bohužel v naší uspěchané době mnohé děti vlastně ani nevědí, jak staří lidé vypadají, jak se chovají, co je zajímá a co mají rádi. Děti, které nepřichází do běžného kontaktu se staršími lidmi, se k nim mohou chovat negativně. Někdy se jich dokonce obávají. A to bychom měli zásadně změnit. Děti babičky a dědečky potřebují. Jsou trpělivější, laskavější a mají více času, který nám, rodičům, tolik chybí.
Ing. Miloslava Vostrá, místopředsedkyně ÚV KSČM