Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já, věda, že budu vyvolán, abych pokračoval v přerušené rozpravě, tak jsem si nevzal faktickou poznámku na pana poslance Bartoška. Tak teď své vystoupení zneužiji k tomu, že nejprve mu odpovím. On tady, podle mého názoru, si oprávněně povzdechl, že nejsou dodržovány dohody. I v tom okamžiku, kdy jsou tady dva srovnatelné návrhy, kdy oběma jde o komunální politiky. Vždyť nás to, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, ve škole učili - Quod licet Iovi non licet bovi - málo jste si to oběhli, prostě.
A teď mi dovolte, abych se vyjádřil k předložené novele daňového řádu, kterou, omlouvám se, si nemohu brát úplně neosobně, protože za ta léta, kdy jsem byl ministrem financí, tak jediný opravdu zásadní kodex, který se podařilo prosadit, byl daňový řád. Daňový řad, který předtím, než prošel legislativním procesem, prošel dvouletou intenzivní odbornou diskuzí, kterou vedl ještě tehdejší federální ministr financí Klak. A měli jsme čest v té skupině mít lidi ze správního soudu, ať už pana doktora Baxu, lidi z Komory daňových poradců, advokátní komory. Bylo to opravdu excelentní odborné uskupení, které došlo po dvouleté práci k daňovému řádu, který je v účinnosti od 1 .1. 2011. A s každou jeho novelou se samozřejmě bedlivě dívám na to, jestli tam nejsou porušeny některé obecné zásady, s kterými tento kodex byl sestavován.
Ta novela, kterou máme před sebou, se tváří jako prostá implementace evropské směrnice, která je namířena proti praní špinavých peněz a boje s terorismem. Kdyby to byla pravda, tak jsem přesvědčen, že to můžeme schválit ve zkráceném řízení a nikdo z nás by k tomu snad ani nechtěl diskutovat. Ona to ale bohužel pravda není. Účelem, dokonce si troufnu říct, že účelem tohoto návrhu je zneužít evropskou směrnici DAC 5 k tomu, aby finanční správa byla zmocněna k věcem, které jsme si nikdy neuměli představit. Věcem, které prolamují dosavadní tabu a které z ní činí v určitém aspektu orgán výrazně mocnější a suverénnější, než jsou orgány činné v trestním řízení, proti čemuž zásadním způsobem protestuji, protože daňové orgány nemáme od toho, aby nám suplovaly orgány činné v trestním řízení. Od toho máme dělbu moci, dělbu kompetencí a oddělování informací jednotlivých institucí, které chrání nejenom ten správný servisní výkon státní správy, ale také chrání svobodného občana.
Směrnice DAC 5 ukládá členským státům pro účely mezinárodní daňové spolupráce poskytnout daňovým orgánům ze zákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům, informacím, které jsou uvedeny v příslušných článcích směrnice Evropského parlamentu. Je to takzvaná AML směrnice, která upravuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Pro tento účel je určena. Ne pro výběr daní, pro tento účel.
Vláda však svůj návrh koncipuje tak, že daňové orgány mohou tyto údaje a dokumenty požadovat i pro účely tuzemské správy daní prostřednictvím procesního předpisu, který daň a správu daní chápe široce tak, že prolomení "mlčepovinnosti" mlčenlivosti u zvláštních profesí, jako jsou banky, advokáti, notáři, podle našeho názoru poškozuje právo na spravedlivý právní proces a poškozuje příslušné klienty.
To, co mně vadí nejvíc - věřím, že se tady a v ústavně právním výboru ozvali ti, kteří slyšeli Advokátní a notářské komory. Ale to, co mně vadí nejvíc, je, že mimo tuto směrnici DAC 5 to s tím nemá vůbec nic společného. Vláda do novely vkládá požadavek na úpravu § 57 odst. 3 daňového řádu, který umožňuje správcům daně velmi široký přístup k údajům tvořícím předmět bankovního tajemství a to bez omezení účelu. To znamená, aniž by ten správce daně musel určit, k čemu je to určeno, on bude mít tu kompetenci prolomit bankovní tajemství.
To nemá s tou směrnicí vůbec nic společného. To je tam skutečně vloženo nad rámec a jenom mi dovolte několik málo slov k tomu, na co všechno správce daně, pokud tento návrh bude schválen, bude mít nárok. Bude mít nárok na přístup k jiným jedinečným identifikátorům týkajících se účtu, aniž by tedy bylo přesně specifikováno, o které identifikátory to jde. Pravděpodobně o všechny. Bude mít právo na údaje osob zmocněných k účtu, tedy disponibilní právo. Bude mít právo na údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily a o příjemcích plateb.
Bude mít právo na údaje o službách pro provádění platebních transakcí. Každý orgán veřejné moci, který tedy ve smyslu § 10 odst. 1 daňového řádu je správcem daně, bude mít nárok na tyto údaje. Nárok na tyto údaje do této chvíle, dámy a pánové, mají pouze orgány činné v trestním řízení, a to ještě ve velmi jasně definovaném režimu a pod dohledem státního zástupce v případě přípravného řízení, nebo pod dohledem soudce v případě postupujícího trestního řízení. Orgány daňové správy, pokud teď tohle schválíme, budou na to mít zákonné právo, aniž by nad nimi byla jakákoliv kontrola, ať už soudce nebo státního zástupce. A netýká se to jenom Finanční správy, ve smyslu § 10 daňového řádu se to týká jakéhokoliv správce daně.
Pane poslanče Raisi, prostřednictvím pana předsedajícího, máte psa? Pane poslanče Raisi, prostřednictvím pana předsedajícího, máte psa? (Opakovaně.) Pokud máte psa, tak z něj platíte poplatky svému obecnímu úřadu. A bude-li si váš obecní úřad přát, protože ve smyslu § 10 je správcem daně, bude mít nárok na přístup k vašemu účtu, na informace o osobách, které s ním disponují, které na něj přispívají, které z něj čerpají. A protože budou mít i přístup k IP adrese, budou moct, pokud se tak rozhodnou, sledovat váš pohyb, což smí pouze orgány činné v trestním řízení se souhlasem soudce. (V sále je velký hluk a neklid.) Tady prostě vzniká kompetence pro správce daně, pro Finanční správu, kterou dosud nikdo neměl, protože i orgány činné v trestním řízení ji měly pod dohledem nějakého kontrolního orgánu. My ji chceme dát Finanční správě bez jakéhokoliv dohledu. Takhle široce stanovená pravomoc je mimořádně nebezpečná obecně, navíc ve světle toho, že poslední dva roky se potýkáme s neustálými případy, kdy v řadě z nás roste podezření, jak je zneužívána moc správce daně, jak se zaklekává tam či onde, jak teprve může být zneužívána, dostane-li do ruky takovýto nástroj. (V sále je stále velký hluk a neklid.)
Další věc je otázka ochrany dat. Každý z nás ví, že největší nákladová položka u jakékoliv banky je položka ochrany dat. Na to se vykládají skutečně miliardy korun. Teď tato data budou volně přístupná libovolnému správci daně pro účely tuzemské správy daně, nikoliv pro účely, které vyžaduje směrnice DAC 5. Já už nemůžu, já to nepřeřvu. Pane předsedající, zkuste to vy.
Děkuji. Sice se vynakládají v bankovní sféře miliardy korun ročně na ochranu těchto dat, ale libovolný správce daně k nim bude mít přístup a může s nimi svým způsobem libovolně nakládat a víme všichni, jak vypadá ochrana dat u Finanční správy, i u dalších správců daně, například u krajských nebo obecních úřadů. Není pro to sebemenší důvod. Návrh neobstojí v testu proporcionality. Test proporcionality, který by měl být aplikován na každou normu, která naráží na ochranu lidských práv a svobod, by měl určit, zda na příslušný účel je také stanoven přiměřený nástroj. Je zřejmé, že na něco tak zásadního, na tak zásadní veřejný zájem, jako je boj s terorismem a praní špinavých peněz, je na místě uplatnit naprosto výjimečné nástroje. Ale už není na místě uplatnit tyto výjimečné nástroje pro jiné účely, například pro běžnou správu daní.
Podle článku 4 odst. 4 Listiny práv a svobod platí, že při používání ustanovení, která omezují základní práva a svobody, musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než k jakým byla stanovena. To je přesně tento případ. Tato ustanovení byla stanovena k boji proti praní špinavých peněz a k boji s terorismem a pokud se tyto nástroje budou zcela libovolně používat pro běžnou správu daní, tak to z mého pohledu v žádném případě testu proporcionality nevyhovuje, je to za hranou článku 4 Listiny základních práv a svobod a především je to strašně nebezpečné. Je to strašně nebezpečné, když vidíme, jak bobtná zlovůle a s nimi i kompetence některých represivních orgánů, v tomto případě Finanční správy. (V sále je stále hluk.)
Opravdu si nemyslím, že bychom měli občany vystavit tomuhle riziku. To za to vážně nestojí. Bude-li to schváleno, jsem připraven iniciovat ústavní žalobu, protože jsem přesvědčen, že to naráží na článek 4 Listiny základních práv a svobod, ale byl bych velmi rád, kdybychom společně uznali, že to je naprosto nepřiměřený nástroj pro běžnou správu daní a § 57 daňového řádu ponechali v původním znění a neměnili ho podle přání předkladatele už jenom proto, že to vůbec nesouvisí, tady máte napsáno daňový řád - EU, ale novelizace § 57 daňového řádu nijak nesouvisí se směrnicí DAC 5. O tom tam není ani slovo. To si tam Ministerstvo financí přidalo a bude říkat veřejnosti: to po nás chce Evropská unie. Nechce! To po nás chce vláda, navíc vláda bez důvěry, vláda v demisi. Vláda bez důvěry a vláda v demisi by se snad měla omezit jenom na běžný provoz a všichni bychom bez mrknutí oka schválili prostou implementaci směrnice DAC 5, ale nikdo z nás, kdo dbá práv svobod a soukromí občanů, nemůže zvednout ruku pro to, co předložilo Ministerstvo financí a tváří se při tom, že implementuje směrnici DAC 5. Já vás velmi prosím, abyste se tomuto problému věnovali, aby si každý z vás uvědomil, co hrozí, pokud Finanční správa dostane do ruky tento nástroj a abyste jí tento nástroj do ruky nedávali.
V tomto smyslu byly předloženy při jednání na výboru dva totožné pozměňovací návrhy. Já ho předložil na rozpočtovém výboru, pan poslanec Benda, se kterým jsme na tom spolupracovali, ho předložil na ústavněprávním výboru. V obou dvou výborech tyto návrhy nezískaly většinu. Na ústavněprávním výboru byl schválen pozměňovací návrh paní poslankyně Válkové, který zmírňuje tu zvůli vůči advokátům a notářům. Proto je to problematika, o které jsem mluvil málo, soustředil jsem se na § 57, týkající se bankovního tajemství. Neřeší samozřejmě nijak otázku bankovního tajemství. S panem kolegou Bendou jsme se domluvili, že to v podrobné rozpravě předloží on, takže já se do podrobné rozpravy nehlásím, protože vím, že pozměňovací návrh, který on předloží, řeší problematiku, před kterou varuji a na kterou upozorňuji, ale cítil jsem povinnost pokusit se obrátit na to vaši pozornost a pokusit se vás přesvědčit, abyste něco takového nespáchali.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)
