19.06.2016 11:45:00
Česká republika a Německo jsou přátelé. Musíme být partnery bez předsudků
Děkovná řeč Petra Vokřála k příležitosti převzetí ceny Wenzela Jaksche:
Vážené dámy, vážení pánové, přátelé, naše národy po staletí žily vedle sebe v časech dobrých i zlých. Vzájemně jsme se respektovali a po staletí budovali sousedské, ale i rodinné vztahy bez ohledu na to, zda je někdo Čech nebo Němec. Hrůzy II. světové války a události, které bezprostředně následovaly, narušily na desetiletí vztahy mezi lidmi a zanechaly rány, které je potřeba zhojit. Já tu dnes nestojím proto, abych analyzoval historii, a už vůbec ne proto, abych kohokoliv z čehokoliv obviňoval. To, co chci říct, je, že v každé době se najdou výjimeční lidé, kteří nepodlehnou nátlaku většiny a jsou i za cenu ohrožení života ochotni bránit názor, kterému věří. Takovým člověkem byl i Wenzel Jaksch, muž, který celý život usiloval o nalezení společné cesty mezi našimi národy. Je pro mě obrovskou ctí, že zde dnes mohu stát, připomenout jeho památku a s upřímným srdcem za sebe prohlásit, že Česká republika a Německo jsou přátelé. V dnešní době je víc než zřejmé, že máme-li společně existovat ve společné a soudržné Evropě, musíme být schopní čelit výzvám vyplývajícím ze současné světové situace. K tomu musíme dokázat býti partnery bez předsudků se vzájemnou důvěrou a respektem. Bohužel mám někdy pocit, že nám chybí těch více jak 40 let demokratického dospívání, které nám vzal komunistický režim, což nám situaci nezjednodušilo a kroky ke smíření oddálilo. O to víc si cením iniciativy mladých nezatížených lidí, kteří celý projekt „Roku smíření“ s entuziasmem realizovali. Za to bych jim chtěl z celého srdce poděkovat. Právě oni byli hybateli těchto kroků a přispěli tak k dalšímu zásadnímu kroku narovnání našich vztahů. Nemalou měrou se podíleli na tvorbě i přijetí „Deklarace smíření.“ Akce jako Rok smíření nemají za cíl znovu bodat do starých ran, právě naopak. Některé rány zahojil čas, pocit křivdy však v sobě dokážeme nosit celý život. A přitom někdy ke smíření může posloužit i prosté vyjádření lítosti. Někdy i jen to krátké – Es tut mir leid. Chceme takto ukázat, že jsme dospěli a snad již i chápeme, že násilí nikdy nic nevyřeší a že pomsta nedokáže vrátit zpět jediný zmařený život. Naším klíčem, jež definitivně zhojí poslední jizvy mezi Čechy a Němci, je společná budoucnost plná tolerance a pochopení. Budoucnost, kde rasizmus, extremizmus a nenávist nebude mít místo. Pojďme udělat všechno proto, aby byla co nejkrásnější.Dámy a pánové, děkuji Vám za Vaši pozornost a jsem velmi rád, že zde s Vámi dnes mohu být.
