máme tady před sebou návrh, který se týká ochrany spotřebitele, tisk 213, který sahá do dvou zákonů - do zákona o ochraně spotřebitele a do zákona nebo novely občanského zákoníku. Já jsem požádal - trochu je mrzuté, že tady není pan ministr průmyslu, abychom toho využili, protože jsou to opravdu užitečné věci pro spotřebitele, tak jsem nabídl ministerstvu, aby součástí toho projednávání ve všech třech čteních byla i nějaká osvěta kolem toho, protože to, že se mění zákon ve prospěch spotřebitele, je těm spotřebitelům na nic, když oni se o těch svých právech nedozví. A tady tahleta norma s sebou nese několik významných změn, které já jsem si připravil, abych vás tím provedl, jaké změny to jsou, ale ti spotřebitelé se o těchto svých právech musejí dovědět, protože jinak je neumějí uplatnit, jinak nebudou vědět, že ze 14 dnů se to prodlouží na 30 dnů a podobně, že se mění některá další pravidla, pokud jde o uvádění slev, pokud jde o recenze a tak dále. Já se k tomu dostanu. A v momentě, kdy ti spotřebitelé to vědět nebudou, tak ani nebudou vědět, že jsou v některých momentech jinak, za mě lépe, chráněni.
Tady došlo k tomu, že se vlastně transponovaly tři věci. Já tady nebudu číst všechna ta čísla, protože chci jít po tom obsahu, ale ten základ. Jednak je to transpozice směrnice Evropského parlamentu 2019/2161, kde jde o lepší vymáhání modernizace právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele. Pak je to směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/770 o některých aspektech smluv o prodeji zboží. No a pak je to náprava nedostatků v transpozici těch starších unijních směrnic, především v občanském zákoníku. Když to takhle člověk přečte, tak samozřejmě tomu v zásadě nikdo nerozumí a neví, co se pro toho spotřebitele mění. Co je zásadní z hlediska času, je, že členské státy měly povinnost transponovat tato ustanovení do národního práva do 28. listopadu 2021, takže my kromě té osvěty bychom v tomhletom měli jet i rychle s tím, že nová pravidla vstoupí v účinnost 28. května 2022, což, jak tady vidíte, tak evidentně už jsme mimo ten harmonogram a mimo ten termín.
Já teda teď nevím, pan ministr - ještě než se pustím do toho obsahu - jestli tady je nějaká, protože jsem tu informaci z ministerstva nedostal, pokud ano, tak to pak načtu, nějaké ty zkrácené lhůty nebo něco takového. Proto je škoda, že tady není pan ministr; já to rád udělám, ale potřebuji se na tom nějakým způsobem dohodnout. Tak pokud jde o ty základní změny, tak jak jsem řekl, týká se to novely občanského zákoníku a změny zákona o ochraně spotřebitele. Pokud jde o tu změnu občanského zákoníku, tak tam se třeba výrazně mění právo na odstoupení od smlouvy, právo na odstoupení od smlouvy, což je pro spotřebitele velmi zásadní věc. potíže třeba spočívaly v tom, že podnikatelé odmítali uznat spotřebitelům právo na odstoupení od smlouvy, protože jim nebylo doručeno zboží a lhůta pro odstoupení ještě nezačala běžet, například. To jsou dost časté případy. Mimochodem se to právo na odstoupení prodlužuje ze 14 dnů na 30. Tady připomínám nejčastější situace, to je třeba podomní prodej.
Další změnou, která tam je, jsou smlouvy po telefonu, kde se zpřísňuje to uzavírání z důvodu ochrany zvlášť zranitelných osob. To znamená, že by docházelo k textovému potvrzení té smlouvy, která je uzavřena po telefonu. Tady víte, že já po tomhle volám dlouho a jestli jsem si to správně nastudoval, tak tohleto je dokonce nad rámec té harmonizace. Takže já jsem za to rád, protože to se týká opravdu u nás docela velkého množství situací, že někdo řekne do telefonu ano, dokonce někdy mu to tam i oni střihnou, a v té chvíli ten spotřebitel tam má jako souhlas. Takže tady bude muset být souhlas potvrzen písemným potvrzením. Pak je to povinnost dodat zboží do 30 dnů. To zase naráží na stížnosti ohledně příliš dlouhých dodacích lhůt.
Stejně tak se tam mění, dámy a pánové, že se převrací důkazní břemeno, resp. spotřebitel bude ve výhodnější pozici. Dneska je to půl roku, rok. To znamená, že se bude vycházet, že po dobu jednoho roku ten prodávající musí prokázat, že tam ta vada výrobku nebyla, nikoliv kupující, ten spotřebitel.
Já ty další věci, jako je uplatnění reklamace, hierarchie náprav práva z vadného plnění smluv a poskytování digitálního obsahu, o tom já budu hovořit ve druhém, případně ve třetím čtení, protože vás úplně nechci tady na první dobrou zahltit, aby právě ta osvěta byla plnohodnotná, tak se vrátím k té druhé části změn, a to je ta změna zákona o ochraně spotřebitele, jak jsem řekl, že se to dělí. Ta třeba řeší tu dvojí kvalitu potravin... Pardon, dvojí kvalitu jakoby výrobků obecně, zboží. To znamená, že toto řeší tenhle zákon včetně pokut.
Další velký záběr je ochrana spotřebitele v tom on-line prostředí. Například - a to se netýká jenom on-line nákupů - u slev se bude uvádět nejnižší cena, za kterou byl ten výrobek prodáván za posledních 30 dnů, což je zase reakce na to, že se manipuluje s těmi spotřebiteli právě tou formou slevových akcí, kde vlastně ten spotřebitel je uveden v omyl, protože má pocit, že když je něco 60 % sleva, ale on neví, jestli se to vůbec za nějakou takovou původní částku prodávalo, tak to samozřejmě láká k tomu prodeji. Takže to je další věc, která si myslím, že užitečná.
Pokud jde o tu ochranu spotřebitele v on-line prostředí, tak jde zejména o zákaz falešných recenzí. Vy víte, že i já v rámci osvěty a šíření finanční gramotnosti radím všem, aby si všechny ty věci a nabídky verifikovaly v rámci recenze zejména na internetu, nicméně evidentně to vědí i ti obchodníci a ti, co nabízejí ty služby, takže se čím dál více objevují umělé recenze, recenze nepravdivé a tady si nějakým způsobem... Já bych tedy chtěl tady, u tohoto mám trošičku otazník, vidět potom v praxi, jak se takový zákaz falešných recenzí, jak se to bude vymáhat. To říkám úplně upřímně, ale já to zase beru, zrovna tohle, jako tu osvětovou velkou část, abychom těm lidem řekli, že i když si najdou na internetu recenzi, tak z toho opravdu neplyne, že to je skutečný člověk, co skutečně je spokojen s tou službou a že ten další spotřebitel se tím má řídit.
Další velká změna jsou větší práva při nekalé obchodní praktice. Takhle jsem si to napsal. To znamená, snadnější přístup k nápravě u obětí nekalých praktik. To mně přijde, že je docela zásadní podpora těch spotřebitelů, kteří jsou v těchto věcech vždycky v té slabší pozici. Tito spotřebitelé by měli mít snadnější přístup k nápravě tím, že vedle ochrany dané v občanském zákoně je jim dáno právo od takové smlouvy odstoupit ve lhůtě 90 dnů od jejího uzavření, případně žádat přiměřenou slevu. To znamená, že tohle všechno, a ty věci jsou tady další, například užití zneužívajících ujednání se stává přestupkem atd. Já to budu postupně představovat i v těch dalších čteních. V tom třetím čtení bych pak ale poprosil i ministerstvo, že bychom pro spotřebitele vytvořili takový nějaký diagram, takového přehledného průvodce těmi změnami, aby ty věci, které já jsem si tady rozepsal na tři na čtyři stránky bodově, tak aby ti lidé věděli, v čem konkrétně se mění ten zákon o ochraně spotřebitele a občanský zákoník, v čem konkrétně se zvyšuje to jejich právo. Takže já nevím, jestli pan ministr spravedlnosti může panu ministrovi průmyslu tohle nějak vzkázat nebo vyřídit, protože tohle mně přijde, pokud jde o proceduru a hlasování, tak je tohle nekontroverzní norma, ale myslím si, že právě proto, že je nekontroverzní, tak může tady proplout tou Sněmovnou bez zájmu širší veřejnosti a médií. Takže já bych fakt v tomhle poprosil, aby ministerstvo, a já rád na tom budu kooperovat, připravilo opravdu takový přehled těch nejvýraznějších změn, co se mění, jak se mění postavení spotřebitele, kam se může dovolat, jak se mění lhůty, protože v těch lhůtách začíná být zmatek. Je to jeden z nejčastějších dotazů, se kterým se na mě občané obracejí.
Tolik tedy ve stručnosti, vzal jsem to ve stručnosti, tento tisk 213. A já předpokládám, že pan ministr, jestli možná mezitím zjistil, jak je to s těmi lhůtami a s tím zkrácením, tak se můžeme posunout dál.
