Za prvé ohledně eReceptu, že za to pozitivně nemůže ta předchozí vláda, ale až ta předpředchozí a že tudíž si jako hnutí ANO připojujeme nějaké plusy, které za námi nejdou. Tady bych chtěl připomenout, že často v negativních věcech argumentujete, že hnutí ANO je ve vládě osm let. Nemělo sice premiéra čtyři roky, ale že je ve vládě osm let. Když je to v negativním, tak by to mělo být i logicky v pozitivním, a ne selektivně, že jednou jako v negativním jo, v pozitivním ne. To je jedna poznámka.

Druhá, že dávají peníze daňových poplatníků, jsou to peníze daňových poplatníků, nikoli vlády. To já souhlasím. Ale to je prostě normální terminologie, kterou říkají politici. Naposledy jsem si přečetl, že vy dáváte peníze, nebo budete přidávat seniorům od 1. července. Také to říkáte, že to dáváte vy. To prostě takhle je. A také vás nebudu opravovat, že to jsou peníze daňových poplatníků. To všichni vědí.

Poslední poznámka z tohoto ranku - pravidelná valorizace. Já jsem za to osobně rád, že tam bude tenhleten mechanismus. Na druhou stranu je pravdou, a to si pojďme říct, i když je to nedokazatelné, kdybychom my neprotestovali tak dlouhodobě, protože tenhleten návrh tady byl avizován vlastně od projednávání státního rozpočtu, tak je otázka, jestli kdyby tady opozice ten tlak nevytvořila, tak jestli vy byste přišli s tou valorizací. To nevím. To je možná asi řečnická otázka. Pan překladatel tady není. Pan kolega Tom Philipp teď neposlouchá, tak nevím. Ale myslím si, že i díky tlaku opozice jste přišli s tou pravidelnou valorizací. Kdybychom to promlčeli, tak si myslím, že byste s tím pravděpodobně nepřišli. Ale je to těžko dokazatelné.

A teď pár poznámek k tomu, co tady vlastně projednáváme. Vrátím se k tomu, co jsem už řekl v noci, to bylo asi v půl čtvrté ráno, tuším, kdy jsem se podivoval, já to teď trochu rozkošatím, kdo to vlastně předkládá. Je to novela zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění a předkládá to ministr financí. Logicky by člověk očekával, že to bude předkládat ministr zdravotnictví. Takže bych dal takovou řečnickou otázku, kdyby vláda přišla naopak se zvýšením plateb za státní pojištěnce, jestli by to také předkládal ministr financí, anebo kdyby to bylo pozitivně, kdyby šlo o zvýšení, že by to tady logicky podle mě předkládal ministr zdravotnictví. Podle mě zcela nepochybně. Ptal jsem se na to pana ministra Válka ptal na Twitteru, zatím tam odpověď od něj nemám. A nezaznamenal jsem ani nikde nějaké silné stanovisko. Takže to spíš na mě působí, neříkám, že to tak je, ale působí, že ministr zdravotnictví s tím návrhem jako příliš spokojen není. A jak říkám, byla by krásná, jestli to někdy nastane, situace, pokud tam bude ten automatický mechanismus, tak už ne, ale kdyby vláda přišla se zvýšením, tak očekávám, že by tady seděl - tak on tady teď nesedí nikdo - ale že by tady seděl ministr zdravotnictví, aby řekl, já jsem sehnal více peněz do zdravotnictví. Logicky. To očekávám.

Teď co my dneska tady projednáváme? Jenom to připomenu pro kontext. My tady vlastně z mého úhlu pohledu jako člena rozpočtového výboru pokračujeme v projednávání v zásadě de facto státního rozpočtu, protože jsme tady schválili státní rozpočet, kde už se počítalo s uspořenými 14 miliardami, jakkoliv ten zákon projednáváme vlastně teď v prvním čtení a bude schválen někdy, nevím kdy.

Ale ve státním rozpočtu se s touhle změnou už počítalo. Tady připomenu to, co já jsem říkal, nechci zdržovat, že já jsem už při projednávání státního rozpočtu, když jsem popisoval státní rozpočet, tak jsem říkal kromě jiných charakteristik, že ten státní rozpočet je nepravdivý, že jsou tam některé prvky, které se tam musejí dodat. Jeden z nich je těch 14 miliard, druhý je například miliarda a půl pro Českou poštu, nebo nedostatečné peníze pro zastavování marných exekucí. Takže ono to postupně se sem bude vracet, teď se sem vrací ta první věc. Jinými slovy, za mě si myslím, že by to mělo být jinak. Že by se nejdřív mělo definovat, kolik těch peněz má jít do zdravotnictví, jaká je vize, a pak připravit rozpočet. A ne mít naoko lepší rozpočet a tam počítat s věcmi, které my vlastně legislativně projednáváme až po dvou měsících.

Notabene tady připomenu, že když jsme schválili rozpočet a tu tabulku jsem já tady ukazoval, tak ve zdravotnictví se škrtalo dalších 5,8 miliardy. To znamená, dohromady v součtu se tady bavíme, že zdravotnictví přišlo nebo přijde o 20 miliard korun. A to je potřeba zase dát do nějakého kontextu, když jsou to zároveň politici, kteří říkají, že díky robustnímu zdravotnictví jsme u nás nějakým způsobem prošli tou covidovou situací a teď je před námi řešení uprchlické krize, kde samozřejmě tady máte 300 tisíc uprchlíků, 300 tisíc potenciálních nových pacientů.

Pan ministr, který tady není, hovořil o těch zůstatcích na účtech zdravotních pojišťoven, které jsou bezmála 52 miliard, což je nějakých řekněme 12 % z té celé částky, které jdou do zdravotních pojišťoven nebo ze zdravotních pojišťoven. A já se ptám? Je to hodně, nebo málo? Tak se pojďme o tom bavit. Dvanáct procent je hodně, nebo málo? Při jiné příležitosti si myslím, že by pan ministr řekl, že to je málo a že je potřeba tady mít udržitelný stav. Udržitelnost, to je docela frekventované slovo, které používáte. Když se podíváte, tak výsledky těch zdravotních pojišťoven za rok 2021 minus 13 miliard a za letošek se počítá s minus 9,5 miliardami. A jde o tu udržitelnost, ne aby tam byla skoro nula a pak říct, tak teď je to akorát a teď teprve se můžeme zamýšlet nad tím, kolik se bude platit za státní pojištěnce. To už je podle mě pozdě. To už je podle mě pozdě. Takže ta udržitelnost.

Druhá věc, kterou tady pan ministr nezmínil, že když se podíváte do tabulky zůstatků na bankovních účtech, tak samozřejmě u VZP tam je skoro 30 miliard a pak tady máte jiné, menší zdravotní pojišťovny, které mají třeba miliardu nebo miliardu 200 milionů. To znamená, že je tam určitá nerovnoměrnost a otázkou je, co má být cílem chtěným, nechtěným. Jestli cílem třeba je redukce pojišťoven, konec konců pan ministr tady řekl na mikrofon, já jsem si to napsal, doslova: Nepotřebujeme sedm pojišťoven. Tak taky by bylo dobré říct, jestli to bylo jenom nějaké stanovisko na mikrofon, anebo to byla nějaká vize této vlády, že se budou redukovat počty pojišťoven. Tak to řekněte na rovinu. A zase je to nějaká vize, se kterou vy přijdete před Poslaneckou sněmovnu, před veřejnost a podobně. On zároveň vlastně tam dodal, že nechce sedm pojišťoven, a zároveň ne jednu. To si pamatuji, napsal jsem si poznámku. Ale hned mi z toho vychází, je to o redukci pojišťoven? Ano nebo ne? Stejně tak vyvstávají otázky, jestli by nedošlo tímto a nedojde k postupnému - teď to zní tak jako blbě, ale omlouvám se, spal jsem tři hodiny, jiné slovo mě nenapadá v této chvíli - vyhladovění některých pojišťoven. A jestli potom tedy nesměřujeme k zavedení nadstandardů. Je to legitimní politická debata, já osobně bych se třeba tomu nebránil z určitého úhlu pohledu, ale je potřeba i tohle říct. Jestli to není taková boční cesta, jak otevřít nadstandardy a jenom to nepojmenovávat a pak říct: Už nám nic jiného nezbylo, musíme to takhle udělat, protože ty pojišťovny prostě ty peníze nemají vyčerpané.

Poslední poznámku si dovolím, už tady říkali kolegové a já to tady nebudu opakovat, nebudu to zbytečně natahovat, stejně tak vám tady nebudu číst dopis od Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, který právě, když jsme schvalovali státní rozpočet, tak varoval před tím, aby v tom státním rozpočtu byla tato položka, kterou vlastně projednáváme teď. Opravdu nechci zdržovat, ale chci to dát do nějakého kontextu. Je potřeba si uvědomit, že tady máme, jak rádi používáte výzvy, dvě velké výzvy, které souvisí se zdravotnictvím. A to je ten covid, jestli to je po covidu, před covidem, to nikdo neví. A jenom za testování je to nějakých sedm miliard korun, co jsem si našel.

Druhý kontext té situace je, jak jsem řekl, uprchlická krize a 300 tisíc Ukrajinců, kde třeba právě pokud jde o ten covid, tak jsem si našel, že proočkovanost je u nich 34 %. A tou další, třetí dávkou boostovací je kolem jednoho, dvou procent, jestli mě doktoři tady doplní. To znamená, i s tím je potřeba nějakým způsobem pracovat. My nežijeme ve vzduchoprázdnu. To znamená, že v kontextu covid, v kontextu 300 tisíc nových pacientů vy přicházíte s minus 14 miliardami, abyste zpětně naplnili rozpočet, který už byl schválen před dvěma měsíci. To si myslím, že je kontext toho, co my tady projednáváme. Já jsem aspoň rád, že to vyústí v ten nápad pravidelné valorizace, jakkoli bych chtěl podtrhnout to, co tady řekl můj kolega Mašek, že valorizace je dobrý nápad. Ale vy jak snížíte tu základnu, tak samozřejmě začínáte od nižší základny, takže ta valorizace bude jakoby snazší a může se rychleji nastartovat. Takže to bude na efekt nebo naoko vypadat právě na efekt. Takže tolik pár poznámek. Vidíte, zvládl jsem to za 11 a půl minuty, já vám děkuji za pozornost, že jsem se po nějakých 16 hodinách nebo kolika dostal jako první na řadu.

Přeju hezký zbytek dnešního dne.