Obce přerozdělují ročně asi 150 miliard korun a zvolení zastupitelé mají do určité míry právo rozhodovat o tom, kolik peněz jim budeme každý rok odevzdávat k přerozdělování. Obce vybírají od občanů daň z nemovitosti a také určují její výši. Určují také poplatek ze vstupného, ten může být až 20 % ceny vstupného na fotbal, divadlo, prodejní akce apod. Vybírají a určují poplatek za psa, poplatek za svoz a sběr odpadu a poplatek za zábor veřejného prostranství (předzahrádky hospod, stánky apod.). Od hotelů a penzionů vybírají poplatek z ubytování. 

Nabízí se jednoduchý princip: Nač z jedné kapsy lidem brát peníze, např. prostřednictvím poplatku ze vstupného na různé kulturní a sportovní akce, a na druhé straně rozdávat kulturním a sportovním spolkům dotace? Obec může na jedné straně zrušit nebo zmenšit všemožné poplatky a na druhé straně zrušit či omezit dotace. Lidé se sami budou rozhodovat, jak své peníze utratí.

Představme si obec, která uvaluje poplatek za psa 500 korun a poplatek za odpad ve výši 500 korun na osobu. Když tyto poplatky obec zruší, ušetří čtyřčlenná rodina se psem ročně 2500 korun. Obec bude od lidí vybírat méně, a lidé tak budou mít dost peněz na to, aby si sami uhradili náklady na svoji spolkovou činnost – a obec bude moci zrušit dotace spolkům. Sběr odpadu pak může obec zaplatit z peněz, které dostává ze státního rozpočtu jako podíl na DPH a na daních z příjmů.

Osamostatnit se!

Obyvatelé obce mají také podle zákona o obcích právo se osamostatnit a vytvořit samostatnou obec. Pokud vaše obec uvaluje moc velké daně a poplatky nebo vybrané peníze rozděluje nehospodárně nebo nespravedlivě, můžete se osamostatnit.

Stačí k tomu vytvořit přípravný výbor a sehnat pod požadavek za referendum o osamostatnění části obce určitý počet podpisů občanů obce (podpisy alespoň 30 % občanů v malých obcích nebo až 6 % občanů ve velkých obcích). Referendum bude platné, pokud se ho účastní aspoň polovina občanů.

Větší pravomoci

Jak jsme ukázali, obce mohou omezovat přerozdělování peněz a nechávat lidem více peněz v kapsách. Ale jen částečně.

Hlavní část příjmů obcí tvoří daně z příjmu a DPH přerozdělované ze státního rozpočtu. Daň z příjmů fyzických osob od podnikatelů jde z třetiny přímo obci, ve které živnostník působí. Zbytek daně z příjmu od zaměstnanců a daň z příjmu právnických osob se přerozděluje obcím podle počtu obyvatel a dalších faktorů tak, že 23,58 % - tedy skoro čtvrtina – jde do rozpočtů obcí. Podobně se obcím přerozděluje 20,83 % daně z přidané hodnoty.

Stálo by za to uvažovat o tom, že místo přerozdělování daní skrze státní rozpočet by obce byly ve větší míře zodpovědné za své vlastní příjmy. Poměrná část daně z příjmu zaměstnanců, která jde dnes obcím, tedy 3,5 %, by mohla být v kompetenci obce, kde občan bydlí nebo pracuje. Obec by mohla mít právo tuto sazbu snižovat a přilákat tak obyvatele nebo firmy k sobě.

Takto to funguje např. ve Švédsku nebo ve Švýcarsku. Obce si tam konkurují, možnost občanů stěhovat se do obcí s nižšími daněmi tlačí obce k hospodárnosti. Obce, které se vylidňují, mohou lákat obyvatele na nízké sazby daně.

Vezměme odpovědnost za svoji obec do svých rukou. Prvním krokem k tomu jsou volby do zastupitelstva obce.