Právní závazností disponují až následné směrnice a nařízení. Mezi nimi dominuje balíček legislativních návrhů (upravující stávající směrnice či nařízení a přinášející návrhy nové) známý pod označením „Fit for 55”, jehož cílem je snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990.

Je třeba uvést, že většina legislativních návrhů tohoto balíčku - pro ČR mnohdy krajně nevýhodných (například včetně reformy systému obchodování s emisními povolenkami, jejímž důsledkem bude mimo jiné další růst cen energií a klesání konkurenceschopnosti českých firem v zahraničí) byla dojednána a schválena za českého předsednictví Radě EU pod vedením českého premiéra Petra Fialy.

Po vypuknutí rusko-ukrajinské války představila Evropská komise (rovněž právně nezávazný) plán REPowerEU, který navrhoval vznik nové právně závazné legislativy a úpravu legislativy stávající - především v oblasti obnovitelných zdrojů energie a navýšení cílů souvisejícími s OZE. Mimochodem - česká vláda rozhodla o návratu poplatků za OZE od ledna 2024, třeba v Německu, Finsku a dalších zemích EU se zelené poplatky už neplatí vůbec. Negativní vliv na peněženky spotřebitelů či konkurenceschopnost českých firem v zahraničí je i zde neoddiskutovatelný.

Jakkoliv nelze zpochybňovat potřebu snižování emisí, je naprosto nezbytné k těmto snahám přistupovat s maximální možnou mírou racionality. Tento přístup by měl praktikovat každý státník, který reprezentuje svoji zemi a její občany. Na prvním místě nemůže být snaha se za každou cenu zavděčit „našim západním vzorům”, nýbrž úsilí o zajištění takových podmínek, které budou v první řadě co nejvýhodnější pro české občany a firmy.