Státní rozpočet by vždy měl mít takovou rezervu, aby zvládl i situace typu povodní, velkých veder nebo třeba rozsáhlých vichřic (viz před časem na Slovensku polom v Tatrách). To jsou záležitosti dlouhodobě nepředvídatelné, v konkrétním případě, ale už jen z hlediska statistiky lze předvídat, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku prostě lze počítat s tím, že velké letní vedro nastane cca jednou za 7-9 let, podobně povodeň většího rozsahu, vichřice s většími polomy jsou také cca jednou za desetiletí, ty menší i jednou za dva roky. Navíc perfektně mají podobné přírodní jevy zmapované pojišťovny, tedy by nebylo od věci je při plánování krizových rezerv přizvat, aby poskytly odborné rady v tomto směru. Ideální by tedy bylo je požádat o názor, třeba prostřednictvím České asociace pojišťoven při přípravě státního rozpočtu nebo prostřednictvím pracovní skupin. Podobně je důležité brát v potaz odborný názor Státní správy hmotných rezerv a Hasičského záchranného sboru, kteří takovou krizi musí v praxi řešit.
Větší zapojení Armády ČR jako dříve by pomohlo
V dřívějších krizích jsme viděli větší zapojení Armády ČR, ať již s použitím víceúčelových vrtulníků, které právě mají schopnosti i takového mírového využití v případně živelních pohrom. Dříve vždycky byla Armáda ČR jedním z prvních sborů, který se do takových krizí zapojoval. Při letošní povodni bylo zapojení Armády ČR spíš menší, problémy s povodněmi trvaly od cca 13. září, ale o větším zapojení AČR se debatovalo až od pondělí 16. září, tedy v podstatě až v době ústupů povodní při odstraňování nastalých škod. Je tedy otázkou nakolik vybavení Armády ČR právě pro pomoc při živelních pohromách poškodilo jeho bezuzdné zasílání na Ukrajinu. Tedy od února 2022 ČR poskytla kromě cca 122 mld. Kč vyčíslitelné pomoci Ukrajině (včetně záruk na půjčky), včetně cca 52 mld. Kč na sociální dávky typu hmotná pomoc, příspěvek na ubytování, poskytla Česká republika i rozsáhlou zbrojní pomoc a „vyčistila si tím zbrojní sklady“ i od techniky, která by se mohla hodit při živelních katastrofách. To se teď jasně ukázalo. O výdajích hovoří také ve svém zprávě i Institut pro světovou ekonomiku v německém Kielu.
EU nic neposlala a rezerva byla minimální
Hnutí SPD vidí, že vláda Petra Fialy bohužel vůbec nepřemýšlela nad tím, že by se nějaká přírodní katastrofa na území ČR v roce 2024 mohla přihodit a nenechala tedy dostatečnou rezervu na pokrytí neobvyklých výdajů. Lidové noviny 27. září uvedly „Co se týče zákona o rozpočtových pravidlech, ten žádá, aby bylo do vládní rozpočtové rezervy určeno aspoň 0,3 procenta celkových výdajů. Letošní rozpočet obsahoval ve skutečnosti 0,5 procenta (necelých 12 miliard korun). … S otazníkem je nejen částka vložená do rezervy na počátku roku, ale také zacházení s rezervou v průběhu daného roku. A tady už chvála vládního postupu bohužel končí. Podle dostupných informací totiž v okamžiku příchodu povodní byla letošní rezerva už téměř vyčerpaná. …” Článek uvádí, že část šla na pomoc krachující Liberty Ostrava. Ale další část textu vyznívá hůř: „ Vedle toho si ale členové vlády šli do rezervy „uloupnout trochu perníčku“ například na hrazení některých nákladů spojených s dopady války na Ukrajině. A u těch je silné podezření, že o nečekané výdaje tak úplně nešlo.”
Bylo oznámeno, že Evropská unie přispěje České republice 2 miliardy euro (50 miliard korun), jak tvrdil premiér Petr Fiala po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Nakonec se ale ukázalo, že to nejsou „nové” peníze, ale jen se mají přerozdělit finanční prostředky České republice už přidělené. Tedy že je stát bude muset přesunout z jedněch projektů na rekontrukci a pomoc po povodních. Jak uvedly Novinky.cz 29. září.2024 „očekávanou padesátimiliardovou pomoc na odstraňování povodňových škod Evropská unie Česku nepošle. Jak se ukázalo, peníze na obnovu po povodních bude nutné vzít ze současných programů, které nám už EU dříve přiklepla. Kolik bude moci vláda takto využít a jak rychle, je otázkou.”
Takže to jenom k tomu, jak nám EU pomáhá. Nepomáhá a nařizuje nesmysly. To je celé. Má cenu v takévéto EU setrvávat, když se stará pouze o sama sebe, Ukrajinu, Green Deal a Migrační pakt EU?
Povodně nejsou až tak překvapivé, pravidelně nastávají, je třeba mít na živelní pohromy dostatečné finanční rezervy.
Státní rozpočet by vždy měl mít takovou rezervu, aby zvládl i situace typu povodní, velkých veder nebo třeba rozsáhlých vichřic (viz před časem na Slovensku polom v Tatrách). To jsou záležitosti dlouhodobě nepředvídatelné, v konkrétním případě, ale už jen z hlediska statistiky lze předvídat, že v Čechách, na Moravě a ve Slezsku prostě lze počítat s tím, že velké letní vedro nastane cca jednou za 7-9 let, podobně povodeň většího rozsahu, vichřice s většími polomy jsou také cca jednou za desetiletí, ty menší i jednou za dva roky. Navíc perfektně mají podobné přírodní jevy zmapované pojišťovny, tedy by nebylo od věci je při plánování krizových rezerv přizvat, aby poskytly odborné rady v tomto směru. Ideální by tedy bylo je požádat o názor, třeba prostřednictvím České asociace pojišťoven při přípravě státního rozpočtu nebo prostřednictvím pracovní skupin. Podobně je důležité brát v potaz odborný názor Státní správy hmotných rezerv a Hasičského záchranného sboru, kteří takovou krizi musí v praxi řešit.
Větší zapojení Armády ČR jako dříve by pomohlo
V dřívějších krizích jsme viděli větší zapojení Armády ČR, ať již s použitím víceúčelových vrtulníků, které právě mají schopnosti i takového mírového využití v případně živelních pohrom. Dříve vždycky byla Armáda ČR jedním z prvních sborů, který se do takových krizí zapojoval. Při letošní povodni bylo zapojení Armády ČR spíš menší, problémy s povodněmi trvaly od cca 13. září, ale o větším zapojení AČR se debatovalo až od pondělí 16. září, tedy v podstatě až v době ústupů povodní při odstraňování nastalých škod. Je tedy otázkou nakolik vybavení Armády ČR právě pro pomoc při živelních pohromách poškodilo jeho bezuzdné zasílání na Ukrajinu. Tedy od února 2022 ČR poskytla kromě cca 122 mld. Kč vyčíslitelné pomoci Ukrajině (včetně záruk na půjčky), včetně cca 52 mld. Kč na sociální dávky typu hmotná pomoc, příspěvek na ubytování, poskytla Česká republika i rozsáhlou zbrojní pomoc a „vyčistila si tím zbrojní sklady“ i od techniky, která by se mohla hodit při živelních katastrofách. To se teď jasně ukázalo. O výdajích hovoří také ve svém zprávě i Institut pro světovou ekonomiku v německém Kielu.
EU nic neposlala a rezerva byla minimální
Hnutí SPD vidí, že vláda Petra Fialy bohužel vůbec nepřemýšlela nad tím, že by se nějaká přírodní katastrofa na území ČR v roce 2024 mohla přihodit a nenechala tedy dostatečnou rezervu na pokrytí neobvyklých výdajů. Lidové noviny 27. září uvedly „Co se týče zákona o rozpočtových pravidlech, ten žádá, aby bylo do vládní rozpočtové rezervy určeno aspoň 0,3 procenta celkových výdajů. Letošní rozpočet obsahoval ve skutečnosti 0,5 procenta (necelých 12 miliard korun). … S otazníkem je nejen částka vložená do rezervy na počátku roku, ale také zacházení s rezervou v průběhu daného roku. A tady už chvála vládního postupu bohužel končí. Podle dostupných informací totiž v okamžiku příchodu povodní byla letošní rezerva už téměř vyčerpaná. …” Článek uvádí, že část šla na pomoc krachující Liberty Ostrava. Ale další část textu vyznívá hůř: „ Vedle toho si ale členové vlády šli do rezervy „uloupnout trochu perníčku“ například na hrazení některých nákladů spojených s dopady války na Ukrajině. A u těch je silné podezření, že o nečekané výdaje tak úplně nešlo.”
Bylo oznámeno, že Evropská unie přispěje České republice 2 miliardy euro (50 miliard korun), jak tvrdil premiér Petr Fiala po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Nakonec se ale ukázalo, že to nejsou „nové” peníze, ale jen se mají přerozdělit finanční prostředky České republice už přidělené. Tedy že je stát bude muset přesunout z jedněch projektů na rekontrukci a pomoc po povodních. Jak uvedly Novinky.cz 29. září.2024 „očekávanou padesátimiliardovou pomoc na odstraňování povodňových škod Evropská unie Česku nepošle. Jak se ukázalo, peníze na obnovu po povodních bude nutné vzít ze současných programů, které nám už EU dříve přiklepla. Kolik bude moci vláda takto využít a jak rychle, je otázkou.”
Takže to jenom k tomu, jak nám EU pomáhá. Nepomáhá a nařizuje nesmysly. To je celé. Má cenu v takévéto EU setrvávat, když se stará pouze o sama sebe, Ukrajinu, Green Deal a Migrační pakt EU?
