Cena zemního plynu vzrostla v posledním roce o 170 % a je nutné počítat se scénářem, kdy dostupnost zemního plynu v Evropě v blízké budoucnosti výrazně klesne a cena dováženého zkapalněného plynu dále dramaticky poroste. Hlavní město Praha chce proto urychlit projekty zvyšující energetickou soběstačnost hlavního města.
V Praze je zemní plyn využíván zejména k vytápění. Odebírá jej přibližně sto osmdesáti tisíc domácností a další desítky tisíc odběratelů z řad institucí a firem. Samo hlavní město spotřebovává pro vytápění budov zhruba jednu desetinu celkové spotřeby zemního plynu v ČR. Tuto míru závislosti zejména na ruském plynu chce hlavní město Praha v následujícím období snížit přijetím řady konkrétních opatření, z nichž jsou některá již v přípravné, nebo dokonce realizační fázi.
„Zvýšení energetické bezpečnosti důrazem na energetickou soběstačnost se ve světle počínání Ruska na Ukrajině stává pro nás absolutní politickou prioritou. Proto jsem zadal pracovní skupině pro klimatickou změnu, aby připravila aktualizaci Klimatického plánu hlavního města Prahy do roku 2030 s cílem posoudit, jak dále omezit budoucí roli zemního plynu v krytí energetických potřeb metropole a jejích obyvatel s cílem snížit závislost Prahy na dodávkách ruského zemního plynu,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček. „Tuto aktualizaci bych rád předložil ještě do začátku léta Radě hlavního města Prahy a následně pražskému zastupitelstvu. Nejde totiž jenom o energetickou bezpečnost, ale také zajištění udržitelné ceny energií pro obyvatele Prahy,“ dodává náměstek primátora pro životní prostředí, infrastrukturu a bezpečnost Petr Hlubuček.
Mezi připravovanými opatřeními je například požadavek, aby developeři nové bytové i komerční projekty na území města koncipovali tak, aby vytápění zajišťovaly bezemisní zdroje tepla na bázi obnovitelných zdrojů energie. U stávajících staveb využívajících plynový zdroj tepla, město chystá kroky, kterými chce vlastníky motivovat k přechodu na jiný zdroj poskytnutím podpory z dotačního programu hl. m. Prahy Čistá energie Praha, který je určen pro bytové domy, rodinné domy i byty. Hlavní město zároveň plánuje ukončení investiční podpory instalace kotlů na zemní plyn a převede tuto investiční podporu do obnovitelných zdrojů, konkrétně tepelných čerpadel, fotovoltaických a fototermických systémů.
Samostatnou kapitolou snižování závislosti na zemním plynu je dálkové vytápění pražských domácností, kdy některé soustavy dálkového vytápění využívají právě zemní plyn.
„Chceme instalovat účinné alternativní zdroje jako náhradu za zemní plyn v těchto soustavách. Prvním konkrétním krokem je zahájení přípravy výstavby ENERGOCENTRA, využívajícího odpadní vody z Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči. Energocentrum bude za pomoci série velkokapacitních tepelných čerpadel nejprve získávat tepelnou energii pro dodávku do zde sousedících lokalit Dejvic a Veleslavína a v druhé etapě do lokality Holešovice a do rozvojového území Bubny-Zátory,“ vysvětluje náměstek primátora Hlubuček.
ENERGOCENTRUM bude největším zařízením na výrobu tepla a chladu v ČR na bázi tepelných čerpadel. Dodávky tepla z velkokapacitních tepelných čerpadel jsou plánovány během několika málo let a samotná tepelná čerpadla budou poháněna elektřinou z obnovitelných zdrojů.
Hlavní město chce také získat své vlastní zdroje plynu, které zvýší energetickou soběstačnost Prahy. „Již jsme prosadili, aby v Ústřední čistírně odpadních vod vznikla výrobna biometanu, přičemž první etapa bude uvedena do provozu ještě letos a, pokud se ukáže jako ekonomicky efektivní, může se její kapacita v čase několikanásobně zvýšit,“ říká Petr Hlubuček. „Jako druhý vlastní zdroj ekologického biometanu chceme vlastní bioplynovou stanici na zpracování vytříděné biosložky komunálního odpadu, která by mohla být uvedena do provozu okolo roku 2025,“ dodává náměstek Hlubuček.
Mezi další opatření patří snížení energetické náročnosti budov a snižování energetických ztrát městských budov.
