Předem bych chtěl oznámit, že jsem v konfliktu zájmů. Nicméně dovolte i mně se vyjádřit k tomuto tématu. K vystoupení mě inspiroval pan poslanec Urban, který požádal, aby laikovi někdo vysvětlil, co je tedy v zemědělství za problém. Dovolte mi jako člověku, který se v tom pohybuje delší dobu, nastínit a vysvětlit, o jakou problematiku vlastně jde.
V roce 2004 jsme přijali takzvaný systém převážně platby na hektar. 70 % plateb jde na hektar. Tento velmi zrádný systém byl už dávno vyzkoušený v roce 1981 například v Řecku. Řecko v roce 1981 přijalo takzvaný SAPS, neboli simplified payments, a zavedlo zjednodušenou platbu na hektar. Tím zásadním způsobem vlastně došlo k prioritizaci rostlinné výroby a likvidaci živočišné výroby. Dnes po nějakých asi 35 letech Řecko dováží přes 80 % potravin. My se po 12 letech po vstupu do Evropské unie už blížíme skoro k číslu 50 % potravin dovozu. Jestli tento systém zachováme do budoucna, budeme po několika letech - a četl jsem vizi Ministerstva zemědělství do roku 2030, myslím, že, pane ministře, v roce 2030 si tam můžete připsat větu, že budeme dovážet 80 % potravin, pokud tento velmi nemocný systém nezměníme. Tento systém upřednostňuje především produkci rostlinné výroby, která téměř, nebo téměř zaměstnává velmi malý počet lidí, ve srovnání s živočišnou výrobou zhruba asi pětkrát méně. Na chov zvířat, skotu a dalších potřebujete zootechniky... mnoho lidí, kteří se kolem toho pohybují, musíte se starat o zvířata, o jejich zdraví atd. atd. A to je hodně práce. A samozřejmě zemědělci dělají především to, kde je méně práce a větší zisk. A tento systém právě toto upřednostňuje.
Západní EU patnáctka tento systém neměla a dodneška nemá. Dovolte mi jenom uvést příklad jedné země. A předtím tedy ještě řeknu, platby na hektar jsou tam procentuálně v daleko menším zastoupení než právě například platba na VDJ, tedy na dobytčí jednotku, na vyvážení kejdy na pole. Například po zrušení mléčných kvót, které byly zrušeny minulý rok v dubnu, tak Belgie zvýšila produkci mléka o 35 %. Jejich dotace jsou úplně jiné. Například mají 15 euro za tunu kejdy vyvezenou na pole, čímž si samozřejmě svoje pole chrání, protože chtějí, aby byla dlouhodobě výnosná a úrodná. Když někdo na farmě něco vyrábí a tyto výrobky přímo vozí do obchodů, dostává 22 korun na kilometr za to, že se to tam vozí. Kdybych to například porovnal s naší farmou, která má také svoji vlastní výrobnu, tak celkově tento rozdíl ročně dělá 8,5 milionu korun. To ještě nemluvím o těch dalších věcech, které oni mají nastaveny.
Nicméně Česká republika má výhodu v tom, že podniky jsou zde velké. Samozřejmě z dřívějška máme velkou koncentraci jak rostlinné, tak živočišné výroby, a jenom díky tomu, že máme tak velkou koncentraci a tím pádem máme velice nízké fixní náklady oproti například zemědělcům v Německu, proto ještě přežíváme. Ale dlouhodobě to nebude možné, pokud se tento systém nezmění.
Co se týká likvidace stád, jak tady někdo řekl. Likvidace stád a pokles živočišné výroby nezačal zrušením embarga a konce mléčných kvót. Tato likvidace začala už dávno. V roce 1990 jsme měli přes milion dojných krav. Dnes máme 360 tisíc a předpokládá se, že po dnešní živočišné krizi dojde k poklesu zhruba o 10 až 20 %, pokud se zásadním způsobem něco nezmění a Ministerstvo zemědělství nám nepomůže.
Co se týká systému dotací, ano, zemědělství má oproti jiným odvětvím dotace. Ale má je proto, protože ty dotace už měla bývalá patnáctka, nebo prostě Evropská unie tyto dotace zavedla. A pokud je my mít nebudeme, tak nebudeme konkurenceschopní. Kdyby bylo na mně, já bych 80 % všech zemědělských dotací okamžitě zrušil. Ale všude! Ne jenom u nás, ale i ve Francii, v Německu, v Belgii... A potom by se možná stalo to, že by nás nezaváželi oni potravinami, ale že bychom my zaváželi je potravinami. Takže my ty dotace bohužel - bohužel - musíme mít, ale máme je opravdu nastaveny špatně.
Ještě se tady někdo zmínil o tom, že máme převis mléka. Nemáme převis mléka. Nebo resp. máme velmi malý a jiné země mají daleko, daleko větší. Dovolte mi jenom pár čísel. V České republice se vyrábí 75 litrů mléka na sto hektarů. V Německu se vyrábí 320 litrů na sto hektarů a v Holandsku se vyrábí 620 litrů na sto hektarů. Chci jenom zdůraznit, že to není jenom o tom mléku. Krávy samozřejmě produkují i organickou hmotu, která se dále vozí na pole. A v zemědělství je velmi důležité, aby zatížení dobytčí jednotky na hektar bylo co nejvyšší, aby právě ta organická hmota se na pole vracela a ta pole byla dlouhodobě úrodná. My máme na hektar něco asi 0,5 dobytčí jednotky. Holanďané mají 1,7 dobytčí jednotky. Holanďané byli vždycky velmi chytří zemědělci. Nakonec byznys s hovězím v Brazílii rozjeli právě Holanďané.
Když tady byla zmíněná zelená nafta, víte, živočišná výroba tento rok bude s nejhorším odhadem asi 11 miliard v minusu, ty nejoptimističtější asi 7,5 miliardy v minusu. Zelená nafta v objemu 400 milionů je statistická odchylka. Je to taková malá náplast na velkou díru. Někdo zde mluvil o tom, že zemědělci kradou a budou tu zelenou naftu obcházet. Systém kontroly zelené nafty je velmi složitý, pane ministře zemědělství, je velmi složitý a už se v tom málokdo vyzná. Mnohé země, které zavedly zelenou naftu a mají ji, tak ji jedou na paušály: jedou na paušál na hektar, jedou na paušál na VDJ. Nemusí se nic složitě kontrolovat. Nemusí celní správa u nás jednou za dva roky trávit pět dní, aby všechno zkontrolovala. A když ho prostě někdo má, stroje, které spotřebují méně nafty, tak na tom vydělá, pokud má staré stroje, které spotřebují více nafty, tak na tom samozřejmě nevydělá. Ale tyto paušály jsou jednoduché a nedají se zneužívat.
Takže bych poprosil, aby vyhláška pokud možno po schválení tohoto zákona, který samozřejmě doporučuji, ale sice jako malou náplast na velkou ránu, aby byla zjednodušena.
Co se týká dovozu potravin. Opět. Víte, omezit dovoz potravin, to je velmi jednoduché, ale nesmíte zapomenout, že ČR je exportní ekonomika. Téměř 80 % exportujeme, a když například omezíme dovoz některých potravin, možná že nám třeba Němci omezí vývoz automobilů, a to by určitě pro náš rozpočet a pro naši ekonomiku nebylo dobře. Takže opět zdůrazňuji, není to problémem dovozu, ale celého systému. To znamená, my musíme ten systém podpořit tak, aby byl konkurenceschopný právě s těmi Belgičany, Francouzi a Němci, aby byl pokud možno stejný anebo velmi podobný.
Na závěr mi tedy dovolte, abych jenom shrnul. Náš systém platby na hektar, který upřednostňuje především pěstování rostlinných produktů, jako je kukuřice do bioplynek, to je u nás velmi rozšířeno, řepka, ječmen do pivovarů, obilí, které vyvážíme, a to je prakticky všechno. Vojtěška, jeteli a další a další věci, které chovají řekl bych velmi citlivě k půdě, zmizí s tím, že zmizí zvířata, které to samozřejmě spotřebovávají, a zemědělci raději produkují tržní plodiny, které potom můžou prodat, než aby produkovali netržní plodiny, jako je vojtěška a jetel, které krávy sežerou a zemědělci z toho nic nemají. Takže to je jenom za mě.
