Pan ministr se obořil na mého kolegu Martina Kolovratníka, že mu snad někdo zakazuje ve druhém čtení dávat pozměňovací návrhy. Ne, vůbec ne. My jenom upozorňujeme na opakující se stav a mysleli jsme, že vám to včerejší rozhodnutí Ústavního soudu trošičku osvětlí, a to jest to, že tady probíráme nějakou materii - první, druhé čtení, vracíme se k tomu, tady zrovna těch pozměňovacích návrhů je asi 80, a najednou se těsně před koncem druhého čtení tam objeví čtyři pozměňovací návrhy z dílny Ministerstva financí, které sice obsahově souvisí s tímhle, ale primárně směřují ke státnímu rozpočtu. Vždyť vy to víte! Přece o tom se bavíme. A najednou ta debata, tady to vidíte, je primárně o těch čtyřech pozměňovacích návrzích, které tam byly na poslední chvíli. A vede se ta debata tady, místo aby se vedla na tom výboru od prvního čtení. A to je ten problém. Je to úplně to samé, jako Marian Jurečka načetl pozměňovací návrh na odložení digitalizace k zákonu o elektronických komunikacích. O čem jsme se tady bavili dvě hodiny? O elektronických komunikacích? Ne! O posunutí digitalizace o dvě hodiny. Vy to přece musíte vnímat. To přece není možné! Tam je 80 pozměňovacích návrhů, které se týkají energetického zákona, a najednou se tady bavíme o čtyřech věcech, které mají přímý dopad na státní rozpočet. A to je to, co my kritizujeme. To je úplně jednoduché. Nikdo vám nebrání dávat pozměňovací návrhy ve druhém čtení, ale nedělejte to tímhle způsobem!