V Pekingu se také jednalo o převozu koní Převalského do Číny, kde by měli být vypuštěni v Džungarské pánvi, tedy v oblasti sousedící s Mongolskem. Tam už byli v minulosti ve spolupráci se Zoo Praha koně Převalského vypuštěni a úspěšně se množí. Díky jejich převozu do oblasti u mongolských hranic by se dosáhlo toho, že by se koně Převalského rozšířili na větším území, kde původně žili.

Miroslav Bobek je v Pekingu společně s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou, a usiluje také o zapůjčení ohrožených pand velkých. Ty jsou čínským symbolem a také jedním z nástrojů čínské diplomacie. Všechny pandy velké chované mimo území Číny, zůstávají nadále čínským majetkem; Čína je pouze zapůjčuje a patří jí také pandí mláďata, která by se případně v cizině narodila.

„S ředitelem Zoo Peking jsem … podepsal smlouvu, na jejímž základě získáme langura čínského. Ten dosud není chován nikde mimo Asii. Jednáme také o společných aktivitách obou metropolitních zoo na ochranu ohrožených druhů ve střední Africe,“ uvedl Bobek.

Zahrada v Praze plánuje, že pavilon pand by doplnila právě expozicí langurů. Langur čínský, známý také jako zlatá opice, je rovněž ohroženým druhem. Typická je pro ně zlatavá srst, ale především výrazně modrý obličej. Podobizny zlaté opice s modrým obličejem se objevovaly na čínských vázách a Evropané si dlouho mysleli, že jde o mytické zvíře. Druh popsal až Henri Milne-Edwards v roce 1870.

O chovu pand v trojské zoo mluví vedení zahrady i politici řadu měsíců. Diskutovalo se o něm i při nedávné návštěvě čínské delegace v Praze, kdy obě strany podepsaly memorandum.

Praha již udělala první krok ke stavbě pavilonu pro chov pand, když v červnu na přípravu projektu radní vyčlenili tři miliony korun. Celkově má stavba údajně stát asi 35 milionů korun. Opozice tento záměr kritizuje. Vadí ji i uzavřené partnerství Prahy s Pekingem, a to kvůli porušování lidských práv v nejlidnatější zemi světa. Co si o tom myslíte vy? Těšíte se na nové zvířátka, které nám toto partnerství (mimo jiné ekonomické výhody) přinese?