První poznámku, kterou si zde dovolím říct, je, že podle mě to, že my tohleto dneska tady probíráme, pojedeme, nevím, do kdy, do večera, do noci a zítra budeme pokračovat, a že to zase ukazuje priority této vlády, jo? Já prostě jsem rád, že vlastně v přímém přenosu lidé vidí, jaké jsou vaše priority - když to zrekapituluji, kolik jsme tady strávili hodin a dnů kolem zrušení EET, což si myslím, že se vám teď vrací jako bumerang, kolem korespondenčních voleb a teď kolem této novely zákona o České televizi a Českém rozhlase. To znamená, vlastně vy tím říkáte lidem vně, že v době, kdy - byť se ta situace zlepšuje, třeba na poli inflace - tak vy vlastně říkáte v době stále vysokých cen energií, které patří do top tři nejvyšších - (Poslankyně Oulehlová přináší láhev vody k řečnickému pultíku.) mockrát děkuju - do top tři nejvyšších, kde u nás došlo k největšímu poklesu reálných mezd, tak vy říkáte, že největší priorita této vlády, to znamená, to, co společnost nejvíc tíží, je korespondenční volba a koncesionářské poplatky. Takhle to je. Protože věnovat tomu tolik času a tolik energie, to je prostě přímo úměrné důležitosti. A to vy si musíte zvážit. Pokud opravdu by to bylo tak, že zítra má být pevný čas na hlasování, tak je to za mě i flagrantní porušení jednacího řádu - (to) tady říkám dopředu - protože já už jsem si na pevný čas zvykl, ale v momentě, kdyby to mělo být hned druhý den po začátku jednání, tak to už mně tedy přijde jako příliš i na vás jako, ta netrpělivost s některými normami, kterou máte, to si myslím, že to tady ještě nebylo. Zase připomenu, u EET se to projednávalo (důrazně) rok a půl, rok a půl, než byl pevný čas na hlasování. To je první poznámka.

Druhá poznámka, porušení slibu ministra. Tady bych chtěl říct, protože já si zakládám na konzistentnosti postojů, a opakuji zde, že vy nám vždycky vyčítáte, co kdo řekl před 15 lety. Andrej Babiš měl rozhovor v Hospodářských novinách, že je příznivcem eura. Teď mu to někdo vyčítá, když jsme proti, minus 15 let. Já tady připomenu, že rok předtím, než pan ministr s tímhle návrhem poprvé přišel, tak v rozhovorech řekl, že v tomto volebním období se nebudou zvyšovat koncesionářské poplatky. Já doufám, že to nepopře. Pokud ano, tak já to vytáhnu z monitoringu a budu to přímo citovat, ale já si myslím, že to nepopře. A je to přesně v té kategorii jako u těch ostatních věcí. Nebudeme zvyšovat daně a zvyšujete je. Nebudeme zvyšovat koncesionářské poplatky a navrhujete je zvýšit. Nebudete zvyšovat věk odchodu do důchodů a navrhujete je zvyšovat. To prostě, jinými slovy, ty vaše věci jsou - a vaše výroky a vaše konání je nepředvídatelné. Ne-před-ví-da-tel-né. A tohleto se opravdu nedá.

Mě by docela zajímalo - pan ministr si, předpokládám, píše - mě by zajímalo, jak to odůvodní. To není nějaká obecná věc, kterou by on řekl, která by se týkala nějakého obecného pohledu na daňovou kvótu versus skutečné daně, některé daně, přímé daně, nepřímé daně - ne, to bylo explicitně, že se nebudou zvyšovat koncesionářské poplatky. Co se za ten rok změnilo? Co se za ten rok změnilo? To je moje základní otázka. Protože to nebyl příslib před volbami, po volbách, jak vy občas argumentujete, že pak jste převzali moc, vládu, a teprve pak jste zjistili hloubku toho problému, a proto jste museli některé věci změnit. To tady v tomhle případě není, protože ten výrok pana ministra Baxy zazněl po volbách. Takže tam - za mě - jsem nezachytil změnovou věc.

Třetí poznámka. Z toho, co tu zaznívá nějakou dobu, a to je politický vliv na Českou televizi, kterým vy ospravedlňujete zvýšení poplatků, a naopak, tím se vymezujete vůči našemu podnětu, aby to bylo placeno ze státního rozpočtu. No, tak si řekněme, jako funguje v praxi, jo? Já mám rád, když si věci říkáme tak, jak jsou, protože spousta diváků může být jakoby zmatená, a v televizních pořadech člověk nemá bez přerušení, jak tady říkal Andrej Babiš, šanci říct víc než jednu, dvě věty.

Tak je to tak, že vy, když chcete změnit zákon, chcete zvýšit koncesionářský poplatek, tak to navrhuje vláda a Sněmovna o tom hlasuje. Když by to bylo součástí státního rozpočtu, to znamená, výdaj státního rozpočtu, no, tak opět to navrhuje vláda a schvaluje to Poslanecká sněmovna. To znamená, úplně ty samé, úplně ty samé orgány. Mě by zajímalo, kde je tam ten jiný politický vliv. Já to řeknu ještě jinak. Kdyby to bylo součástí státního rozpočtu a byl by tam nějaký automat - to je to, o čem se tady nekonečně bavíme u platů ústavních činitelů - tak právě tam naopak ten politický vliv je menší. Naopak tady jsme svědky toho, o čem já nějakou dobu už hovořím, že vy, když navrhnete a navrhujete zvýšit koncesionářské poplatky, a my, když tomu oponujeme, tak vy jste vůči veřejnoprávním médiím ti hodní a my jsme vlastně ti zlí.

A tím se vlastně potom může definovat ten vztah těch médií vůči vám a vůči nám v té chvíli v nějaké objektivitě, zaujatosti, nezaujatosti a podobně. A takhle se ty věci mají. Prostě vy když najednou přijdete s tímhletím návrhem a opozice s tím nesouhlasí, tak tam je právě ten politický za mě vliv na tu Českou televizi, případně Český rozhlas. To by mě zajímalo, jestli by pan ministr mi tohleto mohl říct, že to tak není. Naproti tomu automat u státního rozpočtu nikoliv. Opět, rozhodují o tom ty samé orgány, navrhuje je vláda, hlasuje o tom Sněmovna, Senát a podobně, ale tím automatem je něco řečeno a v případě, že by ho chtěl někdo prolomit, tak už na sebe upoutává pozornost. Tady to vypadá vlastně jakoby, že vy děláte dobro a my tomu dobru bráníme. A to je hrozně nepříjemná situace. A říkám to tady, snažím se velmi věcně argumentovat a byl bych rád, kdyby pan ministr mi na to nějakým způsobem zareagoval.

Budiž potom důkazem - a vy víte, že jsem to kritizoval od prvního momentu, že se pak člověk nemůže ubránit tomu, že potom Česká televize nadržuje tomu, kdo jí chce dát více prostředků, což se projevilo například v té předvolební debatě, kdy za SPOLU tam byli pozváni tři... (Poslankyně Ožanová přináší vodu.) Děkuji, to už je druhá voda. Děkuju. Zas tak dlouhý nebudu. Kdy tam byli pozváni tři zástupci za SPOLU. A vy víte, že jsem to kritizoval od prvopočátku. A tam opravdu se člověk nemůže ubránit tomu, že jde o nějakou reciprocitu ze strany České televize, protože já nevidím jediné dramaturgické odůvodnění, proč jedna kandidátka má být zastoupena třikrát. Zvlášť pikantní to bylo v té poslední půlminutě, kdy ten politik má říct, jakým způsobem chce oslovit ty voliče, jak je chce pozvat k volbám. No tak asi těžko tři zástupci jedné kandidátky to budou říkat třikrát jinak, že? Tak to řeknou třikrát stejně. A to přece sami musíte uznat - a já jsem rád, že minimálně neveřejně mi to potvrdilo spousta politiků jednotlivých stran ze SPOLU, že to je nefér, že to je a bylo nefér.

A v té chvíli to je to orámování té debaty. Kdy den před volbami jednu kandidátku reprezentují tři, druhou a ostatní tam vlastně byli po jednom, a my se tady bavíme o zvyšování koncesionářských poplatků.

Poznámka třetí. Nezávislost. O tom mluvil pan ministr Baxa, že se tím zvyšuje nezávislost České televize, napsal jsem si tu poznámku z jeho úvodní řeči. Čímž by implikoval, že kdybychom to zvýšili dvojnásobně teoreticky, tak by byla jako ta Česká televize a Český rozhlas jako dvojnásobně nezávislý? To bych já potřeboval vysvětlit, jak se ta nezávislost pojí s množstvím prostředků až takhle? To znamená, kdybych já přišel s pozměňovacím návrhem, aby se to zvýšilo o padesát korun, tak bude Česká televize ještě víc nezávislá než je teď? A v té chvíli bych se zeptal, jakým způsobem vlastně ta nezávislost se pojí například s některými úkony médií veřejné služby. Teď jsou prázdniny, tak já třeba narážím na to, to je docela zajímavý moment, jak je možné že vlastně ve veřejnoprávní televizi nedělní pořady nejsou, ale na soukromoprávní CNN Prima News jsem si všiml, že jedou přes prázdniny nedělní pořady dál, když už jsme tedy u toho. Na to mi asi pan ministr neodpoví, ale je to nějaká jakoby zpětná vazba reagující na to, jestli třeba tou nezávislostí nemyslel toto, že tedy chybějí prostředky na to, aby Česká televize jela durch celý rok prázdniny, neprázdniny právě proto, že to je veřejnoprávní médium, a ne všichni mají dovolenou dva měsíce a chtějí sledovat různé publicistické pořady. Jak je možné, že soukromá televize normálně přes prázdniny jede a Česká televize nikoliv.

To asi myslet spíš jako řečnická, není to dotaz na pana ministra. Ale třeba když mi k tomu řekne svůj názor, tak já budu rád. V tomhletom případě u té nezávislosti si dovolím jeden pohled z opozičního poslance. On tady Andrej Babiš citoval analýzy účasti nás některých v televizi. Párkrát tam zaznělo moje jméno, tak já si dovolím pohled člověka, který je jako outsider a popíšu to vám, snad mi porozumíte jako koaliční poslanci. Já mám tu unikátní příležitost, že já jsem byl jednak deset let tiskovým mluvčím nebo volební manažer, takže jsem připravoval ty politiky do televizních debat, teď se jich sám zúčastním, to je docela unikátní srovnání. Stejně tak jako v minulém volebním období jsem vystupoval jako koaliční poslanec a teď jako opoziční. A na co já tedy narážím, a to se potom možná zobrazí v těch analýzách a i v tom vstupování do té řeči, že ten přístup České televize, tedy zejména vlastně se jako na mě vůči jako opozičnímu politikovi nezměnil. Já jsem byl připraven, že když jsem byl koaliční poslanec, hájit kroky vlády, ať už se mi líbily, nebo ne. A ta Česká televize jako zrcadlo a ten opoziční politik jako druhé zrcadlo mi dávali zpětnou vazbu.

V momentě, kdy jsem se dostal do opoziční role, to znamená nemám tu moc, nemám ten vliv, nemám co hájit, nastavuji to zrcadlo, ale často se stává, že jsem pod stejným, nebo dokonce větším tlakem, než je ten koaliční politik v té České televizi. To jsou ty přerušení, to jsou ty útočné otázky a podobně. Takhle vzniklo i to hození těch papírů ze strany moderátora Jakuba Železného. To bylo právě o tom, protože to byla reakce na mojí poznámku, že já jsem opoziční politik a pan moderátor mě tam griluje, jako bych byl koaliční. Ale ono je to opravdu, protože se říká, že média jsou hlídací psi demokracie, hlídací psi toho, kdo má moc, vliv, primárně. Neříkám jen, říkám primárně, nikoliv hlídací psi opozice. Takže tolik jako pohled mě jako opozičního politika, že v zásadě vlastně je tam člověk pod stejným, někdy i větším tlakem. A ten, kdo má být pod tím tlakem a kdo má hájit pozici vlády, tak ten vlastně se tam víceméně veze, jsou na něj ty otázky jakoby roztomilejší bych řekl, mírnější a podobně. Což mi přijde celkem zvláštní, aby se opoziční politik jakoby cítil pod větším tlakem, než ten koaliční. Tak.

Poznámka číslo pět. Financování ze státního rozpočtu, že by snížilo nezávislost České televize, Českého rozhlasu. Já bych se chtěl zeptat, jak jste na to přišli, protože ze státního rozpočtu jsou financovány i platy třeba soudců, policistů, a ty jsou také nezávislý. A chceme, aby byly nezávislý. A také nikdo neříká, že tím, že jsou soudci a policisté, dal jsem příklad těchto dvou skupin, tak přece nikdo neříká, že to, že jsou navázáni na státní rozpočet, tak to zvyšuje jejich nějakou závislost na tom, kdo zrovna vládne. To přece takhle není. Takže to by mě docela zajímalo. A pokud ano, no tak by na soudce a policisty měl být taky nějaký poplatek. Asi by se nejmenoval koncesionářský, jmenoval by se třeba nějak jinak.

To by mě docela zajímalo, pane ministře, jakým způsobem to tedy rozlišujete, protože tu nezávislost, neutralitu, dalo by se říct, chceme právě i po těchto skupinách, přestože jsou placeni ze státního rozpočtu. Notabene mě tedy napadá, že tím vlastně by i Česká televize ušetřila nějakých, jestli jsem se správně díval do výroční zprávy, 150 milionů korun, což jsou prostředky, které vynakládá na výběr koncesionářských poplatků.

Jinými slovy, jestli dneska - teď mě nechytejte za slovo, nejde o tu částku, jde o ten princip - dostává 8 miliard a vynakládá 158 milionů - to je podle mě minimální - na ten výběr - poštovné, SIPO, teď je otázka vymáhání, exekuce a tak dále - a bude mít 8 miliard, tak má najednou úsporu jenom tímhle přehozením 150 milionů korun na obsluhu, řekněme, těch koncesionářských poplatků. I to mně přijde jako zajímavý pohled, na který je potřeba upoutat vaši pozornost.

Poznámka, tuším šestá. Argument, že se ten poplatek nezvyšoval od roku 2005 u Českého rozhlasu a 2008 u České televize. Souhlasím, to se nedá nesouhlasit, to jsou fakta. Na druhou stranu řeknu, abyste byli konzistentní. Napsal jsem si, hned v rychlosti jsem si našel. Příspěvek na péči v prvním stupni se také za posledních 15 let nezvyšoval, dokonce se snižoval. Pokud vím, tak on byl 2 000, teď je 880, nevím. Pan předsedající Aleš Juchelka to zná mnohem lépe než já. On dokonce navrhoval o pár desítek korun zvýšit ten příspěvek na péči. To jste nepodpořili. Argument, že se s tím 10 let nehýblo, tak s vámi nehýblo, abych tak řekl. Vy jste pro to nehlasovali.

Jinými slovy, buď ten argument, že se s něčím nehýbalo 10, 15, let, platí - pak to ale pojďme řešit i u ostatních takových položek - anebo to neplatí. Ale takhle selektivně to u jednoho platí a u druhého nikoliv. Mně přijde příspěvek na péči, jako nějaký sociální příspěvek, docela zásadní věc. To není něco, co byste mohli a měli přehlížet. Tak to mně přijde jako docela závažná věc. Je to taková disproporce a nekonzistentnost.

Nicméně nezpochybňuji, že se to nějakou dobu nezvedalo. Je tady inflace a všechno. Jenom říkám, že na tom návrhu mně tak principiálně ani nevadí to zvýšení o 15 korun, respektive 10 korun u Českého rozhlasu - to vás překvapím - ta samotná částka. Mně vadí ten kontext a kontext je dán tím, o čem teď budu hovořit. Za prvé, že než se někde bude zvyšovat příjem, to znamená ten poplatek, tak by bylo dobré se podívat na úspory, jestli jsou úspory v dané instituci.

V minulém volebním období jsem měl příležitost být dvakrát zpravodajem zprávy o hospodaření České televize. Já jsem u každé té zprávy - nevím teď, kdo z vás tady byl - měl asi 21 otázek právě k hospodaření, šel jsem do nějakého většího detailu, a ne na všechny jsem dostal odpovědi. Už tehdy jsem se ptal na hospodaření. To jsem samozřejmě netušil, že budeme řešit koncesionářské poplatky za pár let. Takže to je první moment a kontext, který mi vadí.

Ten druhý, definice veřejnoprávní služby. Co to je ta veřejnoprávní služba? Už jsem tady na to trochu narazil u toho, jestli ta veřejnoprávní služba je, že některé pořady mají fungovat i o prázdninách, dvojnásob když fungují u soukromých televizí. Je veřejnoprávní služba vysílat populární sporty - to se teď ptám - fotbal, hokej, tenis, anebo naopak zrovna role České televize je v těch, řekněme, sportech méně populárních - tady si ohřeji polívčičku - jako je třeba ping-pong, který hraji, nebo já nevím, ragby, baseball, prostě některé ty věci, které jsou méně populární? Za mě, kdybych měl otevřít debatu, tak bych očekával od České televize toto, a naopak od komerčních televizí tam čekám fotbaly, hokeje a podobně, protože tam se jim to zaplatí z reklamy a z toho obrovského zájmu o to.

My jsme měli debatu u nás na klubu, kde kolega Bělica také řešil ping-pong. Narazil na to, co jsem ani nevěděl, že když právě chtěli, aby Česká televize vysílala nějaké pingpongové zápasy, tak si to ta Česká televize nechá zaplatit a je to hrozně složité, komplikované. To je právě ono. Byla tady takováhle zevrubná debata o definici veřejnoprávní služby, která by měla předcházet tomuhletomu? Za mě ne. Protože nejprve je potřeba se o tom bavit, a pak si řekneme, to jsou povinnosti České televize, Českého rozhlasu, tolik prostředků by to mělo koštovat a pojďme se pobavit, jaké prostředky do toho dát.

Tady použiji dopis, který dostal - to je první citace, prosím pěkně, kde to budu číst, nebudu mluvit spatra - ministr Šalomoun ze strany Asociace provozovatelů soukromého vysílání, kteří právě mluví o té jedné části definice veřejnoprávní služby, a to je to memorandum, které je součástí novely. "Předkladatel velké mediální novely Ministerstvo kultury navrhuje, aby Rada České televize a Rada Českého rozhlasu získaly novou kompetenci schvalovat memorandum o způsobu naplňování veřejné služby v oblasti televizního a rozhlasového vysílání. Uzavíráme ho mezi ministrem kultury a generálním ředitelem České televize nebo Českého rozhlasu vždy na období pěti let. Memorandum, které má veřejnou službu blíže vymezit, má však vzniknout až po navýšení poplatků, přičemž návrh novely nijak neřeší závislost výše poplatku na obsahu memoranda." Což je vlastně jinými slovy to, o čem jsem hovořil předtím. Nejprve debata, potom definování toho poplatku.

"Pro výši poplatků tedy nemá být relevantní, zda bude veřejná služba memorandem nakonec vymezena široce či úzce, či zda memorandum vůbec vznikne. Nejednoznačné vymezení obsahu veřejné služby, a to nejen ve vztahu k samotnému vysílání, ale také v souvislosti se zaváděním nových technologií, významným způsobem ztěžuje posouzení slučitelnosti této veřejné podpory se společným trhem, neboť je velmi obtížně doložitelné, že finanční prostředky pocházející z veřejné podpory budou využity k zajištění veřejné služby." To mně přijde celkem silné stanovisko, ke kterému je potřeba se podle mě postavit. Bavíme se teď čistě o tom návrhu. Předpokládám, že pan ministr to asi nestihne ve faktické, ale potom, až se přihlásí s přednostním právem, že na to odpoví.

"Jsme tedy toho názoru, že bez bližšího vymezení veřejné služby není vůbec možné posoudit legitimitu plánovaného navýšení a rozšíření výběru poplatků. Jsme také toho názoru, že až dojde k bližšímu vymezení veřejné služby, bude před případným rozhodnutím o navýšení poplatků nezbytné zpracovat a podrobit veřejné diskusi transparentní kalkulaci jejich plánovaného výběru, aby bylo předem zcela zřejmé, zda může překročit 20 % původního rozpočtu stávajícího režimu podpory." To je tedy ta definice veřejné služby.

Tady si dovolím ještě, než se potom pustím do samotné konstrukce toho poplatku. Jak jsem řekl, mně vadí méně to navýšení o 15 a 10 korun, vadí mi ta konstrukce, to, jak to rozšiřujete. K tomu se dostanu. To znamená vlastně ta platba za internet a za připojení k internetu a vůbec platba za něco, kde teoreticky můžu chytit to vysílání. Tady jsem zaznamenal - ještě než se do toho pustím - že někteří lidé- a to by mě docela zajímala odpověď pana ministra - mají problém s poplatkem za domácnost s tím, že je to nefér v tom, že máte domácnost třeba jednočlennou - to jsou často senioři - a pak je domácnost, kde je rodina, kde je pět příslušníků rodiny a platí vlastně stejný poplatek, přitom se dívá pět lidí na tu televizi.

Dneska už je celkem obvyklé, že každý má tu televizi v jednom pokoji. Jak už říkal Jan Jakob, že se všechno vyvíjí, moderní technologie, tak se vyvíjí i to, že dneska ty televize jsou za ceny, za které opravdu před dvaceti třiceti lety nebyly ve vztahu k příjmu. To znamená, že dneska skutečně ty rodiny mohou mít televizní přístroje v každé místnosti. Tak mně třeba přišel takový mail, tak jsem se chtěl zeptat pana ministra, jak se na to dívá? Srovnání toho, že ta domácnost, že to je nefér vůči těm, kteří mají jednočlennou domácnost, a platí vlastně stejně, jako když je v rodině čtyři nebo pět, šest a tak dále lidí. Já se teď s dovolením napiju, jestli to nevadí.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: V pořádku, napijte se.

Poslanec Patrik Nacher: Pan ministr je hodný, mi tady nabízí kedlubny, já si pak vezmu. (Pobavení v sále.)

Takže domácnost. A teď problém konstrukce toho poplatku. A to je vlastně to, co mi tam na tom vadí nejvíc, ta konstrukce poplatku, že se to bude platit za domácnost, v zásadě pro všechny ty, kteří mají, jsou majiteli mobilu nebo chytrého telefonu, když to takhle řeknu, či notebooku na straně jedné, a potom platby u firem na straně druhé. Tohle rozšíření mi principiálně vadí. Já teď budu i citovat jakoby proč. A chci se zeptat pana ministra, proč se vlastně do toho takhle pustil? Proč nejde radši transparentnější cestou vyššího zvýšení koncesionářského poplatku? A řekněme tedy transparentní hádky, jestli se to má zvýšit o 15, o 10, o 30, o 40 korun než tohleto rozšíření, které je za mě nespravedlivé. Proč mají platit domácnosti? Lidé, kteří nemají televizní přístroj, fungují úplně jinak už dneska, jak bylo řečeno, moderní technologie, mají mobil, mají notebook, mají placené kanály. Tady už to bylo řečeno. Všechny ty Youtube, Netflix, O2. Každý, kdo sleduje sport, fotbal, tak prostě má tyhlety možnosti dneska. A najednou vy mu vlastně vnutíte to, že má teoreticky možnost sledovat Českou televizi, tak bude platit.

A změna konstrukce, já se pak k tomu dostanu, té si všimla i Legislativní rada vlády, protože už to pak není poplatek, ale už se to vlastně chová jako daň, protože už to platí všichni. To by musel někdo říct, že nemá chytrý mobil, nebo že nemá notebook. (Ministr ukazuje svůj tlačítkový mobil.)Tak ano. Ale to předpokládám, to asi nikdo neudělá. Když někdo řekne, že má tlačítkový mobil, jako má pan ministr, teď jsem to dlouho neviděl, ale má druhý mobil, kde předpokládám, že to je smartphone, tak tam už to samozřejmě přijímat zase může. No tak kdo to bude ověřovat? Předpokládám, že operátoři. Nebo jakým způsobem? Tak jestli pan ministr to může říct. Kdybych řekl, mám tlačítkový mobil, tak co se mnou uděláte? Jak to zkontrolujete?

Ale v zásadě ten princip mně přijde prostě nefér. Ať platí ten, kdo má televizi, jako je to doposud, a zvyšte ten poplatek. A pojďme se hádat o kolik. Tomu bych rozuměl. Můžu, nemusím souhlasit. Ale rozuměl bych tomu. Ale najednou tam zabudovat vlastně všechny, kteří mají teoreticky připojení k internetu a možnost sledovat televize, mně nepřijde fér. Notabene, vy tam píšete automatické navyšování poplatku na základě překročení inflace 6 %. Pozor, ale není to ročně, je to kumulovaně. To znamená, že když kumulovaně 6 % od nějakého momentu, tedy to znamená od přijetí toho zákona předpokládám, vzroste inflace, tak je to vlastně takový automatismus, který mi zase nejde do souladu s tím, jak jste se vy jako vláda jako celek popasovali s inflačními doložkami třeba u důchodců, u seniorů, kde naopak jste tyhlety věci vlastně ponížili. A najednou tady tenhleten atribut zavádíte. Kdyby byl ročně, tak tomu rozumím. Ale tím, že kumulovaně, tak vlastně k němu dojde vždycky. Vždycky! To mně přijde jako zásadní na to upozornit. Je tam 6 %, ale je to psané jako kumulovaná inflace, nikoliv roční.

Dál jsem se chtěl zeptat, jak je to se zákazem šíření obchodních sdělení na internetových službách České televize a Českého rozhlasu a jak to je se sponzoringem? Protože Česká televize má zakázanou reklamu. Ale často, když vidíme ty pořady, tak tam má sponzoring. Jasně, sponzor pořadu, není to reklama. Není to reklama na produkt, je to reklama na tu firmu. Je to sponzorování toho pořadu. Ale pro koncového zákazníka je to vlastně totéž. Za mě je to v některých momentech trochu takové obcházení zákona. A když už tedy se to mění, tak by mě docela zajímal názor pana ministra, jakým způsobem se k tomuhletomu staví, to znamená k tomu sponzoringu? Když už se tohleto všechno zvyšuje, jestli by neměl být v té chvíli úplně totální zákaz sponzoringu v České televizi. Vyjma událostí, které jsou s tím spojené, to jsou třeba ty přenosy teď z Eura. Ale tam se zase dostáváme do toho, jestli to má být Česká televize, která má vysílat to Euro. A zase - to jsou otázky, jak jsem řekl, ty sporty. Jaké sporty má vysílat?

Pak jsem se chtěl zeptat, protože Ministerstvo kultury původně odůvodňovalo navýšení poplatku tím, že ta výjimka z odvodu DPH bude končit na konci roku 2024, ale nakonec je prodloužena o další tři roky. Tak bych se chtěl zeptat, jak to jde do souladu? To znamená, že vy odůvodňujete to, že Česká televize bude mít další pokles prostředků, že skončí výjimka z DPH. Ale ta výjimka pokračuje. Tak jakým způsobem jste tohleto vlastně... Ale vy jste to nezohlednili v tom návrhu. To znamená, návrh zůstal stejný, jako by ta výjimka skončila, ale ona neskončí. To mně přijde jako legitimní dotaz. Já doufám, že doposud jsem nedal žádnou otázku, která by byla mimo okruh tohohletoho zákona.

Poznámka ještě k tomu poplatku jako takovému. On je samozřejmě jakoby nízký, když se podíváte na absolutní částku. Nicméně když se podíváte na srovnání, to je docela zajímavé, tak dohromady to, co vy navrhujete, by bylo 150 a 55 (rovná se) 205 korun měsíčně na domácnost, což je necelých 0,5 % z průměrné mzdy. Jsem se díval, že Češi by byli vlastně na třetím místě. Třetí nejvyšší v poměru k průměrné mzdě. Tak jestli to pan ministr... (Reakce pana ministra.) Ano, třetí nejvyšší v poměru k průměrné mzdě. Ten poplatek by byl třetí nejvyšší k průměrné mzdě. A je to možná dáno tím, že už ty koncesionářské poplatky postupně se ruší, což jsem předtím zapomněl říct u toho financování ze státního rozpočtu, že už více zemí to financuje ze státního rozpočtu. Tudíž není pravda, že byste tady přišli s nějakou úplnou novinkou, která by nikde nebyla. Ale podle informací, co jsem si našel - pane ministře, když tak si to ověřte - třetí nejvyšší v poměru k průměrné mzdě. Takže to zas jakoby absolutní částka není úplně vysoká. To je pravda. I když jak pro koho. Ale v poměru, když to srovnáte, tak v tom poměru to je docela vysoké.

Při té příležitosti té konstrukce jsem se chtěl, pane ministře, zeptat, já už jsem se na to ptal v televizi, když jsem byl, měl bych to jako podnět, a ona už o tom vlastně mluvila moje kolegyně Berenika Peštová, že totiž vy, jak jste tu konstrukci změnili, to znamená, že se to platí z toho přístroje a z toho připojení, že teoreticky to můžu sledovat, tak jestli počítáte s tím, protože já jsem tam nenašel, že by tedy platili lidé dlouhodobě žijící v zahraničí.

Protože ti mají také určitě smartphone, notebook a kdykoliv já jsem v zahraničí, tak se můžu připojit a sledovat například ČT24 úplně bez problémů. Zatím se mi nestalo, že bych byl na jakékoliv dovolené, kde bych nemohl na dálku sledovat nějaký kanál České televize. Nevím, jak je to u sportu, ale možná mi pan ministr odpoví. To mně přijde jako legitimní. Já vím, že mi tady můžete říct, že tady spojuji nespojitelné věci, korespondenční volba, koncesionářské poplatky. Ale když už jste tu konstrukci změnili, tak by bylo fér, aby tam byli zahrnuti i ti lidé, kteří jsou v tom zahraničí, předpokládám, že mají těch 150 korun nebo 205 korun měsíčně, a není to pro ně kruciální problém, když to není problém i pro lidi, kteří jsou tady v České republice. A přijde mě to jako legitimní věc. Já bych poprosil na tohle i seriózní odpověď.

Teď jsme u poplatku za ty firmy, což je ta druhá noha, která mi vadí principiálně. On už tady o tom někdo hovořil, v principu vy to máte rozdělené jenom na ten počet, jo? Vy to máte rozdělené na počet 25 až 49 pětinásobek. Já to nebudu číst, abych úplně nezdržoval. 250 až 499 zaměstnanců 70násobek a 500 a více zaměstnanců stonásobek výše poplatku pro domácnost. Ano, ale na základě čeho? Proč jste tam neudělali nějaký výběr těch firem z hlediska jejich oborů nebo odvětví? Já se přece při vší veškeré úctě, tady byly ty příklady, já nevím, horníků, ale máte IT firmy, tak u té IT firmy aspoň si teoreticky umím představit, že někdo při tom programování může sledovat televizi čistě teoreticky. Při fárání asi těžko. Rozumíte? To mně přijde, jako že to je vysloveně uměle vytvořená situace, kde vlastně vyberete další prostředky navíc. A navazuje to na ten můj hlavní argument. Že to není čistě krystalická debata zvýšit poplatky o kolik, ale že to tak jako rozředíte do nějakých dalších jakoby nových možností plátců, nových plátců, v tomhle tom případě firem, bez ohledu na to, v jaké oblasti ony podnikají.

Tak proč jste si nedali tu práci, abyste to rozdělili? Že tam, kde prostě není možné, skoro bych řekl ani teoreticky, sledovat televizi, tak ty prostě ty poplatky platit nebudou. Co firmy podnikající v zemědělství? A tak dále, pan ministr určitě ví. Tady bych si dovolil citovat z dopisu, který poslal, a předpokládám, že všem, a podívejte se, kolik je tam těch různých asociací a sdružení. Sdružení automobilového průmyslu, Asociace lesnických dřevozpracujících podniků, Asociace malých a středních podnikatelů, Asociace poskytovatelů personálních služeb, nebudu to všechno číst, Asociace spotřební elektroniky. Takhle to vypadá. Pan ministr to zná, ne? Tady jsou všechna ta loga těch různých asociací. Svaz chemického průmyslu, Svaz sléváren, Svaz výrobců nealkoholických nápojů, Svaz výrobců vápna České republiky, Svaz obchodu a cestovního ruchu, to není malý svaz.

A a já si tady dovolím citovat. No, to si pojďme právě jakoby říct. (Na ministra Baxu.) Bohužel musím konstatovat, já nečtu to úplně celé, jo, tak předpokládám, že to máte k dispozici, nechci zdržovat, chci jít jenom po té podstatě. "Bohužel musím konstatovat, že dobrá praxe, na kterou jsme v České republice v tomto ohledu zvyklí, byla v případě projednávání výše uvedené novely, této. zcela popřena. Ministerstvo nedalo v rámci přípravy této novely žádný prostor pro diskusi i přesto, že podle průzkumů mezi našimi členskými firmami u nich dojde k navýšení poplatku o stovky, či dokonce tisíce procent."

Tak to je první dotaz. Byl tam prostor pro diskusi? Protože tady to je černé na bílém. Předpokládám, že by to nepsali, kdyby to nebyla pravda, ale třeba ministr na mikrofon řekne, že diskutovat mohli. To se navíc má stát i v situacích, kdy firmy dané služby nekonzumují, či dokonce ani nemají takové množství relevantních zařízení. Navržený systém paušálních plateb podle počtu zaměstnanců společně s neodůvodněným vyjmutím firem do 24 zaměstnanců z povinnosti platit poplatky je z našeho pohledu velmi špatným řešením. Píšou v tom dopise, který byl adresován 8. července předpokládám všem poslancům a poslankyním.

No ale pozor, oni pokračují. "Veřejnoprávní média nepředstavila žádná úsporná opatření na jejich straně." To je to, o čem já jsem mluvil na začátku. Tady vidíte, že se to opravdu jako doplňuje, že to není jenom názor, já fakt nechci, abychom pak schytali nálepku, že to je názor opozice, té zlé opozice, která něco nechce dopřát veřejnoprávní televizi. "Ministerstvo si je vědomo neschopnosti vybírat poplatky od povinných subjektů efektivně. Namísto toho, aby se snažilo tento stav změnit, nespravedlivě navrhuje rozšířit okruh poplatníků a zvýšit poplatky." Mně tam vadí přesně to, co jsem říkal, vidíte to je konzistentní, rozšířit okruh poplatníků.

"Negativní stanovisko k návrhu vydaly i pracovní komise Legislativní rady vlády či komise pro hodnocení dopadů legislativy RIA. Ministerstvo tato stanoviska ignoruje a posouvá návrh v legislativním procesu dále." Dneska máme tady první čtení. Víme, že ministerstvo chce návrh projednat velmi rychle tak, aby novela nabyla účinnosti již od ledna 2025. No, to je možná právě ten problém, prostě tyhlety věci je potřeba projednávat, anebo je sem dávat dřív. Já rozumím tomu, proto se tak na to tlačí a zítra by bylo i pevné hlasování, jestli to je pravda tedy, protože pak jsou prázdniny a pak je v září druhé, třetí čtení, říjen, mezi tím je rozpočet, musí to schválit Senát a tak dále, a tak dále. Tak to ale jste sem měli poslat, to se na mě nezlobte, v té chvíli jako dřív.

Takže kdybych to zrekapituloval na základě i informací z toho dopisu, tak vy to sem pošlete pozdě a ještě zároveň nedošlo k diskusi s těmi asociacemi a svazy. Jestli, rozumíte mi, to je za mě úplně děsná jakoby kombinace. Něco někam poslat pozdě a ještě to s nimi neprojednat. Kdybyste to aspoň s nimi projednali a bylo to nekonfliktní, aspoň z hlediska platby pro ty firmy, tak je to tady pozdě. Ale tady je to pozdě a ještě to není oddiskutované. To se na mě nezlobte, to já považuju za velký, špatný, jak se říká.

"Žádáme vás, abyste zamezili dalšímu projednávání návrhu a vyzvali ministerstvo, aby návrh ve spolupráci se zástupci byznysu přepracovalo do podoby, která bude přijatelná a spravedlivá pro firmy a která zároveň nepoškodí veřejnoprávní média." Tak to mně přijde fér. To nevím, jestli se teď děje v rámci prvního čtení, ale dobře. No a teď co k tomu říká Legislativní rada vlády? A to je právě ta výhoda toho, že když to jde tím klasickým, zase aspoň tím klasickým procesem, což mně vadilo u té korespondenční volby, že tam to nešlo. Upozornění pro vládu. "Předloženým návrhem zákona má dojít ke změně konstrukce pro určení výše rozhlasového poplatku a televizního u právnických osob a fyzických osob, které jsou podnikatelem. Vytrácí se vztah k vlastnictví televizního nebo rozhlasového přijímače a je nahrazen kritériem počtu zaměstnanců v této věci." Takže LRV v této věci vlastně dává těm firmám za pravdu i tomu, co tady říkám já, že konstrukčně mi to vadí. Už to není o tom, kdo vlastní přístroj, ale je to o tom, kdo u těch fyzických osob, kdo má mobil nebo notebook, a u firem ne kdo vlastní přístroj, ale kdo má kolik zaměstnanců. Bez ohledu na zaměření.

A teď pozor, co říká Legislativní rada vlády, pan ministr to asi ví, protože na to musel dělat nějaké reakce, ale ostatní poslanci možná nikoliv. Legislativní rada vlády konstatuje, že navrhuje se zvýšení poplatků s odůvodněním, že jejich aktuální výše není dostatečná. Pak není jasný důvod, proč se příjmy České televize ze sponzorování pořadů mají převádět do Státního fondu kultury a proč nejsou ponechány k financování výroby pořadu České televize, na něž jsou sponzory poskytnuty?

To je to, co jsem se ptal včera, jestli si vzpomenete u toho fondu kinematografie. Ta audiovize. To, co jsme včera tady schválili, jestli když už se tedy vybere více prostředků do toho fondu audiovize, což jsme včera tady podpořili, tak jestli by se nemělo něco udělat s tímhle tím fondem Státní fond kultury, protože i LRV na to upozorňuje.

Vy odůvodňujete zvýšení poplatků, že nemáte dostatek peněz pro Českou televizi a její chod, ale zároveň peníze ze sponzorování pořadů - což jsem já ale předtím řekl, že bych taky měl otázku, jestli to má zůstat, nebo ne - nezůstávají v České televizi a převádějí se do Státního fondu kultury. Takže si toho všimla i Legislativní rada vlády, že to prostě nejde do sebe. A já bych poprosil pana ministra, jestli by mi na tom mohl nějakým způsobem dát vysvětlení.

Stejně tak Legislativní rada doporučuje, aby s ohledem na svou povahu a účel byly do budoucna televizní a rozhlasový poplatek upraveny jako daně a byly spravovány podle daňového řádu. No, to je to, co jsem já řekl. To není kritika, byste řekli laciná nebo povrchní... Laciná, pardon, já vidím pana poslance Lacinu. (S úsměvem.) Mě to tak napadlo, já se omlouvám. Ale není to taková povrchní kritika jako opozice. Je to prostě to, že jste změnili konstrukčně ten poplatek a vlastně se z něho stává daň, protože ho platí všichni. Ten, kdo má tlačítkový mobil, ten ho platit nebude. Ale všímá si toho, znovu říkám, i Legislativní rada vlády, konstatuje to zcela jednoznačně.

A teď poslední část, kterou jsem si nechal na konec - vidíte, že jsem to nějak jako strukturoval. Odpíchnu se zase od toho, co říká Legislativní rada vlády, a to je boj s těmi dezinformacemi. Víte, že se tomu nějakou dobu věnuji, chodím na ty různé konference, včera jsem to tady chtěl - ne, dneska je čtvrtek, takže v úterý jsem to tady chtěl zařadit jako bod programu. Vy jste tam nově dali - přispívat k postupu proti dezinformacím. Přispívat k postupu proti dezinformacím. A i Legislativní rada vlády poukazuje na nestandardní úpravu. Nestandardní.

Již nyní je jednou z povinností obou médií veřejné služby - a teď pozor, to je ta původní věta podle zákona - poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Bude li tato formulace rozšířena o přispívání k postupu proti dezinformacím, to je to, co chcete, může vzniknout výkladový problém, co vlastně tento dovětek znamená ve vztahu k právě citovanému stávajícímu zákonnému pravidlu. Ustanovení lze chápat tak, že již samo poskytování objektivních, ověřených a ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů - je otázka, jestli se tak děje, ale do toho se tady pouštět nebudu, tady ten svůj pohled opozičního politika jsem vám řekl na začátku - jestli tohleto v sobě už implicitně zahrnuje potírání dezinformací, neboť k jejich potírání může efektivně sloužit právě ta objektivita, ověřenost, vyváženost, všestrannost poskytovaných informací.

A teď pozor. Pane ministře. Takové rozvinutí stávajícího pravidla se může jevit jako nadbytečné. Možný je však i opačný výklad, tedy že nejde o pouhé rozvinutí existujícího pravidla, ale o jeho doplnění o něco, co Česká televize a Český rozhlas doposud činit nemusely. Pak se ovšem navržená formulace může ukázat jako problematická. Česká televize, Český rozhlas by pak zřejmě byly povinny dezinformace aktivně vyhledávat, aby mohly přispět k postupu proti nim. Samotný pojem dezinformace se v právním řádu neobjevuje a rozlišit dezinformaci od jiného nepravdivého či zavádějícího sdělení, například misinformace, může být v praxi problematické. No, to je to, o čem já jsem tady chtěl hovořit včera. Co je to vlastně ta dezinformace, kdo to bude definovat. A zatím mám ten pocit, že dezinformace se vnímají jenom ty, které jdou tím jedním směrem. To znamená, když je to výrok někoho z opozice ve vztahu k vládě, tak je to dezinformace, a když je to opačně, tak se to vůbec nezkoumá. A dal jsem i konkrétní příklad. Konkrétní příklad. A to je ta ona zkratkovitost ze zprávy NKÚ, pokud jde o výši příspěvků na covid, výše kompenzací na covid, kdy spousta z vás, co se mnou chodí do debaty, když se dostaneme k diskusi o rozpočtu, tak mi argumentuje, že musíte látat díry za nás, protože mimo jiné 90 % výdajů na covid nesouviselo s covidem, protože to říká zpráva NKÚ - což je typická dezinformace, úplně typická, protože když si to přečtete, já jsem si dal tu práci a opakovaně to mám vyfocené v tom svém chytrém mobilu, kde můžu sledovat i televizi tedy, tak tam je to napsané úplně jinak. Tam je to úplně jinak. Tam je to o rozdílu ve výdajích státního rozpočtu, že 90 % rozdílu v tom navýšení výdajů státního rozpočtu nesouviselo s covidem, ne, že výdaje na covid. Kdyby čistě teoreticky meziročně se dalo na covid stejně jako rok předtím, tak byste teoreticky v této logice mohli říct, že 100 % výdajů na covid nesouviselo s covidem, což je logický nesmysl. To znamená, tohleto je typická věc, která je dezinformace.

Já jsem tady na rozpočtovém výboru vyzval, myslím si, že Jan Jakob tady seděl, aby NKÚ k tomu dalo objasnění jasné, protože tu zkratkovitost oni vytvořili zřejmě nějakým titulkem nebo nevím, kde se to vzalo. Zatím žádná reakce. A to je typická dezinformace. Takové kladivo na nás. Výdaje na covid. A řekněte mi, jak je možné, že tohleto se jako dezinformace nezkoumá, nikdo tohleto jako dezinformaci, jakkoliv je to úplně jasné, pan poslanec kroutí hlavou (dívá se vpravo), já mu to ukážu přesně, jak je tam ta věta, úplně přesně, a tohleto se nezkoumá. A takovýchhle dezinformací, které jsou opačným směrem, vám jich řeknu spoustu. A to je právě ten problém. Protože to jsou věci, které se jako hodí, tak to může zaznít, tak to tam nechte v tom veřejném prostoru. To mi vadí. Kde je ta objektivita při tom hledání těch dezinformací?

Když už jsme u těch různých debat, jak jsem tady kritizoval, že Česká televize měla debatu, kam pozvala tři zástupce za SPOLU, tak jedna z dezinformací je, že premiér Fiala řekl, že Andrej Babiš se bál po tom výprasku na CNN Prima News a do té debaty v České televizi nepřišel. Ale to je lež, protože tam byl Karel Havlíček, co si vzpomínám, nahlášen už 15. května. Takže předpokládám, že Česká televize to sdělila všem ostatním zástupcům, kteří tam s ním debatovali. Takže není pravda, že by to zrušil den předem, protože už se to vědělo, já nevím, tři týdny předem nebo měsíc předem. A zase to zaznělo tím éterem, nikdo tuhletu informaci - nějakým způsobem se nesnažil pana premiéra přinutit, aby to buď odvolal, nebo aby se to verifikovalo. Ten boj s dezinformacemi skutečně, nezlobte se na mě, když mě nepřesvědčíte o opaku, je takové kladivo na nepohodlné informace. Nepohodlné. Čímž já tady nehájím lživé informace ve veřejném prostoru, aby tady zase někdo neudělal tuhletu zkratku. Takže mě by zajímalo, když tohleto je součástí tohoto zákona, jak si to jako představujete, jak to bude fungovat, když i Legislativní rada vlády má s tímhletím celkem znatelný problém, že se to může otočit proti České televizi a Českému rozhlasu.

Suma sumárum, já jsem to řekl, méně než to samotné navýšení mi vadí ta konstrukce toho poplatku, ta nespravedlnost, to, že se z toho fakticky stává daň, byť se to tak nejmenuje. A já doufám, že cílem těch čtení je, aby vláda a pan ministr vnímal nějakou zpětnou vazbu a nefungovalo to tak, že s čím přijdete, s tím také odsud odejdete, protože tohleto si opravdu zaslouží nějakou širší debatu. A vy vidíte, že to nekritizuje jenom opozice, ale že to kritizují i jedinci, poplatníci, ale kritizují to i firmy. Není to jenom opozice, nejsou to jenom senioři, jak byste řekli, jako že naši voliči, ale jsou to i firmy, velké firmy, asociace, svazy a podobně.

Takže tolik můj příspěvek k tomuto. Věřím, že jsem se vůbec neodchýlil od toho bodu novely zákona o České televizi a Českém rozhlase, a budu se těšit na odpovědi a zevrubnou reakci pana ministra. Já vám děkuju za pozornost.