Ministr zemědělství Miroslav Toman na něm hovořil o tzv. Nové zelené dohodě, Strategii Evropské komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategii k biodiverzitě. Účastníky fóra seznámil s procesem vyjednávání české agrární diplomacie v Bruselu a s požadavky, které prosazuje na podporu českého zemědělství. Velkou část svého vystoupení věnoval ministr Toman suchu, a to zemědělskému i vodohospodářskému, a rovněž kůrovcové kalamitě.

Za jednu z priorit při vyjednávání nové podoby Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 označil ministr zemědělství Toman zajištění dostatečných finančních zdrojů, a to proto, že peníze určené pro zemědělce budou využity také na plnění požadavků vyplývajících z tzv. Nové zelené dohody. Ta má představovat zásadní strategii s ambiciózními cíli pro přechod na klimaticky neutrální a udržitelnou ekonomiku bez skleníkových plynů do roku 2050. Ocenil směřování Strategie Evropské komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategii k biodiverzitě, je však přesvědčen, že je nutné přitom respektovat výchozí situace a specifika jednotlivých členských států při stanovování cílů v jednotlivých oblastech.

„Evropská komise chce například do roku 2030 omezit o 50 procent používání pesticidů. My už jsme dnes v jejich využívání pod průměrem Unie a to samé platí v případě využívání hnojiv. U nás spotřeba pesticidů za poslední roky klesla o 27 procent, ve Francii vzrostla ve stejném období skoro o 40 procent a třeba v Rakousku dokonce o 53 procent. Spolu s Portugalskem a Irskem patříme mezi ty unijní země, kde objem prodaných prostředků proti škůdcům klesá nejvíce. V šetrném zemědělském hospodaření jsme výrazně napřed a pokud je potřeba redukce, je potřeba se podívat na země, které mají tři až čtyřikrát vyšší produkční zatížení,“ řekl ministr Toman.

Za důležité považuje nastavení SZP, které zajistí rovné a spravedlivé podmínky pro všechny zemědělce EU. ČR prosazuje například dobrovolnost při uplatňování nástrojů jako je zastropování přímých plateb, redistributivní platba či definice skutečného zemědělce, jejíž obdoba byla zrušena, protože se v tomto programovém období neosvědčila.

Ministr Miroslav Toman dnes účastníky Žofínského fóra seznámil s dílčími závěry studie k závlahám a melioracím. Dokument, jehož oponentem byla Česká zemědělská univerzita v Praze, bude zveřejněn po víkendu a Ministerstvo zemědělství (MZe) jej dá k diskusi.

„Na základě této studie budeme v následujících 10 letech postupovat a koordinovat naše opatření. Zejména půjde o pozemkové úpravy, kterých chceme ročně udělat 150 s celkovými náklady na deset let zhruba 34 miliard korun. Státní pozemkový úřad bude například koordinovat, aby se tato opatření zaměřila do míst v suchých oblastech,“ řekl ministr zemědělství Toman.

V souvislosti s opatřeními na zmírnění dopadů sucha ministr Miroslav Toman uvedl, že v loňském roce je MZe podpořilo částkou 13,6 miliardy korun. Pro letošek má Ministerstvo na boj se suchem slíbené navýšení o 2,6 miliardy korun. A slíbených má i 7 miliard korun na boj s kůrovcovou kalamitou. Všechna opatření, ať už zadržování vody v krajině, vodohospodářská nebo opatření v lesích, jsou podle něj stejně důležitá, protože boj se suchem je komplexní záležitostí.

„V důsledku sucha se už několik let potýkáme i s kůrovcovou kalamitou. Naším cílem je zpomalit kalamitu, zajistit obnovu stabilních lesů a vytvořit adekvátní podmínky vlastníkům a správcům, aby mohli o lesy řádně pečovat. Kromě slíbených 7 miliard korun navíc na boj s kůrovcem pro letošní rok jsme pro nestátní vlastníky lesů na letošek připravili 2 miliardy korun na zalesnění a péči o lesy. Další peníze jdou například na klíčové lesnické projekty z Programu rozvoje venkova,“ řekl ministr zemědělství Toman.

Připomněl i další opatření, jako například uvolnění zásad přenosu sadebního materiálu, kdy lze k výsadbě používat lesní dřeviny bez ohledu na pravidla přenosu mezi přírodními lesními oblastmi a lesními vegetačními stupni ČR.