já tady načtu tři pozměňovací návrhy, které najdete pod číslem 465, 466 a 467. Před tím si k tomu dovolím dvě poznámky, protože to s tím souvisí.
První je to, že mně přijde trošičku nefér, když si ty velké pozměňovací návrhy vlády sáhnou na tu položku Vládní rozpočtová rezerva do té míry, že ji vyčerpají tak, že ty ostatní pozměňovací návrhy se stanou nehlasovatelnými. Už jsem to říkal na rozpočtovém výboru, kdy musím říct férově, že pan ministr dopředu avizoval, že bude z těch téměř 3 miliard, které tam jsou, 1,9 čerpat na ty pozměňovací návrhy, nicméně během dalších pár dnů je tady návrh na další miliardu. A v té chvíli se dostáváme do takové jakoby prekérní situace, že tam máme načtené, ať už v rozpočtovém výboru, nebo v systému, pozměňovací návrhy, které se tímhle systémem vlastně stanou nehlasovatelnými. Já se omlouvám, ale to mně nepřijde v pořádku i bez ohledu na to, jaká je specifická situace, a že i my jako opozice některé ty návrhy koalice podpoříme, na rozdíl od koalice, která nepodpořila tedy zatím ani jeden opoziční návrh.
Jaké by mohly být varianty řešení? Buď nechat hlasovat pozměňovací návrhy v tom pořadí, jak tam byly načteny, protože tím se předřadí ty vládní a vláda má podporu, tak tím vlastně z toho zbytku, nevím kolik těch pozměňovacích návrhů si sahá do Vládní rozpočtové rezervy, udělá nehlasovatelné. Zatímco kdyby se hlasovalo v tom pořadí, tak to sice neodhlasujete, budete proti tomu, proti těm pozměňovacím návrhům...
Ano, já se k tomu dostanu. Ono to totiž s tím právě souvisí, protože já tady potom načítám návrh, u kterého budu chtít, aby k tomu Poslanecká sněmovna přijala nějaké stanovisko, byť třeba negativní, hlasováním. Ale tím, že tady načtu návrh, který se může stát nehlasovatelným, tak potom budeme v případě, že se ta situace za půl roku změní a dojde na má slova a naplní se jeden z těch pozměňovacích návrhů, který tady za chvilku představím, a že v té chvíli vlastně nedošlo k tomu hlasování a všichni řeknou, že kdyby se bývalo hlasovalo, tak by to třeba dopadlo jinak. Proto jsem tady o tom hovořil.
Jinak pokud jde o ten rozpočet, druhá poznámka. Tam se nepočítá s některými věcmi. O jedné z nich tady mluvil místopředseda Havlíček - miliarda a půl na poštovní služby.
A ta druhá věc, se kterou se nepočítá, a to už je ten můj první pozměňovací návrh, jinými slovy ten rozpočet je z tohohle úhlu podseknutý, že nepočítá s výdaji, které vycházejí ze zákona. A to je jeden z návrhů, který je pod číslem 467 a je to přesunutí 250 milionů korun právě z kapitoly Vládní rozpočtová rezerva do kapitoly Ministerstva spravedlnosti Výdaje - justiční část, a týká se to problematiky zastavování marných bagatelních exekucí, které jsme přijali celou Poslaneckou sněmovnou, kdy tato změna v rámci novely exekučního řádu platí od 1. ledna letošního roku, a to ministerstvo bude potřebovat ty peníze na tu základní odměnu pro exekutory, která je 1 050 korun plus DPH, protože se ty exekuce budou zastavovat ze zákona. Tam se na rozdíl od milostivého léta na nic nečeká, nikdo nedává žádnou výzvu, prostě se budou zastavovat automaticky. Poté, co ten věřitel nezaplatí na základě výzvy zálohu, se to zastavuje automaticky. A v té chvíli tam ty prostředky budou chybět a za půl roku, za pár měsíců se tady k tomu určitě vrátíme.
Já jsem to říkal na rozpočtovém výboru a řeknu to i tady, zatímco u milostivého léta, například u Dopravního podniku, se zastavilo nějakých 10, 12 tisíc exekucí, pokud jde o tohleto automatické zastavování, tak to jenom u tohoto jednoho podniku bude dělat nějakých 60, 70 tisíc exekucí. To znamená, že to je věc, která je užitečná, smysluplná, my to řešíme jako nános těch nevymahatelných exekucí zároveň s tou malou jistinou už několik let, ale tady je na to potřeba mít ty prostředky, protože tam budou beztak potřeba.
Další dva pozměňovací návrhy, a oba dva si sahají právě do Vládní rozpočtové rezervy, proto jsem to vysvětloval na začátku, že bych byl rád, aby se o tom hlasovalo a ne, aby se to stalo nehlasovatelné, protože já pak neznám skutečný názor Poslanecké sněmovny, tak jeden je pod číslem 465 - přesun do Českého telekomunikačního úřadu 25 357 095 korun, to jest návrat do původní výše, se kterou počítala předchozí vláda.
A to odůvodnění je také jasné. Nevychází to sice přímo ze zákona, že by tam vznikly nějaké dodatečné náklady jako v tom předchozím případě zastavování marných exekucí, ale vychází to z toho, že od 1. ledna mimo jiné nabyla na účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích, která zvyšuje ochranu spotřebitele například v podobě ochrany před tím otravným telemarketingem. To jsme tady také všichni schválili. Znáte to, místo toho opt-out, opt-in, to znamená, když vám bude někdo volat s nějakou nabídkou, tak už vlastně nemůže. Vy musíte aktivně dát svolení k tomu, že vám může někdo navolávat. Jinými slovy to bude znamenat pro Český telekomunikační úřad nové povinnosti, větší ochranu, rozšíření těch věcí. Já jsem dokonce v minulosti i navrhoval opakovaně zvýšit postupně rozpočty ČTÚ, ERÚ i Finančního arbitra. Tady dochází paradoxně ke snížení toho rozpočtu v době, kdy oni mají a budou mít více povinností.
A ze stejného ranku je pod číslem 466 pozměňovací návrh, který se týká zase ERÚ, kde navrhuji opět z Vládní rozpočtové rezervy, protože jsem nepočítal s těmi změnami, které tady byly hlášeny, do kapitoly 349 Energetický regulační úřad 14 660 902 korun, tedy opět částka, která to narovnává aspoň na ten původní návrh, který navrhla původní vláda.
A ten důvod je opět jasný. Není to tak, že bych si to vymyslel, abych tady otravoval, ale je to proto, že od 1. 1. 2022 platí novela energetického zákona, která zcela mění tu situaci u nás. Vy to znáte pod tím pojmem energošmejdi, boj proti energošmejdům. A je to pět norma, nad kterou jsme se tady shodli všichni napříč. A ta mimo jiné říká a zadává, vlastně definuje energetického zprostředkovatele, který se bude muset registrovat na Energetickém regulačním úřadu - zcela nová povinnost.
Takže v momentě, kdy my od 1. 1. - a některá část toho zákona bude platit od 1. 7. - dáváme tomuto úřadu větší kompetence, rozšiřujeme ty oblasti, kterými se bude zabývat, ale zároveň jim bereme prostředky. Oni už v této chvíli nestíhají a připomínám obrovské množství podnětů, které mají ve vztahu ke krachům Bohemia Energy a podobně, to znamená, že my naopak v čase bychom měli těm úřadům - a u toho ERÚ to platí dvojnásob - přidávat ty prostředky v momentě, kdy oni jsou tam skutečně zahlceni tím, jakým způsobem řeší DPI, dodavatele poslední instance, jakým způsobem se mají lidé popasovat s těmi problémy přechodu od zkrachovalé společnosti přes DPI ke standardnímu dodavateli energie, tak tohle všechno jsou věci, které tady před rokem nebyly.
To znamená, že to je jakoby činnost navíc, do toho od 1. ledna další činnost navíc, tak si dovoluji tímhle jednoznačným způsobem odůvodnit, že těch 14 660 000, to znamená vrácení do té původní úrovně je to podle mě to minimum, aby ty úřady fungovaly. Na tomto místě připomenu a znovu to potom řeknu pravděpodobně ve třetím čtení, už třeba u finančního arbitra, kde je ten pokles také, ale já jsem ho tady neřešil, protože to bylo v rámci položky Ministerstva financí, tak už dneska jsou tam žaloby pro nečinnost, protože ta reakce těch úřadů je příliš dlouhá a přestávají plnit tu svoji roli. Takže já vás v tomhle poprosím o podporu. Takže ještě jednou, čísla 465, 466, 467.
Děkuji.
