Pominu to, že veřejnoprávní televize je schopna a ochotna věnovat půl hodiny svého vysílacího času na takovýto formát sebeprezentace, ale co je na tom nejvíce zarážející, je skutečnost, co jsme se všechno nedozvěděli anebo co bylo veřejnosti zatajeno.
Dvě procenta HDP jako minimum jsou pouze zbožným přáním.
Takže předně jsme se nedozvěděli, kolik je aktuálně čerpáno z rozpočtu a na jaké položky. Takže podle aktuálních a veřejně dostupných informací má ministerstvo obrany vyčerpáno k 31.10. 2024 pouhých 87 miliard korun, tedy všeho všudy pouhou polovinu ze svého rozpočtu a tedy cca 1 % HDP. Sice nyní ministerští úředníci podepisují smlouvy jako na běžícím páse, a ani v podstatě pořádně nevědí na co, resp. na výzbroj, techniku a materiál, které uvidíme až za drahnou dobu, ale je potřeba čerpat. A když to prostě nevychází, tak se provádí tzv. dřívější splátky třeba na americké stíhačky, které nepotřebujeme a nikdo je po nás nechce, ale odůvodnění je takové, že dva kusy můžeme dostat o rok dříve než v roce 2031. Jinými slovy, když to nevychází, šup s tím na zálohové platby a budeme plnit ta 2 % HDP. Není to tak. Jsou to mrtvé peníze do zahraničí na něco, co možná uvidíme za 7 let. Jen tak mimochodem, ta 2 % HDP, tak k těm se přihlásilo 23 z celkových 32 členských států, ještě neznamená, že je budou plnit.
Tři procenta HDP ročně na obranu?
Nechápu, jak tedy mohou nyní zaznívat úvahy o 2, 5 % anebo dokonce 3 % HDP ročních výdajů na obranu v roce 2030, když ministerstvo obrany není schopno smysluplně a transparentně vysoutěžit a připravit projekty ani za stávajících rozpočtů? Jenou se vymlouvají, že banky nedávají zbrojařským firmám úvěry, podruhé, že firmy neplní dodávky, potřetí, že nemáme vojáky na novou techniku. Pravda je ale neschopnost ministerských úředníků prozřetelně dlouhodobě plánovat. Přitom jenom obsluha státního dluhu nás ročně stojí 100 miliard korun a naše občany drtí všeobecná drahota a mladí si mohou nechat o vlastním bydlení jenom zdát.
Problémy, o kterých se mlčí
Kde jsou například děla CAESAR? Již dávno jsme zaplatili za tzv. děla NATO z Francie, a ještě jsme neviděli ani prototypy, natož aby na nich probíhaly vojskové zkoušky. Prý jsou nějaké problémy s nabíjením. Nyní vojáci zase přišli s požadavkem, že jim chybí dostatečné finanční zdroje na pořízení tanků Leopard 2A8, a tedy ať se tento projekt zastaví. No, to jsou tedy novinky. Takže darované a draze nakoupené 40 let staré Leopardy 2A4 z Německa nesplňují požadavky certifikace NATO a na nové tanky nemá armáda peníze? Jinak těžká brigáda měla být již v roce 2026 a nyní to vypadá na rok 2035.
Pásová BVP jsou za oficiální hranicí životnosti od roku 2025. Nyní se dozvídáme, že teprve v roce 2026 dostaneme prvních 10 kusů CV90 ze (246 plánovaných) od společnosti BAE. Sice neumí plavat, ale lepší něco než nic. Jaká je jejich obrana proti dronům? V jaké situaci je naše protivzdušná obrana? Jak jsou na tom jednotlivé druhy vojsk kromě výsadkového pluku a 601. skupiny speciálních sil?
Dva letouny Embraer C390 nás budou stát 11,3 miliardy korun bez DPH. Podle některých údajů je to dvojnásobek ceny, než za to platí jiní zákazníci, byť zřejmě s jinou specifikací. Nevím, na co nám budou schopnosti hašení požárů brazilských pralesů anebo přeprava 86 plně vyzbrojených vojáků.
NKÚ zjistil ve svém kontrolním závěru, že ministerstvu obrany chybí garáže na novou techniku, anebo že platilo za opravy automobilní techniky větší ceny, než kdyby nakupovalo techniku novou. Podobně i ženijní technika. Chemická technika v podobě ACHR-90 již je také na hranici životního cyklu.
Takže ministerstvo obrany má ve svém rozpočtu 8,9 miliardy korun z ostatních ministerstev anebo Ústředních orgánů státní správy, jenom proto aby na oko mělo rozpočet ve výši 2 % HDP, a má obavy, aby tyto prostředky byly vůbec uznatelné podle metodiky NATO (podle mě nejsou), a na druhou stranu nemá finanční prostředky na to, co armáda skutečně potřebuje?
Početní stavy armády jsou kritické. Nejsou lidi a nebudou. Chybí kapacity. V šesti krajích chybí kasárna a výcvikové kapacity, poddůstojnické školy, školy důstojníků v záloze atd. Vojáci potřebují bydlet s rodinami v místě výkonu služby, a nikoliv dojíždět na týdenní turnusy a spát po ubytovnách. To se nedá dlouhodobě vydržet. Přitom stále se bavíme pouze o mírové armádě, a nikoliv o armádě rozvinované na válečné počty. Cílem je nikoliv mít 30tisícovou, ani 37tisícovou armádu. Cílem je mít armádu, která bude mít schopnosti se v řádu několika málo dnů rozvinout na početní stav okolo 100-120 tisíc vycvičených a plně vyzbrojených vojáků. O čem se také vůbec nehovoří jsou prázdné sklady, které byly poloprázdné již delší dobu, ale dílo se dokonalo odvozem na Ukrajinu celkem za 7, 3 miliardy korun ale přitom náhrada se nekoná. Armáda není až na vzácné výjimky bojeschopná.
Osobní spory mezi náčelníkem Generálního štábu Karlem Řehkou a ministryní obrany Janou Černochovou jsou potom vyvrcholením všech těchto debat a mají zásadní dopad na naši bezpečnost. Ať je to předražený nákup vozidel SUPACAP pro speciální síly, anebo střelba našich vojáků v Keni spojená s podivným vydáváním služebních a diplomatických pasů. Těmito osobními spory trpí ale zejména armáda, která má velkou důvěru společnosti, a to je dobře. Je potřeba ale tento spor ukončit a to rychle.
Výhled
Letošní rozpočet ministerstva obrany, ale ani ten na příští rok, klidu nikomu nepřidává a je oprávněným terčem kritiky jak ze strany opozice, tak široké veřejnosti. Nebude dlouho trvat a vše vyplave na povrch, a to potom bude teprve blamáž. Lhali, lžou a lhát budou!
