Oblíbeným tématem letošní kampaně je "boj proti korupci" a jedním z jeho hitů se stal opět levicový návrh na zrušení akcií na majitele (dříve "na doručitele"), tedy bez konkrétního známého zapsaného vlastníka. Když pravice argumentuje ústavní ochranou vlastnictví a rozumnou námitkou, že stačí firmám s neprůhlednou vlastnickou strukturou zamezit v přístupu k veřejným zakázkám (a ne je rovnou rušit), tak je hned oheň na střeše a padají obvinění, že snad někdo s korupcí bojovat nechce...
Ze stejného ranku i je i návrh zákona o lobbingu z dílny poslanců ČSSD, KSČM a Strany zelených. Jde o recyklovanou a jen nepatrně vylepšenou předlohu, kterou už na podzim sněmovna odmítla pro zjevnou nedomyšlenost a množství systémových chyb. Nesouhlasné stanovisko k ní zaujala i Fischerova vláda. Pro vytvoření iluze, že se něco děje a někdo "bojuje s lobbingem" je však každý návrh dobrý a ten, kdo by si snad dovolil něco namítnout, může být šikovně nepřímo označen za "lobbistu" či rovnou"korupčníka".
Licoměrnost pupulistických návrhů už mi v tomto případě opravdu nedala a musel jsem stejně jako na podzim vystoupit s vlastním příspěvkem do diskuse. Ač návrh zatím prošel jen prvním čtením, jeho autoři si možná neuvědomují, že v případě jeho konečného přijetí ve stávající podobě by si přichystali past mnozí sami na sebe.
Petr Bratský
