Ono se stane, že prostě někdo, kdo byl určen organizačním výborem jako zpravodaj, to prostě dělat nemůže, tak to za něj vezme někdo jiný, ale pak to dotáhne až do konce. Nepamatuji si instituci náhradního zpravodaje na jeden den. Jako v pondělí to bude zpravodajovat Lojza a v úterý Franta, pak se to zase... Franta pak dostane vynadáno v hospodě, že to zpravodajuje, tak se to dá zase někomu jinému.
Opravdu, pane předsedo, moc vás prosím, abyste zvážil tenhle svůj postoj. A vás, kolegové, také prosím, abychom z institutu zpravodaje nedělali komedii.
Současně bych se rád ohradil a popřel v kuloáru putující zprávy, že snad máme na pana poslance Klašku nějakou složku. Nemáme. (Potlesk poslanců ČSSD a poslanců v pravé části sálu.)
Myslím, že nás čeká poměrně důsledná diskuse o rovnosti před zákonem, o tom, co to přinese nebo nepřinese státnímu rozpočtu, o tom, co to přinese nebo nepřinese podnikatelům, o tom, proč maloobchod je tou nejvíce podezíranou skupinou podnikatelů, kdy vláda přichází s návrhem a říká: Všichni jste nepoctiví, ale nejvíc nepoctiví jsou hospodští a maloobchod. Uvidíme, na koho to budeme aplikovat v následujících krocích.
To všechno jsou z našeho pohledu nepřijatelné věci a jistě krok po kroku je budeme velmi rozebírat a budeme si ukazovat, co to může znamenat v praxi. Proto mi dovolte, abych začal pro státní rozpočet nikoliv nepodstatným bodem, a to jsou náklady tohoto projektu. Náklady, které podle interní studie Ministerstva financí, kterou si zadala u firmy BDO, příliš nekorespondují s tím, co o nákladech říká pan ministr Babiš na veřejnosti. Možná že by nás měl časem seznámit s tím, zda ta nižší čísla říká proto, že se domnívá, že ušetří, nebo proto, že té studii, kterou si sám objednal a zaplatil, nevěří.
O co se jedná? V podstatě online pokladny umožní finančním úřadům evidovat všechny tržby určených podnikatelů ještě předtím, než podnikatel dostane peníze od zákazníka. To je ta operace. Já nevím, jestli si uvědomuje Ministerstvo financí, že zdaleka ne všechna místa v České republice jsou pokryta vysokorychlostním internetem, takže z obcí například kolem mé rodné Bechyně než to stávajícím pokrytím pošle hospodský do datového centra a dostane zpátky potvrzení, tak vám ta pěna spadne a pivo zvětrá. Ale to je jenom takový detail.
Tenhle model, že tržba se eviduje ještě dřív než dostanu peníze od zákazníka, se zatím používá v Bulharsku a Chorvatsku, ale ani tam, ani v Chorvatsku ani v Bulharsku tuším, že se nejedná o rozsah 600 tis. podnikatelů, kteří mají být k tomuto systému připojeni. Myslím si, že 600 tis. podnikatelů, se kterými počítá český model elektronické evidence tržeb, je historicky největším projektem, o jehož úspěchu lze pochybovat, a tím také poměrně výrazně riskujeme všechny vynaložené prostředky.
Cena počítačového systému se nebude pohybovat v řádu stovek milionů, ale miliardovými náklady se zařadí k nejdražším IT projektům v zemi. Důvodová zpráva, kterou máme na stole spolu se zákonem, uvádí, že počáteční investice bude 400 mil. a že se provozní náklady udrží pod 200 mil. ročně. Za pět let tak podle důvodové zprávy přijdou on-line pokladny státní správu na 1,4 mld. Když srovnáme tyhle náklady, které nám Ministerstvo financí předkládá v důvodové zprávě, s vlastní interní studií, kterou Ministerstvo financí má a odmítá zveřejnit, tak zjistíme, že to, co je v důvodové zprávě, je výrazně podhodnoceno.
Interní studie uvádí výrazně vyšší částky. Pořizovací náklady podle ní dosáhnou 391 mil. a roční provoz uvádí 417 mil. V prvních pěti letech tak cena dosáhne 2,5 mld., nikoliv 1,4, jak tvrdí Ministerstvo financí ve veřejném dokumentu, ovšem je potřeba k tomu dodat, že studie BDO označuje odhad 2,5 mld. za minimalistický a že lze očekávat během těch pěti let výrazné zvýšení nákladů.
V těch 2,5 mld. jsou obsaženy především náklady na nový software, to představuje 300 mil. korun. Na platy úředníků Finanční a Celní správy 200 mil. korun, IT odborníky 150 mil. korun, projekt doporučuje také vydat prostředky na nákup médií - já myslím, že v tomto případě nemusíme spekulovat o tom, která média budou oslovena přednostně - ve výši 20 mil. korun. Další tři miliony se počítají na nové automobily. A stejnou částku tedy tři miliony na mobily a notebooky pro zaměstnance.
Do toho se ovšem nepočítají další náklady na zajištění provozu, především vybavení datových center, ve kterých se budou údaje z pokladen ukládat. Studie předpovídá, že systém on-line pokladen musí zpracovat, prosím pěkně bedlivě naslouchejte, musí zpracovat 10 mld. transakcí za rok a že data od podnikatelů bude evidovat deset let. Podle autorů studie k tomu budou zpočátku stačit volné kapacity, jež má ministerská firma Státní pokladna Centrum sdílených služeb, což je subjekt, který vznikl transformací ze Státní tiskárny cenin ve své centrále v Praze na Žižkově. Analýza firmy BDO ovšem upozorňuje, že skutečnou bezpečnost dat zaručí až přesun zálohovacího skladu na jiné pracoviště. To znamená, bude potřeba vystavět nové datové centrum. To nové datové centrum, pokud vím, když tak ať mi to pan ministr vyvrátí, chce Ministerstvo financí postavit v Želenci u Prahy (Zelenči?). Investice to bude zcela jistě v řádu miliard. Tato investice však není zahrnuta ani v interní studii Ministerstva financí ani v důvodové zprávě, kterou máme k dispozici. Jinými slovy - Poslanecké sněmovně je v dostupné dokumentaci zamlčováno, že schválení tohoto projektu vyvolá nutnou investici v řádu miliard a je tedy Poslanecká sněmovna klamána z hlediska výdajových nároků, které schválení tohoto zákona bude mít.
Náklady nebude mít samozřejmě pouze stát. Náklady, o nichž jsem přesvědčen, že budou vyšší než jakýkoli očekávaný možný příjem daně z přidané hodnoty. Prostě zaplatíme mnohem víc a budeme platit každý rok mnohem víc než kolik se můžeme těšit na vyšší inkaso. Ale náklady budou mít pochopitelně také firmy a živnostníci, které se k systému připojí. Zase se odvolám na důvodovou zprávu pana ministra. Ta tvrdí, že nepůjde o mnoho peněz a dává za vzor chorvatský obchodní řetězec Konzum místního oligarchy Ivici Todoroviče, (Smích několika poslanců.) který patří k hlavním příznivcům on-line pokladen. Nevím, do jaké míry je spřízněn i s panem ministrem, o tom důvodová zpráva nic neříká.
Ten Todorovič vyčíslil celkové náklady na zavedení elektronické evidence tržeb zhruba na pět euro za přihlášení se k systému. A ostatní náklady nesla dodavatelská IT firma v rámci běžné údržby software. Materiál Ministerstva financí ovšem nezmiňuje, jestli řetězec Konzum nemusel kvůli on-line tržbám posílit své připojení na internet a kolik ho to stálo. Zcela jistě v našem případě nebo v případě České republiky velká část zejména malých a středních bude tomuto nákladu vystavena.
I podle Ministerstva financí něco zaplatí malý živnostník. Nový terminál na on-line tržby přijde v Chorvatsku na devět tis. korun, připojení na internet s dostatečnou kapacitou stojí 500 korun měsíčně. To podle dotázaných expertů odpovídá tuzemským cenám i u nás. Nové terminály pro 600 tis. českých živnostníků tak přijdou na pět miliard. Spočteme-li tedy náklady pro všechny živnostníky, jsme zhruba na pěti miliardách. Nedomnívám se, že tohle je zrovna ten investiční náklad, který přinese České republice a českému podnikatelskému sektoru růst a konkurenceschopnost. To je prostě mrtvý náklad. Teda pro dodavatele tohoto systému jistě ne, to bude velmi živý náklad. Ale pro ty, kteří to budou muset platit, je to prostě hospodářská brzda.
Pokud vláda splní svůj slib a umožní to odepsat z daní, tady si myslím, že není důvod o tom pochybovat, náklady státu na rozjetí systému dosáhnou přibližně 10 mld. Pětisetkorunový měsíční poplatek za připojení zatíží tuzemské podnikatele roční taxou 3,5 mld. korun. Tři a půl miliardy korun, to už je takové hezké zvýšení daní. Tomu podnikateli je v podstatě jedno, jestli mu zvýšíte daně anebo jestli mu zvýšíte povinný náklad. Prostě to musí zaplatit. Velkolepý projekt slibuje podle interní studie, tady bych vás chtěl, pane ministře, poprosit, zda byste nezvážil, že byste tuto studii uvolnil pro potřeby Poslanecké sněmovny. Není veřejně dostupná na žádných stránkách Ministerstva financí, myslím si, že by bylo fér, kdyby ji každý poslanec mohl mít. Má 184, to se každému do počítače vejde.
Z pohledu živnostníka půjde především o to, aby se do systému zaevidoval u nejbližších Czech Pointu. Pak si musí stáhnout software, který by dokázal vytvořit zprávu o účetní operaci a pak uměl komunikovat s pražskou centrálou Generálního finančního ředitelství. Tato zpráva bude mít 29 položek, znovu opakuji: 29 položek, pro plátce DPH. Ti, kteří nebudou plátci DPH, jich budou mít o deset méně, pouhých 19. Můžeme klidně spát. Nejvíce prostoru zaberou informace o provozovně a popis účtenky. Systém zachytí přesný čas, kdy byla účtenka vystavena, a ta bude obsahovat číselný kód, obohatíme češtinu o novou zkratku - BKÚ - bezpečnostní kód účastníka, jímž obchodník svou účtenku podepíše. Centrální počítač elektronických tržeb odpoví, zpráva uvádí za 0,33 vteřiny, kdo nevěří, ať tam běží, může dojít maximálně k dvouvteřinovému zdržení. Podstatné bude, že finanční úřad zašle kód, kterému se bude říkat fiskální identifikační kód, a to bude potvrzení, že platbu eviduje. Teprve potom může obchodník vydat účtenku a inkasovat peníze a zákazník si může vypít své zvětralé pivo se spadlou pěnou.
Návrh počítá s tím, že dojde k poruchám, kdy finanční úřad nedokáže do dvou vteřin odpovědět. Já si myslím, že to bude, bohužel, standardní situace. Ale dlužno říci, že návrh s tím počítá. Pak může obchodník účtenku vydat zákazníkovi a zprávu o tom poslat finančnímu úřadu do 48 hodin s vysvětlením, proč ke zpoždění došlo. Systém bude tak mnohem přísnější, než by laik čekal. Zpožděné účtenky nebude možné poslat najednou, tedy dávkově, ale budou se muset posílat po jedné, sekvenčně, aby úřad reagoval na každou zvlášť. Takže opět ve vesnicích kolem mé rodné Bechyně, kde to prostě bez vysokorychlostního internetu fungovat nebude, tak tomu hospodskému nezbude nic jiného, než po skončení pracovní doby usednout a vyplňovat tak čtyři až pět hodin účtenky, které bude muset odesílat na finanční úřad, protože to musí udělat do 48 hodin, a musí, prosím pěkně, poslat každou zvlášť, aby finanční úřad musel na každou zvlášť odpovědět. Těch dvě stě úředníků, se kterými systém počítá jako s nezbytným nárůstem, je pod takovýmto dojmem a pohledem zcela jistě minimální. Budeme jich potřeba neskonale víc, protože všichni budou po jedné odpovídat na každou účtenku, kterou poslali z hospody z Černýšovic. Možná, že to tak hrozné nebude, protože hospodský v Černýšovicích se na to prostě vykašle a tu restauraci zavře. To si neumím představit normálního člověka, který by byl ochoten toto podstupovat.
Studie také popisuje, jaké funkce nabízí systém státní správě, nejoriginálnější ovšem bude jakýsi udavačský web pro zákazníky. Doporučuji, kolegyně a kolegové, všem, abyste navštívili úžasnou operu Rudá Marie, kterou uvádí Národní divadlo a je tam krásná árie "Jak jsme spolu udávali, jak jsme spolu žalovali". To si teď budeme zpívat po zavedení EET na každé vesnici, na každém městě, protože budeme mít k dispozici udavačský web. Nebude se před něj hlásit, když obchodní nevydá účtenku, v takovém případě se samozřejmě počítá s bezprostředním oslovením celníků. Zákazník web použije, pokud nebude obchodníkovi důvěřovat, že účtenku skutečně poslal do centrálního počítače. Navržený postup zavádí v Česku digitalizovanou formu udávání, zákazník tak má možnost ověřit si, že byla tržba korektně zpracována. Pochvaluje si studie. Dokonce i ta studie tomu říká "Digitalizovaná možnost udávání". Pokrok nezastavíš. (Smích a potlesk v sále z pravé strany sálu.) Proto vyplní takový udavač elektronický dotazník, do kterého především uvede kódy, BKP i FIK z účtenky. Když nebude účtenka s těmito kódy uložena v systému, vyžádá si systém automaticky od zákazníka další údaje, především název a adresu provozovny. Pak předá všechna data kontrolnímu oddělení Generálního finančního ředitelství, které označenou provozovnu prověří. Systém nesmí odmítnout kontrolu, zdůrazňuje se ve studii. Svědomitý zákazník bude za odhalení elektronicky pochválen a ujištěn, že se jeho stížnost vyřídí. Přiznám se, že mně jako absolventu základní vojenské služby ještě chybí, že dostane fotografii s ministrem financí před rozvinutou zástavou. To tam není, ale možná, že v rámci druhého čtení se to dá uplatnit jako pozměňovací návrh. A když bude mít štěstí, dostane i odměnu. Bude požádán, zda souhlasí se zařazením do loterie.
Vedli jsme tu, kolegyně a kolegové, před chvílí diskusi o prokazování původu majetku, jak to rozvine udavačský potenciál české společnosti. Umíte si představit, jak tohle bude zneužíváno v rámci konkurenčního boje nebo sousedských vztahů? Prostě když já udám, přijde tě generální ředitelství prověřit. To znamená, když sousedka sousedku nepozdravila před kostelem, táto, udej hospodského. Někdo v ulici je pro mě nepříjemnou konkurencí, nedělám nic jiného, než že na něj posílám udání za udáním a ten chudák nebude děla nic jiného, než že bude prověřován, prověřován a prověřován. To navrhuje Ministerstvo financí Poslanecké sněmovně.
Na druhou stranu ale může mít elektronický udavač větší problémy, než běžný pisatel anonymů. Systém zaloguje jeho adresu a datum oznámení. Pokud odešle udání ze svého počítače, v případě potřeby ho mohou úředníci (??). Předpokládejme tedy, že naši udavači nás budou čas od času navštěvovat, aby to mohli poslat z našeho počítače, ne ze svého, aby nemohli být odhaleni.
Vláda s tím návrhem mimořádně spěchá. Původně se počítalo se spuštěním v lednu 2015, to už nestihneme, protože máme červen, pak v lednu 2016, to je zcela zjevné, že to také nestihneme, a teď chce Ministerstvo financí pokladny spustit v polovině února 2016, pokud si pamatuji správně to poslední datum, pokud nedošlo k nějakému posunu. Ono by to samozřejmě dřív ani nešlo, protože se nestihne schválit potřebná legislativa. A já bych tady vám chtěl závazně slíbit, že to nestihnete ani do toho února 2016. Když dostane Sněmovna zákon - tady jsem si vypsal nějaké legislativní lhůty, ale tím vás nebudu obtěžovat, prostě vám slibuji, že uděláme všechno, abyste to neschválili. Nicméně návrh počítá, že se budou přihlašovat jednotliví podnikatelé, kteří přijímají likviditu. - Slyšel jsem, že prý máme ve 14 hodin končit. Vzhledem k tomu, že tato řeč, byť nijak dlouhá, mi zabere ještě tak asi 35 minut, tak jsem připraven respektovat, že budu přerušen a budu pokračovat příště.
