Členským státům se prvně vracejí pravomoci

Poslancem jsem od července a zatím nebylo na pořadu jednání o nové směrnici. Až v lednu. Už to o něčem svědčí. Příliv směrnic z Evropské komise, tolik typický pro minulá období, se razantně zpomalil.

Projednávali jsme změnu směrnice o geneticky modifikovaných organismech. Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh, který v podstatě znamená, že se pravomoc zakazovat nebo povolovat pěstování geneticky upravených plodin přesouvá na členské státy. Je to snad poprvé za celou dobu existence Unie, co se nějaká pravomoc vrací členským státům. A pozor: pro změnu byli poslanci napříč spektrem! O směrnici rozhoduje Evropský parlament spolu s Radou evropské unie. Pokud ta nebude souhlasit, bude se konat ještě třetí čtení.

Druhý případ, kdy jsem mohl v lednu hlasovat pro, byla obchodní smlouva s Moldávií, která snižuje cla na dovoz některých výrobků z Moldavské republiky. Volný obchod mezi lidmi je moje krédo. Byl jsem proti obchodní smlouvě s Ukrajinou, protože ta Ukrajině výměnou za snižování cel vnucuje obrovský balík směrnic a regulací, smlouva s Moldávií nic takového neobsahuje. Jen snižuje cla na některé produkty.

Českému kamioňákovi německou minimální mzdu?

Volnému obchodu podle mě staví překážky také jedna novinka u západních sousedů. Německá minimální mzda (ve výši 8,5 eura) má od letošního ledna zvláštní pravidla. Má platit pro všechny, kdo pracují na německém území. Včetně řidičů z povolání, kteří na německém území pracují tak, že přes ně pouze projíždějí.

Jsem zastáncem volného obchodu a volného cestování a odpůrcem nadbytečných regulací. Jestli má Evropská unie k něčemu být dobrá, pak je to podle mě dohoda o volném obchodu a cestování mezi členskými státy. A německá minimální mzda uvalovaná na české řidiče podle mě odporuje volnému obchodu a znamená nadbytečnou regulaci. Proto žádám po Evropské komisi vyjádření, jestli německá minimální mzda pro české zaměstnance na cestách neodporuje základnímu principu Evropské unie – volnému pohybu bez překážek.

Norská kauza

V lednu jsem se vydal do Norska za paní Michalákovou, jejíž děti zadržuje tamější sociálka Barnevernet. Měl jsem možnost přes hodinu mluvit s vrchní policejní komisařkou, která vyšetřovala všechna udání na paní Michalákovou – všechna byla odložena jako nepodložená. Paní Michaláková je očištěna, přesto Barnevernet její děti dál zadržuje.

Jako evropský poslanec nemám žádnou speciální pravomoc, ale můžu snadněji cestovat a snadněji se můžu dozvědět podrobnosti o případu z první ruky. Jako poslanec také na to téma můžu mluvit, a to i na půdě Evropského parlamentu. Na plenárním zasedání v únoru jsem s případem mohl seznámit nejen poslance, ale i Evropskou komisi. Tu jsem vyzval k jednání o smlouvě, která by umožnila vydávání občanů zadržovaných sociálkou v jiném státě.

Euro má být dobrovolné

Je takový zvyk mezi českými europoslanci zvolenými za Českou republiku, i když za různé strany, že se spolu setkávají na začátku štrasburského zasedání. Tentokrát jsem se role hostitele na pracovní snídani ujal já. Jako hlavního hosta jsem pozval slovenského poslance Richarda Sulíka, který promluvil jako ekonom o problémech eurozóny. Pak jsem kolegům představil svůj plán na dobrovolné euro. Usiluji o to, aby členství v eurozóně bylo dobrovolné, což vyžaduje změnu Smlouvy o fungování Evropské unie.

Jako první krok k tomuto cíli sbírám podpisy pod návrh prohlášení o tom, že ekonomiky Evropské unie jsou příliš rozdílné, že společná měna tudíž nemůže dobře fungovat a že by členství v eurozóně nemělo být povinné. V první fázi jsme získali potřebných deset podpisů od poslanců ze tří různých frakcí, aby byl návrh oficiální. Přesvědčuji i poslance na plénu, ale jde to ztuha.

Petr Mach, předseda Svobodných a poslanec EP