jako předseda klubu, poslaneckého klubu SPD, bych si dovolil načíst zde tři návrhy, které by se měly projednávat dnes večer od 18 hodin v takzvaném opozičním okénku, pokud nám koalice umožní ty návrhy projednávat od 18 hodin. Je to věc na koalici. Dohoda byla, že bude opoziční okénko, kdy i naše návrhy zákonů, tedy z pera SPD či ANO, budeme moci projednávat ve čtvrtek po 18. hodině. Dovolte, abych ty návrhy také trochu okomentoval, byť je trochu okomentoval už pan předseda Okamura, ale já bych si dovolil je okomentovat ještě z jiného úhlu pohledu.
Takže prvním návrhem, který navrhujeme, paní předsedají, na opoziční okénko je bod číslo 15, sněmovní tisk 8, a je to návrh na vydání ústavního zákona o celostátním referendu. Je to podle našeho názoru jeden z nejdůležitějších bodů, který by Česká republika měla mít. Lidé by měli mít právo rozhodovat v referendu. Měli by mít právo rozhodovat téměř o čemkoliv v referendu, když ho samozřejmě Česká republika vypíše. Totiž referendum je skutečná vláda lidu a nikoliv politiků, kteří můžou mít své zájmy.
Referendum mají všechny země Evropy kromě dvou, my jsme jedna z nich. Referendum je totiž skutečná demokracie. Skutečná demokracie a nejenom demokracie v uvozovkách, kterou se tady pětikoalice snaží prezentovat, takzvanou zastupitelskou formou. Zastupitelská forma znamená, hoďte mi ve volbách lístek do urny a my už to za vás ty čtyři roky vyřešíme. A čtyři roky do toho lidé nemají co kecat.
A to je špatně. Lidé by měli rozhodovat v referendu. Já vám řeknu, zvlášť pro ty, kteří tady v minulém volebním období nebyli, jaká je historie referenda, co já si pamatuji, hlavně od roku 2017. (Hluk v jednacím sále přetrvává.) V roce 2017 ve volbách do Poslanecké sněmovny kandidovalo mnoho stran, mnoho stran, které ve svém volebním programu měly referendum, protože referendum je základem demokracie. A myslím, že je to...
Děkuji, paní předsedající. Takže většina stran a já si myslím, že mezi nimi jsou třeba Piráti, kteří říkali, že referendum, sociální demokraté, kteří už tady nejsou, ANO a další. Referendum je opravdu základ demokracie. A jak to dopadlo?
No, první varianta byla ta, že referendum se přijme, aby existoval zákon, ale vykostí se tak, že se vlastně bude moct rozhodovat v referendu pouze například o barvě kravaty pana předsedy klubu Pirátů, pana Michálka, ale žádné důležitější referendum se konat nebude moci. To byla první varianta. Protože elity, nejenom v České republice, ale elity Evropské unie se začaly bát, že by se mohlo stát to, co se stalo ve Velké Británii. Že by náhodou mohlo dojít k dohodě mezi hnutím ANO a SPD a vládou a mohlo se stát, že se prohlasuje referendum, ve kterém se bude moci hlasovat i o důležitějších věcech, například o tom, jestli budeme členy některých institucí, například o tom, jak vysoké budou daně, nebo o odvolání některých politiků, o migraci a o podobných věcech, což je pro Evropskou unii a některé české elity absolutně nepřípustné. Absolutně nepřípustné, že by si lidé sami rozhodovali o těchto věcech. No, to jsme se tady asi zbláznili. Takže nakonec se rozhodlo tak, že se to referendum bude posouvat v programu, aby se o něm vůbec nehlasovalo, protože to riziko, že by se schválilo, bylo příliš veliké. Příliš veliké. To znamená, je to zákon, který prostě nikdo nechce, kromě SPD, možná ANO, to nevím, ale nikdo ho nechce. Nechce ho Evropská unie, nechtějí ho různí jiní spojenci, nechtějí ho elity v České republice a to je důvod, proč referendum v České republice, pokud tady bude tato vláda, pravděpodobně, která má většinu 107 poslanců, zatím 108 poslanců, ne 107, ale zatím 108, tak nebude nikdy schváleno. Ale hnutí SPD na to bude tlačit. My chceme, aby lidé mohli rozhodovat v referendu o různých věcech, aby to nebylo jenom na politicích a politických stranách, a proto ho jako první navrhujeme do opozičního okénka, jako první návrh zákona.
Paní předsedající, ještě jednou zopakuji: je to bod 15, sněmovní tisk 8, návrh na vydání ústavního zákona o celostátním referendu.
Jako druhý tisk, který navrhujeme, je bod 11, sněmovní tisk 4, návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů. O co jde. Jsou to ty nezdaněné zisky a dividendy, které odcházejí z České republiky každý rok od nadnárodních korporací do jiných zemí. Já bych se u tohoto bodu zastavil, protože podle mě je to velmi vážná věc. Poslední dva roky, poslední dva roky hospodaříme s deficity kolem půl bilionu korun, které jsou způsobeny pandemií covidu i špatným hospodařením vlády hnutí ANO, to bezpochyby. A takové deficity můžou způsobit to, že během následujících let prostě dojde k problémům cash flow státního rozpočtu s tím, že nebude na důchody. Ty deficity se musí zastavit. My potřebujeme snížit výdaje státu, především provozní výdaje, nikoliv šetření na lidech, tak jak to dělá vládní koalice, která při desetiprocentní inflaci snižuje to, co už bylo schváleno na jedno a půl procenta. To znamená, že reálné příjmy v letošním roce zaměstnanců, státních zaměstnanců klesnou zhruba o osm procent. O osm procent klesnou reálné příjmy na platech státních zaměstnanců díky této vládě.
Z České republiky každoročně odcházejí dva typy, dva typy obrovských částek do zahraničí díky nadnárodním korporacím. První jsou takzvané optimalizace. To znamená, každá firma, která zde podniká, je to nadnárodní koncern, má matku někde v zahraničí, v Rakousku, v Německu, ve Francii, v Belgii, tak dělá takzvané optimalizace, to znamená, zvyšuje si náklady tak, aby nemusela vykazovat tak obrovské zisky. Dokonce jsou zde nadnárodní korporace, které dělají v České republice obrat 58 miliard, a neplatí ani korunu daní. Ani korunu. Ty optimalizace dělají zhruba 200 milionů. A já jsem přesvědčen, že Finanční správa by se na to měla podívat. To přece není možné. Pardon, 200 miliard, 200 miliard dělají nadnárodní korporace optimalizace. A další sumy, které od nás odcházejí, jsou ve výši 300 miliard. To jsou zisky, dividendy a další nezdaněné věci. To znamená, každý rok odchází z České republiky půl bilionu, půl bilionu korun do jiných států, do jiných zemí. A my jsme přesvědčeni, že je potřeba to zdanit. Proč mají mít výhody díky Špidlově vládě, která velmi servilně slíbila Evropské unii, že tyto zisky, dividendy nezdaní. Velmi servilně. Protože nadnárodní korporace s těmi zeměmi spolupracují, platí daně tam, že jo, takže pro ty velké země, jako je Německo, Francie, Rakousko, je to prostě velmi výhodné. Ale my na tom trpíme (správně: tratíme?). Představte si, že bychom měli ve státním rozpočtu zhruba o 400 miliard víc každoročně, každoročně, tak bychom museli být v přebytku, pokud by zrovna nebyl covid nebo pandemie nebo něco, tak bychom byli v přebytku. Představte si, že ty peníze bychom dali do infrastruktury, do zdravotnictví, seniorům, tělesně postiženým. Prostě je tolik věcí, kde bychom ty peníze mohli uplatnit a my prostě je necháme odcházet z České republiky. Je potřeba se na to podívat, je potřeba ty peníze zdanit, aby aspoň část z nich zůstala tady. Proč čeští občané tady platí daně a ty zahraniční nadnárodní korporace ne? Prostě co to je? Já bych si vzpomenul rád na Aloise Rašína, který po roce 1918 říkal: chcete tady podnikat? Tak tady budete mít sídlo a budete tady platit daně. A já jsem přesvědčen, že to je důležitá věc i v současné době, protože jinak se z nás stává, z České republiky, opravdu ekonomická kolonie a dostáváme se do velkých finančních problémů.
Takže, paní předsedající, ten druhý návrh zákona, který navrhuji, je bod 11, sněmovní tisk 4, podalo ho SPD, je to návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
No a posledním třetím zákonem, který navrhujeme do opozičního okénka, je bod číslo 19, sněmovní tisk 12, návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 40/2009 Sb., trestního zákoníku.
Je to také zákon, který je z pera SPD. A ten návrh zákona má takový neoficiální název "Můj dům, můj hrad". Dovolte, dovolte, abych vás částečně seznámil a odůvodnil hlavní principy tohoto zákona včetně dopadů tohoto zákona.
Hlavním principem posílení nutné obrany je poskytnout občanům vyšší míru jistoty a bezpečnosti. Jak už tady řekl pan předseda Okamura, není přece možné, aby vás někdo překonal překážku, rozbil vám dveře, vlezl vám do baráku; a když se potom něco stane, abyste ještě vy byli popotahováni za to, že jste mu něco udělali, tomu člověku. Aby se zkoumala nutná obrana, jestli jste opravdu použili zbraň v nutné obraně, když ten člověk překonal překážku, vlezl vám o půlnoci do baráku a chtěl, chtěl vás tam třeba zastřelit. A ještě navíc to byl trestaný recidivista puštěný, puštěný z vazby. Tak to jsou prostě neskutečné věci a lidé mají oprávněné pochybnosti, že zákon není na jejich straně. A myslím si, že takových lidí máme v České republice hodně, kteří o tom mohou dlouze a dlouze vyprávět, co si zkusili s českými soudy a vyšetřováním.
Aby se nemuseli obávat použití adekvátního nástroje a prostředku, když někdo poruší jejich domovní svobodu, bude se snažit vniknout do jejich obydlí a vyvolá v nich pocit, že pachatel může ohrozit jejich zdraví nebo dokonce život. Nová úprava zakotvuje zásadu "Můj dům, můj hrad.", která je součástí některých zahraničních úprav. Posiluje postavení a sebevědomí občana, který je napaden ve svém domě a hodlá se bránit, aby se nemusel obávat následného stíhání ze strany státních orgánů, když použil přiměřené nástroje proti pachateli, který bývá často ozbrojen. V takovém případě útočník na sebe bere riziko, že vyvolá-li odůvodněnou obavu z ohrožení majetku, zdraví či života oprávněné osoby, bude se napadený bránit, a to účinně, avšak bez případné sankce ze strany státu. Změna zákona má sloužit k uznání takové obrany jako obrany nutné za situace, kdy v nechráněném prostoru by se o nutnou obranu jednat nemuselo a současně zpřesňuje požadavek zákona, že se musí jednat o přímo hrozící nebo trvající útok, neboť podle stávající úpravy musí obránce například ve svém domě nejdříve čekat, než bude útočníkem přímo napaden, nechce-li riskovat trestní stíhání.
Já tu větu přečtu ještě jednou, to je něco neskutečného. ...neboť podle stávající úpravy musí obránce například ve svém domě nejdříve čekat, než bude útočníkem přímo napaden, nechce-li riskovat trestní stíhání. Za vhodný příklad lze použít i například střelbu skrze vnitřní dveře na útočníka, který již do chráněného prostoru pronikl. Nová úprava současně pokrývá situaci, kdy je útok veden proti jiné přítomné osobě a obránce zasahuje v její prospěch. Meze použití nutné obrany jsou nastaveny takzvanou oprávněnou obavou, která potlačuje možnost případného zneužití, oprávněnou obavou, obránce nemůže být například vedení obrany na velmi vysokou vzdálenost nebo proti prchajícímu útočníkovi, to už není nutná obrana, to je evidentní.
Závěr o naplnění či nenaplnění podmínek nutné obrany při ochraně obydlí bude mít soud. Nicméně podstatné je, že při vyhodnocení adekvátnosti nutné obrany se bude vycházet z toho, jak se okolnosti napadení jevily obránci, nikoliv útočníkovi. Předložená úprava následuje současný vývoj judikatury, který směřuje ke stále vyššímu respektování a posílení chování a i oprávnění poškozeného v neočekávané životní situaci, na kterou je nutné okamžitě, bezprostředně a spontánně reagovat. Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední ani následné dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho pohlaví, neboť nijak nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky. A tak bych mohl pokračovat dál. Ale myslím, že je evidentní, čeho chceme dosáhnout: Aby když jste doma, někdo překoná překážku, abyste se nemuseli bát se bránit a aby v této věci stál stát a státní orgány a instituce vždy na straně obránce.
Paní předsedkyně, to je všechno. Ještě zopakuji ten poslední návrh. Je to bod 19, sněmovní tisk 12, návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník. A to jsou tři zákony, o které jsem vás chtěl požádat, abyste nám schválili do opozičního okénka, které za nás jsou důležité a které bychom chtěli projednávat.
Děkuji vám za pozornost.
