„Daňové sazby snižovat pro zlepšení konkurenceschopnosti nepotřebujeme, raději nám dejte jistotu ohledně budoucnosti daňového systému, který bude zároveň jednodušší, tak by mohla znít výzva firem působících v Česku tuzemským politikům. Vyplynulo to z průzkumu, který provedla poradenská společnost Deloitte. V něm uvedlo 70,5 procenta oslovených firem, že daňová nejistota je v Česku vysoká. V okolních státech si to myslí 60 procent firem. Za hlavní příčiny daňové nejistoty uvedly firmy časté změny daňových zákonů a nejednoznačné stanoviska daňové správy“ uvedlo ekonomické zpravodajství e15.cz v tomto týdnu.
Není to příliš překvapivé, sledujeme-li pozorně vývoj ve světě. Podívejme se na chvíli do země podnikání zaslíbené - Ameriky. Jeden z nejbohatších podnikatelů světa, multimiliardář Warren Buffett, tam dokonce v minulosti vyzval Kongres, aby se nebál zvýšit daně těm nejbohatším. Spletitost daňových zákonů vytváří paradoxní situace, což dokazuje i Buffettův příklad. Miliardář může platit nižší daně než jeho zaměstnanci. „ Zaplatil jsem jen 17,4 procenta ze svého zdanitelného příjmu a to je v současnosti nižší podíl, než zaplatil kdokoliv z dalších 20 lidí v naší kanceláři. Jejich daňové zatížení se pohybuje v rozmezí od 33 procent do 41 procent a v průměru 36 procent," uvedl známý investor.
Z vlastní zkušenosti vyvrací názor, že sazba daně je rozhodující pro podnikatelskou aktivitu. „Pracoval jsem s investory 60 let a ještě jsem neviděl nikoho, ani když byla v letech 1976 – 77 sazba daně z kapitálových zisků 39,9 %, kdo by se vyhýbal rozumné investici kvůli daňové sazběz případného zisku. Lidé investují, aby vydělali peníze a případné daně je od toho nikdy neodradí“ řekl Buffett.
K Buffetově výzvě se připojilo německé sdružení „Bohatí pro daň z kapitálu“, které v minulosti vyzvalo kancléřku Merkelovou ke zvýšení daně. Konstatovali, že 5% zvýšení této daně pro nejbohatší jim nijak neublíží a do rozpočtu přinese navíc 100 miliard eur za dva roky. K výzvě se přihlásili i další v Německu známé osobnosti. "Zvýšit daň o několik procent pro bohaté není špatné," uvedl miliardář a popový zpěvák Marius Müller-Westernhagen. Pro vyšší daně se vyslovili i další bohatí Němci, jako je například majitel zásilkové firmy Michael Otto. V Německu se přitom platí maximálně 42% daň z příjmu, což je nesrovnatelné s mnohem nižším zdaněním příjmů v České republice. Daň z příjmu fyzických osob platíme ve výši 15%, právnické osoby odvádí 19% daň z příjmu a daň z kapitálových příjmů činí 15%.
V České republice jsme prozatím od našich miliardářů podobné výzvy neslyšeli. Přitom ve srovnání s těmi zahraničními by k přispění do společné kasy měli mnohem větší prostor.
Chtějí-li firmy stabilitu daňového systému, musíme mít dostatečné daňové příjmy, které pokryjí nezbytné výdaje v oblasti veřejných služeb. Žádná prosperující firma nemůže podnikat ve státě, kde nejsou dálnice a silnice, vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla, jistota, že se domůžou práva, je zajištěna bezpečnost a sociální a zdravotní péče obyvatelstva. To všechno stojí peníze. Úkolem státu je, aby je vynakládal účelně a vytvářel podmínky pro další rozvoj. Úkolem státu je také to, aby uměl správně nastavit a vybrat daně a zároveň umožnil podnikatelům vydělávat a dále investovat. Pak může zajistit stabilitu daňového systému, po které firmy oprávněně volají.
Při současném daňovém systému je český stát neufinancovatelný. Dokládá to mnohaleté deficitní financování státního rozpočtu. Měli bychom si přiznat, že deficity měly i levicové vlády, nejbrutálněji však zadlužila Českou republiku pravicová vláda. Chceme-li se z toho dostat ven, nesmíme strkat hlavu do písku.Musíme nastavit rozumnou daňovou politiku, která zaplatí dobře fungující stát, ve kterém se bude dobře dařit i podnikatelům. Pak se nebudou měnit daně každou chvíli a státní rozpočet nebude končit každý rok v deficitu. Nízké daně v havarovaném státě jsou k ničemu.
