V rámci EU se nejvíce stávkuje zejména v Belgii, Francii či Řecku. Výjimkou však nejsou ani další země EU. Ve čtvrtek se k nim přidá i Česká republika. Právě čtvrteční stávka však není tím, v čem bychom měli vyspělejším zemím EU sekundovat.

Na podzim loňského roku se stávkovalo proti důchodové reformě ve Francii. Francouzům se nelíbil růst minimální výše věku pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Odbory ve své snaze zabránit vládě v provedení těchto změn Francii zcela ochromily. V Řecku se loni stávkovalo proti úsporným opatřením, proti plánu na záchranu ekonomiky či proti reformě penzijního systému. Řecká ekonomika a důchodový systém se hroutí, odbory však proti změnám bojovat nepřestávají. Bohužel jinudy než prosazením úsporných opatření cesta nevede. Kde jinde vzít finanční prostředky? Stávky v nedávné době zastihly i Německo, kde stávkovali strojvůdci, či v Belgii, kde se do stávky dali dispečeři. V poslední době jako by byla v pozoru celá Evropa.

Odbory prý ve čtvrtek stávkují proti předkládaným asociálním reformám a vládním škrtům za nás občany. Ve skutečnosti nám však odbory na náklady nás všech demonstrují snahu za každou cenu zachovat současný a dlouhodobě neudržitelný stav věcí. V době fiskálních problémů zemí EU, doznívající finanční krize a snahy o dlouhodobou udržitelnost zdravotnictví a důchodů je třeba konsolidovat státní finance a šetřit.

Svět se mění a na tyto změny je třeba reagovat. Svět není rigidní. Chování a struktura odborů ovšem ano. Pokud bychom vyšli vstříc jejich nezodpovědnému trvání na stávajícím a budoucnosti nevyhovujícím systému, mělo by to fatální důsledky pro celou společnost. To však ODS nikdy nepřipustí. Naopak prosazujeme takové změny, které občanům umožní obstát v konkurenci, kterou přinese budoucnost.