Vše kvůli těžbě našeho lithia, kolem kterého léta krouží Australané. Spouštěcím mechanizmem se stalo před pár dny podepsané memorandum mezi ministrem průmyslu a obchodu Jiřím Havlíčkem (ČSSD) a australskou společností, která zde prováděla průzkumné vrty a které patří přednostně těžební práva. V rámci objektivity je potřeba uvézt, že předmětné memorandum není smlouvou, ale nezávaznou formou vyjádření společného zájmu účastníků tohoto memoranda. Vyjadřuje však jednoznačně záměr současné vlády, aby těžba lithia nebyla prováděna státem a zužitkována ve formě prodeje finálních výrobků, ale byla prodána zahraničnímu investorovi, přičemž aby náš stát zpětně dostal pouze směšnou cenu za vydobyté nerosty v surovém stavu.
Zarážející je na tom i skutečnost, že tradiční parlamentní strany (až na výjimku), které byly anebo jsou zastoupeny ve sněmovně, tedy ODS, TOP09 a VV počínaje přes ANO, ČSSD a KDU-ČSL, tento záměr výprodeje národního bohatství ve formě práva na těžbu do zahraničí dlouhodobě podporovaly anebo i nadále podporují. Andrej Babiš dokonce dvakrát v letošním roce hlasoval proti návrhu, aby byla problematika lithia s názvem "Informace vlády k podmínkám těžby lithia v České republice" zařazena na jednání Sněmovny.
Tímto memorandem se schyluje k největší celonárodní loupeži v novodobých dějinách. Jak už posledních několik měsíců probublávají informace na veřejnost, Česká republika je podle posledních geologických průzkumu z ničeho nic najednou kandidátem na těžařskou velmoc v oblasti vzácných kovů. Geologické průzkumy na Cínovci totiž odhalily, že v oblasti se nachází cca 6,5 milionů tun (v případě hloubkové těžby je zásoba asi poloviční) vytěžitelného lithia. Tyto zásoby by republice vynesly spolu s wolframem a cínem, které by se vytěžily navíc spolu s lithiem, do státního rozpočtu ČR minimálně 4,4 biliony korun, takže Česká republika by pohodlně mohla splatit svůj státní dluh, a to dvakrát.
Aktuální cena čistého lithia je 3 135 000 Kč za tunu, přičemž podle platných smluv by byla pro ČR sazba úhrady z vydobytých nerostů pro lithium pouhých 10 692 Kč za tunu. Odhad těžby je cca 100 tun denně resp. 30 000 tun ročně, což v případě odhadované zásoby nám vydrží na cca 50 let. Každý den tedy můžeme vydělat 1 milión dolarů, přičemž plánovaný poplatek ČR od investora je směšných 400 USD za tunu a navíc je zmrazen na 5 let a omezen trvale zákonem na maximálně 10% tržní ceny. Celosvětový trh lithia se má 4 krát zvětšit do roku 2024, přičemž tahounem nebude pouze spotřební elektronika ale klíčová bude akumulace energie spojená s obnovitelnými zdroji a expanze elektromobilů. Dle platné legislativy má ten, kdo investuje finanční prostředky do provedení průzkumu ložiska přednostní právo na to požádat o povolení k těžbě. Vytěžená ruda se stane jeho majetkem, ale státu bude odvádět pouze poplatek ve výši deseti procent hodnoty této rudy.
Průzkumné vrty na Cínovci prováděla společnost Geomet, která patří australskému holdingu European Metals Holdings, jejíž hodnota se na australské burze v Sydney zvedla za poslední rok desetkrát. Dalším zájemcem o těžbu je i Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ miliardáře Karla Janečka, která již vlastní od báňského úřadu povolení k těžbě lithia z odkaliště v již zmiňovaném krušnohorském Cínovci. Ten má ovšem primárně zájem pouze o již vytěženou cínovou hlušinu, ve které se nachází lithium. Jenže podle dostupných informací okolo krouží další zahraniční jestřábi nejen z USA.
Občané České republiky mají oprávněný důvod, aby Parlament České republiky přijal zákon, který zajistí těžbu a zpracování zásob lithia v České republice státní organizací, která bude svůj zisk plně odvádět do státního rozpočtu České republiky. Do přijetí tohoto zákona by vláda České republiky také neměla činit žádná nevratná rozhodnutí v této věci a také odvolat platnost memoranda podepsaného ministrem Havlíčkem.
Lithium by mělo být nejen hloubkově těženo našimi firmami a lidmi, ale také u nás finálně zpracováváno. Takovéto národní bohatství musí být využito pro národní zájmy a nesmí být převedeno do soukromých rukou zahraničních firem. Bohužel, přesně k tomu se schyluje. Peníze, které by mohl stát z lithia získat, by nejen umořily státní dluh, ale bylo by možné dát více finančních prostředků starým lidem na důchody a léky, školství, zdravotnictví, na posílení policie, armády a tak podobně.
Pokud bude SPD po volbách zastoupena Poslaneckým klubem v následující Sněmovně, tak bude tyto kroky jednoznačně prosazovat.
