Aby delegáti nehlasovali jako tupé stroje, vyzývali mnozí. Například místopředseda Senátu Jiří Liška ve svém projevu řekl toto: „Postupně se v regionech vytvořil na nominačních sněmech propracovaný systém předvolebních dohod a hlasovacích koalic. Ti, kteří byli součástí těchto dohod, měli v poměrném volebním systému zvolení téměř zaručené. Ti, kteří byli mimo tyto dohody, mohli to být v mnoha případech kvalitnější kandidáti, se na volitelné místo nedostali. Tyto dohody navíc vedou také k omezení svobodné vůle volitelů, i když osobně nechápu, proč se volitelé tak ochotně podřizují pokynům organizátorů dohod." Tak mluvil kolega ze Senátu ještě před volbami vedení. Naštěstí ho následně kongres přesvědčil, že situace není ještě tak špatná. Bohužel byl však jeho projev stále dobrým popisem skutečnosti v některých oblastech či regionech.
„Jsme, dámy a pánové, stranou účelových náborů členů a zákulisních dohod? Takto nás vidí veřejnost. Ano, ještě stále si tuto pověst neseme," řekl zase ve svém projevu ještě před zvolením novopečený předseda ODS Petr Nečas. „Rozhodování delegátů na všech úrovních, od oblastních, přes regionální sněmy, až třeba po kongresy nemá být řízeno zákulisními dohodami. Na prvním místě musí stát svobodná úvaha v zájmu další budoucnosti naší politické strany a svobodné rozhodování jednotlivých delegátů. Jsem přesvědčen, že každý z nás si je vědom, že změnit tento prvek chování v ODS je nesmírně důležité. Pevně věřím, že na tomto kongresu budou delegáti rozhodovat svobodně a odpovědně a dají tak jasně najevo, že nejsou vazaly žádných politických dohod uzavřených v zákulisí. Strašně si to přeji a očekává to od nás česká veřejnost," vyzýval Petr Nečas a přesně vystihl vše podstatné.
Asi tušil, že několik dní před kongresem v řadě sdružení byla hlavní podmínkou stát se voleným delegátem právě poslušnost. Poslušnost ke svému „šéfovi" a jeho dohodám. Ale zřejmě netuší, že se vyskytli i tací, kteří onu podmínku poslušnosti bohorovně zaštiťovali jménem Petra Nečase.
Jaké nebezpečí na nás číhá i cestu z něj, naznačil středočeský delegát René Franěk: „...shodou okolností ODS sestavuje vládu a dostává se k moci. Odměnu pro vítěze dostal poražený. Náprava ODS, návrat svobodné soutěže názorů, myšlenek a svobodné soutěže osobností v prostředí zákulisních dohod a manipulací, se tak odsouvá do nedohledna. Jedinou zásadou se stává cynická touha po moci. Výsledkem může být další propad podpory v budoucnosti a prodloužení chronické nemoci." Řekl to ještě před hlasováním, které jistě i jeho překvapilo a dalo mu novou naději.
Kongres jako by uklidil v prvním patře naší strany. A zároveň dal impuls k úklidu v dalších patrech: v regionech, oblastech i městech. Doufám, že k němu dojde. Že rozhodující hlas budou mít všude znovu ti, kteří jsou schopni udělat si vlastní názor a podle něj se rozhodnout, a ne ti, kteří potřebují vést za ručičku a slepě poslouchat. Kongres byl v tomto velkou nadějí.