Jiní soudci pak vynesli rozhodnutí: kolegové mají pravdu, jejich požadavek je oprávněný. Vítězové nyní chtějí od státu navýšení, které si prý za své výkony zaslouží, vyplatit zpětně. Připomeňme si, že se jejich platy pohybují zhruba na úrovni trojnásobku průměrné mzdy, pětadvacetinásobku životního minima a šestinásobku průměrného důchodu našich penzistů). Tak trochu Kocourkov.

A jak vypadá záležitost matematicky? V roce 2010 jsme měli 3 063 soudců. Přibližně 3 000 soudců by mělo získat od začátku roku 2011 doplatek v minimální výši 5 000 korun pro každého. Ale třeba Pavel Rychetský, jako předseda Ústavního soudu, by dostal až 13 000 korun. Vynásobíme-li nejnižší zmiňovanou částku počtem měsíců v uplynulých letech od vzniku nároku, dostaneme se ke čtvrt milionu. A to částku nenásobím počtem soudců ani nezmiňuji ty vykonavatele spravedlnosti, kteří mají nárok na vyšší cifru.

Pro dokreslení situace: v roce 2010 byla vymezena hranice chudoby na částku 112 000 Kč ročně. Dostalo se pod ni neuvěřitelných 936 400 občanů naší země. Z tohoto počtu byla celá třetina důchodců.

Ze všech stran slýchávám, jak stát nemá finance. Nebo má peníze jen pro někoho?  

Z mého pohledu je téměř nehorázné, aby o svých platech rozhodovali sami soudci. A kladu si otázku, zda by neměli zpětně dostat přidáno také lékaři, záchranáři, hasiči a další profese, které zahraňují lidem životy bez ohledu na pracovní dobu nebo plat. A co třeba důchodci, kteří celý život pracovali a odváděli státu daně? Nyní nemají co do pusy a stát se rozhodně netváří, že by jim chtěl přepočítat špatně nastavené důchody a něco zpětně vracet. Nebo se mýlím?

Ing. Pavel Janeček, zastupitel města Náchoda