V první řadě vám chci poděkovat za to, kolik pozornosti věnujete zemědělství, velmi si toho vážím a děkuji. Padlo tady mnoho věcí a myslím, že některé otázky kolegové senátoři odpověděli, ale já to vezmu postupně, snad na nic nezapomenu. Jen v první řadě obecně.

Co se týká přímých plateb, ty jsou zavedeny pro všechny zemědělce napříč EU s cílem zajistit stabilitu příjmů zemědělců. V ČR tyto přímé platby čerpá 30 000 zemědělstvích subjektů prostřednictvím jednotné žádosti na více než 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy.

Co se týká otázky, jestli dostali všichni stejně, tak říkám, že ano. A jenom chci doplnit, že mladí zemědělci nebo mladí začínající dostávají o 50 % více. A pak je tam ještě SAP 3400 Kč, greening 1900 a mladí tedy dostávají o 1600 více.

V absolutní míře snížení finanční obálky pro ČR mezi obdobími 2014-2020 a to nové 21-27 to dělá řádově 6 mld. Kč. Na základě obálky ČR na přímé platby pro rok 2021 při kurzu 25 Kč by se zastropování týkalo řádově 2 milionů hektarů zemědělské půdy z těch 3,5 milionu hektarů, což představuje 57 % celkové výměry zemědělské půdy, což je řádově 2770 žadatelů. A jednalo by se o krácení řádově 10,6 mld. Kč. Přibližně 2000 žadatelů hospodaří na více než 422 hektarech zemědělské půdy. A nad touto hranicí by byli postiženi úplným zastropováním, což by znamenalo nevyplacení řádově 1,6 milionu hektarů půdy, resp. 46 % z celkové výměry zemědělské půdy.

V návrhu Evropské komise na zastropování jsou také zahrnuty nejen všechny přímé platby, ale i podpory vázané na produkci a zároveň režimy pro klima a životní prostředí, které mají právě plnit specifické cíle společné zemědělské politiky. Zastropováním by právě řada podniků na tyto podpory, co se týká ekologie, nedosáhla, a proto usilujeme, aby výše zmíněné podpory byly vyjmuty ze zastropování.

Co se týká velikosti farem, bylo tady o tom hodně řečeno, tak řeknu jen dvě čísla. ČR disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku v EU, což je 133 hektarů, průměr EU je 16 hektarů, ale také pátou největší četností podniků nad 100 hektarů. Ale co je důležité, máme jednu z největších průměrných výměr ekologických podniků, tj 120 hektarů. V podmínkách českého zemědělství by se navrhované zastropování plateb dotklo podniků, které zaměstnávají více než polovinu pracovní síly a více než 3/4 veškerého chovaného skotu dělají právě tyto velké podniky včetně téměř 90 % dojnic.

Ve schválené pozici, jak se tu bylo také ptáno, jak podpoříme podniky, tak tam se uvažuje o zavedení platby na první hektary, tzn. to je těch 150 hektarů, kde se vychází z průměrné velikosti.

Co se týká podpory, jestli zastropování ano nebo ne, tak v současné době mimo to, že minulý týden to schválila největší evropská organizace Copa Cogeca, vystoupila proti zastropování, tak v současné době podporuje dobrovolné pojetí zastropování řada členských zemí, které se zúčastnily posledního zasedání rady ministrů, které bylo tento týden v pondělí v Lucembursku. Je to Francie, Německo, V4, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Itálie, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Lucembursko a Portugalsko. Tak jen abychom věděli, jak to tam je.

Jenom další věc, co se týká shrnutí přímých plateb. Ty umožňují zemědělcům přiměřenou likviditu, což je důležité zejména v době komoditních krizí nebo nenadálých přírodních událostí. Přispívají ke stabilitě příjmů odvětví, které je příjmově pod průměrem národního hospodářství. Přímé platby jsou a budou podmíněny plněním řady environmentálních norem, zejména DZES, což je Dobrý zemědělský a environmentální stav. A pak tam jsou povinné požadavky na hospodaření.

Co se týká dalších věcí, zaměstnance jsem řekl, Živitelku taky. Kdybychom zastropovali, prosím pěkně, tak těm podnikům nebudeme dávat žádné peníze, ale budeme po nich chtít daleko větší plnění. Tzn. tyto velké podniky nebo resp. zastropované podniky bychom těžko nutili k tomu, aby dodržovaly agroenvironmentální opatření, protože by prakticky nedostávaly žádné peníze. A my je potřebujeme udržet v tom agroenvi, v těch ekologických schématech. A to je, prosím, pro nás velmi důležité.

Co se týká dalších otázek, jestli můžeme, nemůžeme přijít o peníze. My v podstatě v principu o ty peníze přijít nemůžeme. Šlo by to na tu tzv., jak jsem řekl, redistributivní platbu a do druhého pilíře. Dá se to použít na agroenvi opatření, ale veškeré tyto peníze, které budeme na něco používat, nám bude schvalovat Evropská komise. Ta nám nastaví ty podmínky, takže v principu ano, nepřijdeme, ale... A my nevíme, jak nám to nastaví nebo nenastaví, jestli ty peníze vůbec budeme schopni čerpat.

Jestli chceme nebo nechceme měnit velikost a strukturu firem, víte, pro mě je soukromé vlastnictví absolutně nedotknutelné. A já si nejsem jistý, že bychom měli účelově tyto velké podniky rozdělovat. Nevím, do jaké míry by to přineslo, tady bych to nechal volnému vývoji.

Co se týká otázky na podporu živočišné výroby. Živočišnou výrobu nejenže chceme a budeme, ale my už ji dnes i podporujeme. Ať to je přes tzv. wellfare, tzn. správná praxe nebo dobrá praxe, podporujeme výkrm zvířat tak, abychom nevyváželi zástavový skot, ale abychom si ho byli schopni zpracovat tady. Podporujeme také tzv. Q-kvalitu mléka, drůbeže atd., tzn. máme programy na podporu živočišné výroby.

Co se týká potravinové soběstačnosti, myslím, že potravinová soběstačnost, resp. říkám nezávislost na dovozech, je důležitá. Myslím, že o mně je obecně známo, že tvrdím, že bychom měli tady konzumovat minimálně 2/3 toho, co si tu umíme vyrobit. Prosím, nebavme se o pomerančích a dalších věcech. Bavím se o zelenině, o ovoci, abychom nebyli závislí na dovozech atd.

Co se týká, jestli se bude dál pěstovat řepka, pšenice atd., víte, jakmile to zastropujeme, tak firmy budou hledat to, na čem nejvíc vydělají a nebudou prakticky ničím limitovány, já už jsem to tady říkal. Takže ano, naší snahou je, aby došlo k diverzifikaci. Tady to také padlo, tzn. my chceme, aby zemědělci a zemědělství bylo diverzifikované, aby se rozložila rizika. Chceme podporovat tzv. citlivé komodity, ovoce, zeleninu, chmel, tzn. všechny věci, které do té krajiny patří. Prvních 150, jak jsem tu řekl.

Co se týká řetězců, ano, souhlasím s tím, že největší problém českých zemědělců a zpracovatelů jsou řetězce. Myslím, že nejen ti malí, ale i ti střední a větší, protože z evropského pohledu, když se bavím o domácích českých firmách, zase tak velkých evropských firem tu nemáme, tak mají problém s řetězci. A myslím si, že tam je ten problém, který má české zemědělství. Odbyt. Tzn. doma ve svých zemí si nedovolí, v Rakousku, v Německu, aby prodávali 50, 60 % výrobků z cizí země. To si prostě nedovolí. Ale u nás jsme odbytištěm a to musíme změnit, je to jedním z našich cílů. Pevně věřím, že se nám to povede.

Peníze jsem říkal.

Co se týká obnovy, já se omlouvám, řeknu pracovně "kapliček", omlouvám se za to, není to přesně název titulu. Takže prosím pěkně, v letošním roce tam šlo řádově nebo jde 560 mil. Kč. Jenom pro porovnání, prosím, pro celý potravinářský průmysl ČR ze stejných národních zdrojů jde 400 mil., tzn. o více než 100 mil. méně. A já říkám, ano, my budeme dělat nový program, resp. ten program uzpůsobíme, aby právě byly podporovány opravy křížů, božích muk v extravilánu obcí. Ano, chceme to dělat a chceme tam dát pevná pravidla, protože se z toho opravovaly věci, které tam podle mého názoru nepatřily. Nevidím důvod, proč by ministerstvo zemědělství mělo podporovat jiné dotační tituly, které jsou na ministerstvu kultury, na MMR atd. Ale co se týká božích muk, co se týká kapliček v extravilánu, k tomu se hlásíme a budeme to dělat. Dneska jsem o tom mluvil s ministrem kultury, jsme domluveni, že během měsíce uděláme dotační titul, kde si to rozdělíme spolu, kdo co bude podporovat, takže ano.

Co se týká peněz, jsem řekl.

Ještě jednou, vážené senátorky, vážení senátoři, vám děkuji za podporu českých zemědělců, věřím, že se rozhodnete správně a děkuji za ten čas, který trávíte a věnujete českému zemědělství. Věřím, že si toho všichni váží. Děkuji.