Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do připomínkového řízení takzvanou Koncepcí sociálního bydlení České republiky 2015 až 2020. Ponechme nyní stranou, že rok 2015 už vesele běží a přiblížil se ke své polovině. Mnohem horší je, že ministerstvo vytvořilo paskvil. Přehodilo veškerou odpovědnost za sociální bydlení na obce.
Koncepce jinými slovy říká: Milí starostové obcí nad tisíc obyvatel, sežeňte si pět procent bytového fondu pro sociálně slabé, hezky se o ty byty starejte a my na to občas dohlédneme. Je nám jedno, jak to uděláte, ale když to neuděláte, hrozí vám sankce. Poptala jsem se několika starostů, co na tuto „koncepci“ říkají. Jejich dopisy ráda ministerstvu poskytnu.
Ve stručnosti to moc nelze, ale přesto se sem pokusím několik hlavních výtek či snad udivených dotazů starostů vtlačit. Starostové samozřejmě vůbec nerozumějí tomu, proč by obce měly plnit úlohu státu.
Konkrétně se ptají: Pokud stát garantuje právo na bydlení, neměl by to být stát, který toto právo zaručí? Pokud stát přehazuje tuto ústavou danou povinnost na obce, jak jim pomůže?
Vůbec také není jasné, proč by některé obce měly sociální bytový fond zřizovat a na co. Pokud má mít obec s tisíci obyvateli pět procent z bytového fondu (a to i ze soukromých bytů) vyčleněno pro sociálně slabé, co to znamená? Že má obec o dvou stech bytových jednotkách, jejíž obyvatelé nemají sociální problémy, postavit například deset bytových jednotek navíc a čekat, až obyvatelé konečně problémy mít začnou? Kdo to obci zaplatí? A může v těch bytech někdo mezitím bydlet, nebo je obec postaví a nechá ladem?
Koncepce navíc podle starostů vůbec není motivační, spíš naopak. Proč materiál už dopředu počítá s nedoplatky na nájemném? A doplatí tyto nedoplatky stát? Bude je muset obec vymáhat? Na kom? Na neplatiči, nebo na státu? Co pak bude motivovat člověka v bytě poskytnutém ze sociálního fondu obce, aby chodil do práce a platil nájem? Proč má být obec prostředníkem mezi nájemníkem a dodavatelem energií? Znamená to, že za platby za energie opět ručí obec? Proč je celá tato "koncepce" pro sociálně potřebné tak demotivační? Proč v koncepci není například motivace v podobě veřejně prospěšných prací nájemníka pro obec, od níž si pronajímá byt?
No a v neposlední řadě jde o kompetence a práva obce (koncepce žádné nové nenabízí). Kdo bude vykonávat veškerou sociální agendu, agendu s pronajímáním bytů, vybírání nájemného a podobně? Přidá stát obcím placené úředníky? A konečně: Nemají náhodou obce právo nakládat se svým majetkem tak, jak chtějí a uznají za vhodné?
Ve výčtu dotazů a námitek starostů bych mohla pokračovat ještě na dvou stranách. Jisté je, že koncepce je naprosto nekoncepční a je vidět, že se na ní nepodíleli ti, kterých se nejvíc dotkne. Tedy starostové a samosprávy.
Mám pocit, že ministerstvo práce a sociálních věcí nemohlo nalézt lepší příležitost, jak si proti sobě zástupce obcí poštvat. Jak mi napsal jeden ze starostů: Zákony, které řeší práva a povinnosti vůči skupině problematických lidí, schvaluje stát, ale povinnosti vůči těmto lidem má podle této "koncepce" zajišťovat obec.
Je to samozřejmě nesmysl a i můj laický názor říká, že by se s touto „koncepcí“ rychle vypořádal Ústavní soud a ve prospěch ministerstva práce a sociálních věcí by to rozhodně nebylo.
Pokud chce stát problémy sociálně potřebných lidí skutečně řešit (a ty problémy existují v nemalém měřítku), musí začít od příčin. Musí nabídnout kvalitní vzdělání, pracovní příležitosti, musí zajistit vymahatelnost práva, a to i v případě nezákonných exekucí. Musí lidi, kteří nepracují, motivovat. Musí (ve spolupráci s obcemi, nikoli pod hrozbou sankcí!) pomoci těm, kteří o pomoc stojí a skutečně ji potřebují. Nikoli těm, kteří jen natahují ruku a budou sociální bytový fond obcí postupně vybydlovat.
Obce na rozdíl od ministerstva potažmo státu své obyvatele znají. Ty menší, kterých se má "koncepce" nesmyslně dotknout, je znají určitě. Starostové a radní v tisícových obcích dobře vědí, kdo pomoc potřebuje, kdo si pomoc zaslouží a kdo jen zneužívá nedostatků v sociálním systému a není schopen soužití s ostatními. Obce také lidem v nouzi dokážou bezprostředně pomoci, stát kvůli své byrokracii nikoli.
Teď se ministerstvo pokusilo celý systém obrátit na hlavu. Nařídíme shora obcím, ať se o sociálně potřebné postarají a když to neudělají, udělíme jim sankci. S celou koncepcí by se přitom mělo začít z úplně jiného konce. Možná trochu poradím: Vážení starostové, my jsme z ministerstva a nevíme si moc rady, nemohli byste nám poradit, jak řešíte sociální problematiku u vás ve městě?
Radka Maxová
