Podíváme-li se ale na mapu
poskytující srovnání HDP v jednotlivých regionech, zjistíme, že rozdíly
v Unii přetrvávají, resp. se dokonce prohlubují. Dvacet nejchudších
regionů 27členné EU leží v Bulharsku, Rumunsku, Polsku a Maďarsku.
Nejbohatším oblastem dominují regiony z Německa, Nizozemska, Británie či
Dánska (nejbohatší je vnitřní Londýn s 3,34 násobkem evropského
průměru). Praha je mimochodem pátý nejbohatší region EU podle HDP na
osobu (1,72 násobek evropského průměru).
Mezi-regionální a
intra-regionální rozdíly v EU jsou tak významné, že kohezní politika
nemá šanci sama o sobě tuto nerovnováhu zvrátit (s celkovým objemem
prostředků přibližně 0,35 % unijního HDP; ani její alokace v
podrozvinutých zemích v rozsahu až desetinásobném – 3 – 4% národních
HDP, porovnáme-li například, že v předkrizovém období činila roční míra
investic v České republice po několik let i více než 25% HDP).
Za
předpokladu odpovídajícího zacílení však evropské fondy umožňují
zásadním způsobem motivovat a akcelerovat výnosnost a využitelnost
územních (regionálních) aktiv. Znalost skutečných rozvojových potřeb
země, jednotlivých regionů a měst je pro toto zacílení nutnou
podmínkou. Evropské peníze bychom proto měli využít ne proto, abychom
měli všichni stejně, ale proto, abychom tam, kde je to skutečně potřeba,
vytvořili podmínky a umožnili nastartovat místní ekonomiku.
Obecně bohužel platí, že důraz je kladen na čerpání evropských fondů (aby žádné prostředky nepropadly nebo se nemusely vracet), namísto toho, aby prioritou byla realizace prorůstových a kvalitních investic. Typickým příkladem v tomto ohledu je nedávné zveřejnění Evropské komise, že nebude možné využít evropské fondy na rekonstrukci naší dálnice D1, zatímco se neustále staví nové a nové mosty v okrajových částech Evropy, po kterých projede jen několik aut denně.
V polovině prázdnin letošního roku bylo podáno téměř 69 tisíc
žádostí o podporu v celkové hodnotě 1 104,3 mld. Kč. To představuje
146,4 % objemu prostředků, které máme k dispozici na celé programové
období 2007 – 2013. Proplacené prostředky na účtech příjemců dosahují
253,2 mld. Kč, tedy 33,6 % celkové alokace; proplaceno Evropskou komisí
dosud bylo 105,8 mld. Kč.
Na právě probíhající programové období
2007—2013 má Česká republika z evropských fondů k dispozici 26,69
miliard eur. Tuto sumu lze přirovnat přibližně ke třem čtvrtinám ročního
státního rozpočtu ČR. Obce se podílejí na celkové alokaci zhruba jednou
čtvrtinou, kraje přibližně třinácti procenty.
V tematických operačních programech obce čerpají podporu zejména v oblasti životního prostředí, společně s kraji využívají také regionální operační programy. Evropské fondy směřují především do měst a zejména pak do měst v tzv. strukturálně postižených regionech, kterými jsou Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj. Alokace současně do značné míry závisí na aktivitě jednotlivých obcí, připravených a podaných projektech.
Ing. Oldřich Vlasák
poslanec Evropského parlamentu
