Boj za Klokánky
Fond ohrožených dětí (FOD) je tématikou, která se na veřejnosti dlouho přetřásá a osobně trápí i mě. Bohužel celá věc doposud vyznívala způsobem, že stát brání Klokánkům v jejich existenci. Doufám, že si už i veřejnost – jak ta občanská, tak ta mediální - začala uvědomovat, že tomu tak není. Naopak velmi intenzívně se já, i někteří moji kolegové, včetně některých zástupců z FOD, v současné době snažíme zachránit, co se dá. A bohužel je nutné konstatovat, že dnešní situace je důsledek pro mě zvláštního přístupu obou stran v minulých letech a ve špatném nastavení systému vedení a hospodaření Klokánků. V sobotu 13. 6. se koná shromáždění členů FOD, kde by měla proběhnout reorganizace systému vedení společnosti. Pokud k tomuto zcela zásadnímu kroku nedojde, znamená to v podstatě pro Klokánky nejistou budoucnost.
Klokánci dostávají od státu stejné množství finančních prostředků jako ostatní zařízení podobného typu, přesto peníze nepřicházeli dětem nebo zaměstnancům, ale bohužel se „vytrácely“ někam do prázdna na stále vzrůstající dluhy. Za zaměstnance vedení neodvádělo ani sociální pojištění. Tento fakt vedl ke zmrazení účtu FOD a uvedení majetku do exekuce.
FOD pracovalo v loňském roce s cca 270 milióny korun ročně na cca 462 umístěných dětí. Z toho asi 120 miliónů šlo od státu, dalších cca 34 miliónů z MPSV, krajů a měst, další desítky miliónů jsou dary od lidí, od sponzorů apod. A když vezmeme v úvahu, že jedním z cílů Klokánků je vyhledávat adekvátní rodiny pro děti, kteří se ocitli v tomto zařízení, pak je smutné, že s ohledem na předcházející čísla musíme konstatovat, že cituji z výroční zprávy „ na vyhledávání náhradních rodin postačilo FOD v minulém roce 251.112,- Kč. Za to na
fungování tzv. poboček, které by měly zajišťovat terénní práce a vyhledávat právě tyto adekvátní rodiny, utratilo FOD za minulý rok až 35 mil. Kč. A v případě, že se nedostávalo peněz na splácení dluhů, zareagovala paní Vodičková tím jediným. Přišla s mediální reklamou „Zachraňte Klokánky“, kde se dětí využívá vlastně jako rukojmí a celá veřejnost začne posílat peníze. Bohužel, tak to na mě působí v přímém kontaktu s realitou.
Po středečním setkání s některými zástupci FOD, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí a Ministerstva Spravedlnosti mohu konstatovat, že doufám, že podobné praktiky budou po tomto víkendu minulostí. Myšlenka Klokánků je velmi dobrá a stojí za to ji uchovat.
Současná kontrolní komise, která má zatím – bohužel - pouze poradní hlas, navrhuje několik zásadních změn, které by skutečně postupně vedly k ozdravení zařízení. Jde o to, aby v prvé řadě pobočky a některé azylové domy získali samostatnou právní způsobilost a začaly shánět peníze samy na sebe. Pokud se jim to nepodaří, budou muset skončit. Fond také vlastní několik nemovitostí, které by mohl prodat a věnovat tyto prostředky na umoření dluhů. Samotné Klokánky by měly mít vlastní právní subjektivitu a především vlastní účet. Zřizovateli by se v neposlední řadě mohly stát i kraje či obce. Jejich financování by tak bylo průhledné a transparentní a dárci by se mohli i fyzicky přesvědčit o tom, že jejich peníze neskončily nákupem aut, dovolených nebo známek a proplácení telefonů lidem, které ani neznají.
Musím se ale vedení FOD zastat v tom smyslu, že 90. léta umožňovala téměř divoký vznik „čehokoliv“ a humanitární organizace měly „zlaté časy“. A v průběhu posledních 25 let selhala prostě kontrola v oblasti sociální péče a sociálních dotací. Jenomže tato doba skončila. Zaměstnanci Klokánků, jak jsem je měla možnost poznat, jsou v naprosté většině velmi obětaví lidé se srdcem na dlani, kteří se snaží pomoci dětem na úkor vlastní rodiny a vlastních příjmů a i vlastní pověsti. Moc bych si přála, aby tento potenciál zůstal zachován a abychom našli společně způsob, jak existenci Klokánků zachovat, ovšem za předpokladu, že současný způsob vedení FOD skončí. Moc jim držím v sobotu palce.
Radka Maxová
