Koronavirus všechno jednání ohledně zastavení střídání času zastavil a země Evropské unie se tak prozatím neshodly, co dál a věnovaly se z pochopitelných důvodů hlavně řešení pandemie.

„Momentálně je situace naprosto nejednotná, některé státy se přiklánějí trvale k letnímu času, jiné by pokračovaly v jeho střídání a některé se kloní k přirozenému neboli zimnímu času,“ shrnuje senátor KDU-ČSL Petr Šilar, který se tématu dlouhodobě věnuje. Podle něj je nejjednodušší vrátit se k přírodnímu času, který je symetrický vůči východu a západu Slunce a který odpovídá našim fyziologickým potřebám. „Bez vzájemné shody tuto situaci nevyřešíme, neumím si vůbec představit, že by na území Evropské unie nepanoval jednotný čas,“ konstatoval Šilar, který si je vědom toho, že se vlivem současné situace řešení ještě protáhne.

O víkendu o hodinu méně

V noci ze soboty 27. na neděli 28. března si ve dvě hodiny v noci posuneme čas na třetí hodinu. Noc tak bude o hodinu kratší a zhruba pětina obyvatel bude mít s posunem problém se zhruba týden až dva srovnat. Bolesti hlavy, nespavost, nervozita nás tedy v důsledku tohoto časového posunu čekají i letos.

Letní nebo přirozený?

Některé státy preferují letní čas po celý rok, lákají je dlouhé letní večery, problém však nastává ve druhé části roku, kdy trvalý letní čas znamená více tmy ráno, určitě by to nepříjemně poznamenalo začátek školního vyučování, odchody do práce a řadu našich dalších ranních činností.

„Přitom ranní světlo je pro náš organismus naprosto zásadní. Na tom se shodují fyziologové napříč Evropou i celým světem,“ upozorňuje Petr Šilar. „Díky dennímu světlu během vstávání jsme výkonnější, cítíme se odpočatě, jsme čilejší a lépe nám to přemýšlí. Ranní světlo je pro člověka mnohem důležitější než prodloužený večer,“ uzavírá Petr Šilar.