Například méně než polovina studentů britských univerzit podporuje svobodu slova. Dvě pětiny pak souhlasí s cenzurou a zákazem pro vystupující, kteří zastávají odlišné názory. Vyplývá to z průzkumu think-tanku Policy Exchange zveřejněným britským deníkem The Times.
Více než stovka francouzských intelektuálů, akademiků a esejistů podepsala výzvu k ochraně svobody projevu na univerzitách, kterou na svých internetových stránkách zveřejnil deník Le Figaro.
Potlačování svobody projevu probíhá podle podobného mustru. Proti plánované konferenci nebo nějakému projevu se vysloví skupina studentů hlásících se k „antifašismu“, často také k odborům a krajní levici, a pohrozí násilím. Obvykle se jedná o studenty humanitních oborů. Vedení univerzity pak akci zruší s odůvodněním, že jí jde o bezpečnost účastníků. Existuje snaha někdy i násilím, potlačit některé formy debat, výměny názorů včetně výměn vědeckých.
V Německu zase dělali problémy Berndu Luckemu kvůli tomu, že byl jedním ze zakladatelů vlastenecké AfD. I když už se s touto stranou kvůli jejímu ideovému posunu rozešel, pro radikální neomarxistické studenty bylo jeho vystoupení na univerzitě nestravitelné. I když přednášel jen o mikroekonomice…
Jeho přednáška byla nejdřív kvůli tlaku ze strany extremistů z Antify dvakrát zrušena. Poprvé antifašisté na Luckeho pokřikovali, že je „nacistické prase“, podruhé několik z nich vtrhlo do učebny, kterou vedení univerzity nedokázalo dostatečně zabezpečit. Lucke nakonec svou přednášku pronesl a budovu střežily stovky policistů, na místo dorazily čtyři desítky reportérů a zhruba stejný počet protestujících.
Profesorka etnologie Susanne Schröterová před časem pozvala na frankfurtskou univerzitu šéfa policejních odborů Rainera Wenda, aby promluvil na téma „každodenní policejní práce ve společnosti imigrantů“. Hned byla obviněna, že do školy zve rasistu, protože Wend během migrační krize navrhoval postavit na hranicích země plot. Proti jeho účasti se ohradila i šedesátka jejích kolegů a etnoložka nakonec ustoupila - podle svých slov chtěla předejít potenciálním násilnostem.
Předloni v květnu uspořádala debatu na téma muslimské šátky s řečníky z celého názorového spektra. Zaútočili na ni aktivisté zprava i zleva a někteří dokonce požadovali její propuštění.
Průzkum respektovaného Allensbašského institutu ukázal, že dvě třetiny Němců jsou přesvědčeny, že v současnosti si musíte dávat pozor o jakých tématech hovoříte a jak o nich mluvíte. Týká se to především témat jako uprchlíci, islám, nacismus, Židé, pravicový extremismus a AfD. Více než polovinu Němců také dráždí, že jim „čím dál více lidí říká, co mohou a co nemohou říkat a jak se mají chovat“.
S podobnými závěry přišel také průzkum mezi 2 500 Němci do pětadvaceti let. Dvě třetiny respondentů odpověděly, že dnes nelze o cizincích v Německu říci nic špatného bez toho, aniž by byl člověk automaticky označen za rasistu. Více než polovina mladých si myslí, že „vláda před obyvateli tají pravdu“ a třetina se obává, že německá společnost je infiltrována islámem.
Dle výzkumu Nadace Friedricha Eberta napojenou na Sociálnědemokratickou stranu si 55 procent dotazovaných postěžovalo na „názorovou diktaturu“ panující v současném Německu.
Tato snaha umlčovat nepohodlné názory se bohužel uchycuje i u nás. Hnutí SPD jasně hájí svobodu projevu a demokracii. Nesmíme dopustit, abychom dopadli stejně jako islamizovaný sluníčkářský Západ.
