"Navrhujeme uzákonit povinné dělení rodičovské dovolené mezi otce a matku. Zaměstnavatelé si musí zvyknout, že nejen žena je 'nespolehlivou' zaměstnankyní," uvedla ČSSD koncem minulého týdne ve své tiskové zprávě. Sklenák ovšem původní vyjádření v rozhovoru pro Českou televizi později zmírnil. "Skandinávský model hovoří o tom, že určitý počet měsíců má k dispozici matka a určitou malou část, řekněme jednu osminu celkového objemu, může čerpat otec. A také nemusí. Není to povinnost, ale možnost," upozornil.
Ani toto Sklenákovo vyjádření ale není přesné. I když jsou všechny skandinávské země otcovské dovolené nakloněnější než střední a východní Evropa, žádný jednotný skandinávský model neexistuje. Systémy trojice severských zemí se liší v délce dovolené, kterou mají otcové k dispozici a během níž nemohou přijít o místo, i ve výši dávek, které stát rodičům pečujícím doma o děti vyplácí. Někde se mateřská pro otce blíží povinnosti, jinde jde o obecnou možnost, kterou de facto mají už i čeští otcové.
Švédsko
Švédsko staví na roveň oba rodiče již téměř čtyři desetiletí. V roce 1974 se totiž Švédsko stalo první zemí na světě, která zavedla rodičovskou dovolenou. Do českého práva se tento pojem dostal až v roce 2001, do té doby byla státem placená péče o děti plně doménou žen. A i nyní je zájem českých mužů o rodičovskou dovolenou minimální – podle údajů ČSÚ za rok 2011 na rodičovskou dovolenou odešlo pouze 1,5 % mužů.
Ani ve Švédsku ale neslavila rodičovská pro muže zpočátku velké úspěchy. Ještě počátkem 90. let na ni odcházelo jen 6 procent mužů. Podle Bengta Westerberga, který zastával v té době úřad vicepremiéra a působil také na postu ministra sociálních věcí, nehrála v nezájmu mužů o rodičovskou roli tradice, ale spíš to, že ženy ve Švédsku vydělávaly méně než muži.
"Společnost je zrcadlem rodiny. Jediná možnost, jak dosáhnout rovnosti pohlaví ve společnosti, je dosáhnout rovnosti doma. Přimět otce k tomu, aby se ženami sdíleli rodičovskou dovolenou, je krok tímto směrem," zdůraznil Westerberg v rozhovoru pro list The New York Times. Švédsko proto od roku 1995 zavedlo takzvanou otcovskou dovolenou. Muži sice nemusí zůstávat doma povinně, ale pokud svůj díl dovolené nevyčerpají, propadne jim a dítě bude muset jít dříve do školky. Otcovskou dovolenou totiž nelze převést na matku.
Efekt se brzy dostavil. Na otcovskou dovolenou začalo ještě v průběhu 90. let odcházet 80 % mužů. Švédská vláda v reakci na to otcovskou dovolenou v roce 2002 prodloužila z původního měsíce na 60 dní. Vyčerpat ji tamní muži mohou až do 8 let věku dítěte.
A kolik Švédsko rodičům pečujícím o děti platí? Po 390 dní, tedy cca 13 měsíců, dostává rodič 80 procent svého předchozího platu, maximálně však 946 švédských korun denně (v přepočtu asi 2 838 Kč). Pro zbylých 90 dní je dávka snížena na 180 švédských korun.
Finsko
Dlouholetou tradici má otcovská dovolená také ve Finsku, i když v porovnání se švédskými sousedy mohou finští otcové trávit doma mnohem méně času. Až do konce loňského roku měli nárok pouze na 18 dní (3 týdny) placené otcovské dovolené. Od ledna se tamní pravidla mírně změnila - nyní mohou vyčerpat celkem 54 dnů (zhruba 9 týdnů), z toho 18 dní mohou být doma společně s matkou dítěte, pokud chtějí. Zbylých 36 dnů (případně celých 54 dnů) může otec vyčerpat až poté, co se matka vrátí do práce. Otcovskou dovolenou je třeba vyčerpat do dvou let od narození dítěte, jinak propadá.
Nižší v poměru k platu jsou v porovnání se Švédskem také dávky, které rodiče dostávají. Otcové mají podle údajů finského institutu pro zdraví a sociální dávky nárok na 70 % platu, maximálně však 34 495 eur ročně. Matky během prvních 56 dní mateřské pobírají 90 % platu a maximálně 53 072 eur ročně. Avšak poté dávky klesají na stejnou úroveň, jakou stát garantuje otcům.
Norsko
Norští rodiče si mohou vybrat, zda stráví s dětmi doma 46 týdnů (cca 10,5 měsíce), přičemž budou pobírat svůj předchozí plat v plné výši, anebo budou doma 56 týdnů (cca 12,5 měsíce) "pouze" s 80 procenty platu.
I Norsko nicméně striktně vymezuje, kolik času má doma s dítětem strávit otec. Ten musí povinně čerpat dovolenou pod dobu 12 týdnů, čehož podle statistik využívá zhruba 90 procent norských otců. Otcovskou dovolenou nelze převést na matku, pokud ji otec nevyužije, krátí se doba, po kterou lze pobírat rodičovské dávky od státu. Dítě tedy buď musí dříve do školky, anebo může o dítě dál pečovat matka, avšak již bez peněz od státu.
Matka má zase povinnost být na mateřské 3 týdny před a 6 týdnů po narození dítěte. Zbytek rodičovské dovolené si mohou rodiče mezi sebou rozdělit dle svého uvážení. Od letošního července by však měli čekat rodičovskou dovolenou v Norsku změny. Otcové by měli doma s dětmi podle nových pravidel povinně trávit 14 týdnů a celková doba rodičovské dovolené by se měla prodloužit na 49, resp. 59 týdnů. Vládní koalice si od změny slibuje další posílení role mužů při péči o děti a rovnosti obou pohlaví na pracovním trhu.
Rovnost pohlaví optikou statistik
Čeští sociální demokraté tvrdí, že zavedení otcovské dovolené také v Česku by sevřelo nůžky mezi platy mužů a žen. Ženy by totiž přestaly mít image rizikovějších zaměstnanců v porovnání s muži a firmy by si jich více vážily.
Statistiky ze skandinávských zemí nicméně toto tvrzení nepotvrzují. Podle Eurostatu se v otázce rovnosti platů severské země, které jsou lídry v oblasti péče mužů o dítě, pohybují kolem evropského průměru. Zatímco v celé EU mají ženy hrubou hodinovou mzdu nižší o 16,2 % než muži, ve Švédsku mají platy nižší o 15,8 % a v Norsku o 15,9 %. Finsko je v rovnosti platů dokonce mírně nad evropským průměrem, když tamní ženy vydělávají průměrně o 18,2 % méně než muži.
Paradoxně nejnižší rozdíl v platech mužů a žen je ve Slovinsku, a to pouhé 2,3 %. Zde sice otcovská dovolená také existuje, avšak svou délkou se zdaleka neblíží tomu, co je obvyklé ve Skandinávii. Muži ve Slovinsku mají podle údajů tamního ministerstva práce a sociálních věcí nárok na 15 dní plně placené dovolené, kterou musí vyčerpat během prvních 77 dní od narození dítěte.
V Česku jsou nůžky mezi platy mužů a žen rozevřeny mnohem více než ve Skandinávii či ve Slovinsku. Podle Eurostatu mají české ženy platy v průměru nižší o 21 procent. I bez otcovské dovolené se nicméně nůžky postupně zavírají. Ještě v roce 2008 činil rozdíl 26,2 procenta.
autor: Alžběta Vejvodová
