Jak pro osoby, které o dávky žádají, tak pro lichváře, či
provozovatele „ubytoven“ pro sociálně slabé. Je to stejný způsob
podnikání jako v případě solárních baronů. Všichni tahají neoprávněně
peníze z kapes daňových poplatníků, a je jedno zda přímo nebo nepřímo. A
to jenom proto, že jim to děravé zákony a přehlíživost většiny
společnosti umožňuje.
V Kladně máme takových „ubytoven“
osmadvacet a shromažďují se v nich nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Většina z nich nemá práci. Svoji frustraci si vybíjejí na svém okolí. Je
tam hluk, nepořádek, nešťastní jsou z toho pak lidé v blízkých domech.
Úřady práce vyplácejí lidem z ubytoven příspěvek na sociální bydlení,
který ale z velké části končí v kapsách jejich majitelů či
provozovatelů. V kladenských ubytovnách to měsíčně představuje částku
dva miliony korun. Za jednu místnost takový člověk zaplatí například i
neuvěřitelných 15 tisíc korun. Sociální dávky tohoto typu se tak staly
pro určitou skupinu lidí odporným byznysem, který jim umožnil stát.
Zabránit
předražování měla vyřešit novela zákona o změně financování sociálního
bydlení, která měla platit od ledna příštího roku. Bohužel padla vláda,
skončil parlament a novela proto taky spadla pod stůl. Bude to velké a
třaskavé téma k řešení pro novou vládu i zvolené zákonodárce.
Ing. Miroslav Bernášek
místopředseda oblastního sdružení
náměstek primátora