"K cíli zajistit desetiprocentní energetický podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě v dopravě, přibyla od loňska tato povinnost," řekl Petr  Jevič. Podle evropských pravidel z roku 2008 má v roce 2020 z obnovitelných zdrojů pocházet deset procent energie v dopravě. Petr Jevič navíc připomněl, že i v následujících letech bude pokračovat snižování emisí benzinu a nafty. "Od 1. ledna 2017 budou muset distributoři snížit emise z pohonných hmot o čtyři procenta, od 1. ledna 2020 pak o šest procent," dodal.

Rekordní byl v loňském roce i objem FAME, který byl do Česka dovezen. Šlo o více než 118.000 tun, meziroční nárůst byl 38 procent. Významně vzrostla i celková domácí spotřeba na asi 300.000 tun. Ze země se naopak vyvezlo zhruba 35.000 tun FAME, proti předloňsku o 19 procent méně.

Rekordní sklizeň řepky

Podle údajů Českého statistického úřadu byla loni v Česku rekordní i sklizeň řepky, která se pro výrobu FAME využívá. V roce 2014 vzrostla o 94.000 tun na rekordních 1,537 milionu tun. Předloni bylo v ČR pro výrobu bionafty využito 32 procent sklizené řepky.

Do benzinu se přidává bioethanol. Toho se loni v Česku vyrobilo zhruba 104.000 tun, což nepatrně méně než předloni. I u něj ale prudce vzrostla domácí spotřeba. Ta byla ve výši 119.000 tun, o čtvrtinu větší než v roce 2013. Částečně tak byla pokryta rekordním dovozem v objemu přes 37.000 tun.

Mezi největší dodavatele biopaliv v Česku patří společnosti ze skupiny Agrofert, kterou vlastní ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Tolik k uvedené problematice z veřejných zdrojů

Vláda schválila 23.2.2015  novelu zákona o spotřebních daních, která umožňuje pokračování daňového zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Cílem programu je postupně snížit emise z pohonných hmot a zajistit podíl energie v dopravě z obnovitelných zdrojů.

V současné době jsou daňová zvýhodnění poskytována na základě programu, jehož účinnost končí letos 30. června. Návrhy navazujících daňových zvýhodnění jsou pak obsahem Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015 - 2020, který vládě předložilo ministerstvo zemědělství. A ta jej loni 6. srpna schválila.

Podle údajů zveřejněných týdeníkem Dotyk státní podpora tzv. zelených paliv stoupá. Zatímco před pěti lety představovala 723 milionů korun, v roce 2013 byla 1,5 miliardy korun. Za loňský rok se počítá s podporou 1,64 miliardy korun. Letos pak chce stát poskytnout na podporu biopaliv 1,69 miliardy korun a v roce 2020 až 2,14 miliardy korun.

Nyní k tomu co se o biopalivech píše ve Wikipedii.

Výhody

Při spalovacím procesu lépe shoří, a tím výrazně snižuje kouřivost naftového motoru, emise polétavého prachu, síry, oxidu uhličitého, aromatických látek a uhlovodíků vůbec. Čistá bionafta není toxická, je biologicky odbouratelná a neobsahuje žádné aromatické látky ani síru. Bionafta nezpůsobuje ve vodě mikrobiologické zatížení až do koncentrace 10 mg/l a je pro ryby neškodná. Testy na Univerzitě v Idaho prokázaly, že ve vodním roztoku je po 28 dnech degradováno 95 % bionafty oproti pouhým 40 % motorové nafty. Hlavní výhodou je že je vyráběna z obnovitelných zdrojů.

Má vysokou mazací schopnost (je mastnější než motorová nafta), a tím snižuje opotřebení motoru a prodlužuje životnost vstřikovacích jednotek. Mazací schopnost nafty je zvláště důležitá pro rotační vstřikovací čerpadla, kde jsou veškeré jeho pohyblivé části mazány naftou a ne mazacím olejem.

Nevyžaduje žádné zvláštní podmínky pro uskladnění. Lze ji skladovat ve stejných zásobnících jako motorovou naftu, kromě betonových zásobníků.

Bionafta (podobně jako fosilní paliva) má velkou hustotu energie ve srovnání s elektrickými akumulátory elektromobilů (Pro srovnání: 1 litr nafty (hustota 0,8 kg/litr) obsahuje 9,750 kWh využitelné energie. Olověný akumulátor může dosáhnout okolo 0,030 až 0,035 kWh/kg což odpovídá 0,014 až 0,017 kWh/litr (hustota 2,1 kg/litr)[3], Li-on akumulátor (který je například v mobilních telefonech) má 0,2 kWh/kg[4].

Nevýhody

Mizivá účinnost využití sluneční energie. Podíl energie využitelné spálením bionafty a energie slunečního záření dopadajícího na pole s řepkou o velikosti potřebné k získání příslušného množství bionafty činí 0,08 %, zatímco u fotovoltaických panelů lze v podmínkách České republiky získat z plochy 8 - 10 m2 ročně kolem 1 MWh elektrické energie,  což představuje účinnost nejméně 10 %.

Bionafta je silnější rozpouštědlo než standardní nafta, a tak rozrušuje usazeniny v palivovém potrubí, čímž se mohou ucpat vstřikovací ventily. Z tohoto důvodu výrobci aut doporučují vyměnit palivový filtr několik měsíců po přechodu na spalování bionafty. Při vyšším poměru smíchání s motorovou naftou může bionafta poškodit přírodní kaučuk a materiály z polyuretanové pěny.

Další nevýhodou je, že při kontaktu s větším množstvím vody vznikají z bionafty mastné kyseliny, které mohou způsobit korozi palivového systému.
Bionafta více poškozuje zdraví a produkuje více oxidu uhličitého.

Co říci závěrem

Vláda přijala návrh změny daňových zákonů, který sice odpovídá předpisům EU na podporu výroby pohonných hmot z obnovitelných zdrojů, ale otázka zlepšení ovzduší a snížení emisí je k diskusi, protože se nehovoří o tom, že již při pěstování řepky (která je hlavní surovinou pro výrobu bionafty) se samozřejmě musí používat strojní a dopravní zařízení, která jsou naftou nebo benzínem poháněna a produkují samozřejmě rovněž  znečišťující emise do ovzduší. Za daleko větší problém ale považuji to, že se půda nevyužívá pro zemědělskou činnost podporující větší samostatnost potravinové produkce ČR a současně se konstatuje, že již má ČR nedostatek úrodné zemědělské půdy pro zajištění potravinové soběstačnosti a bezpečnosti. Rovněž intenzivní pěstování řepky půdu postupně znehodnocuje. V neposlední řadě, je obrovský nárůst podpory výroby bionafty a bioethanolu výborným byznysem pro největšího výrobce skupinou Agrofert vlastněnou místopředsedou vlády Andrejem Babišem.