Odpověď zpravidla zní: „Jsme připraveni dobře a nic nás nemůže překvapit“. Bohužel zkušenosti z minulých let říkají, že při prvním sněhu nebo náledí zpravidla překvapeni jsou a teprve postupem času se zimní údržba stává běžnou a, pokud je dostatek posypového materiálu, také dostatečnou.

Nejsme v podnebním pásu, jako např. Švédsko, kde je běžně povoleno používat pneumatiky s hroty a nenastává tedy takový problém při náhlé změně počasí. V ČR není povoleno používat hřeby na pneumatikách v běžném provozu, a proto je nutné, aby zejména tam, kde se zajišťuje veřejná hromadná doprava po silnicích, byla údržba prováděna tak, aby nebyli cestující ohrožováni stavem komunikací a aby byla zajištěna doprava do zaměstnání, škol, ale třeba i na nákupy, když v dnešní době bohužel není možné nakoupit věci základní potřeby v menší obci.

Proč takto obšírně uvádím článek k přípravě údržby pozemních komunikací na letošní zimu? Asi proto, že již na samém počátku dochází k určitým výkladovým rozporům mezi ministerstvem dopravy (MD) a firmami, které mají zajišťovat sjízdnost pozemních komunikací. Záměrně píši mezi MD a firmami, protože v krajích jsem nezaznamenal žádné rozpory a domnívám se, že krajské správy a údržby silnic jsou na údržbu krajských komunikací dobře připraveny.

Hlavní spor je ve výkladu, kdy má být zajišťován úklid sněhu z vozovky: jestli hned od počátku sněžení, nebo teprve v momentu, kdy sněžení ustane. Za tímto výkladovým sporem je hledání úspor v nákladech na správu komunikací. Jen aby se nestalo, že za cenu úspor se dočkáme více nehod a ještě více dočasně nesjízdných komunikací, což samozřejmě přinese daleko větší škody motoristům a náklady našemu hospodářství. Případné úrazy a ztráty na životech jsou ale daleko horším důsledkem.

Dalším krokem ministerstva dopravy je, že rozdělilo zakázku na zimní údržbu silnic první třídy, rychlostních komunikací a dálnic na dvě části: na vlastní zimní údržbu a na nákup posypového materiálu. Opět se snahou o úsporu. Problém u zakázky na posypový materiál se dostal až k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a s ohledem na to, že je možné, aby takto postavenou zakázku zrušil, může dojít právě při zajišťování posypového materiálu na začátku zimního období k výpadkům.

Jak jsem již v úvodu napsal, silničáři jsou připraveni, dokonce můžeme konstatovat, že každým rokem se zlepšuje technická vybavenost a firmy samozřejmě mají větší zkušenosti a udělají vše pro to, aby se vyvarovaly chyb z předchozího zimního období. Přesto se ale stává, že i nová technika selže. A selže v momentu, kdy je to nejméně příhodné a očekávatelné. Jako příklad je možno uvést hromadnou nehodu, která se stala na rychlostní silnici R6 u Chebu v minulém týdnu. Rychlostní silnice R6 mezi Chebem a Karlovými Vary je konstruována tak, že oproti průměru ČR se na tomto úseku nachází dvakrát více mostních konstrukcí. Z uvedeného důvodu je vybavena více čidly, která průběžně monitorují stav vozovky a možnost námrazy. Bohužel, přestože čidla ukazovala pouze vlhkou vozovku bez námrazy, klouzaly automobily v uvedeném úseku jako na zamrzlém jezeře a došlo k hromadné havárii, která se, bohudík, obešla bez vážnějších následků na zdraví řidičů.

Proto, i když bude naprostá většina firem správy a údržby komunikací tvrdit, že jsou dobře připraveny na současnou zimu, je nutné, aby si především řidiči uvědomili, že skončilo období, kdy se mohli spolehnout na přilnavost vozovky a letních pneumatik, a že ani perfektní zimní pneumatika nezajistí bezpečnost na vozovce, pokud řidič nereaguje na změnu podmínek sjízdnosti, jak mu ostatně ukládá zákon o provozu na silničních komunikacích.

Přeji všem profesionálním, ale i amatérským řidičům, aby náhlých změn sjízdnosti komunikací bylo co nejméně, a firmám, které se starají o údržbu komunikací, aby plnily svoji odpovědnou úlohu právě v zimním období na sto procent.

Ing. Pavel HOJDA, stínový ministr KSČM pro rezort dopravy, průmyslu a obchodu