V současné době roste inflace podobným tempem, jako několik let po Sametové revoluci, kdy peníze ztrácely hodnotu a lidé v Československu se je snažili spíš rychle po výplatě za něco konkrétního vyměnit, než aby se je snažili uspořit. V takové době jsme znovu. Dokonce teď běží reklama na stavební spoření, které nabízí 5 % úrok, věc do té doby nevídaná. Stavebko přitom standardně dávalo úrok cca na polovině až třičtvrtě hodnoty očekávané inflace. Na tom jasně vidíte, jaký výhled nás čeká, a to se nejčastěji stavební spoření uzavírá na 6 let. Je tedy zřejmé, že očekávání finančního trhu je, že to bude špatné, a to dlouho. Komu končí fixace hypotéčních úroků, musí počítat s tím, že jeho splátka může být klidně i dvojnásobná. A to nehovořím o cenách energií.
Obávám se, že válečný konflikt na území Ukrajiny nám ještě zhorší již tak značnou krizi způsobenou zvyšováním cen energií. S tím souvisí zvyšování cen stavebních materiálů, potravin a dalších produktů. Šílené plány EU typu Green Deal (Zelený úděl) nebo program Fit for 55, který na Green Deal navazuje, jsou nereálné, ale o to víc je EU tlačí. Vypadá to, že je jí zcela jedno, že tím ze střední vrstvy populace EU udělá vrstvu chudých, kteří budou dřít bídu s nouzí. Asi je jim to z bruselských paláců zcela jedno. Mezitím mohou vše pohodlně svalovat na řešení krize na Ukrajině, kde se zřejmě rychle blíží politické řešení, neboť vojenská čísla hovoří jasně.
Mimochodem je dost zajímavé, že s válkou na Ukrajině byl zcela zapomenut nějaký Covid, proti kterému se přece od 1. března (tedy před pár dny) mělo vyžadovat povinné očkování nejen skupiny 60+, ale i lékařů, dalších zdravotníků, studentů zdravotních škol, vojáků, studentů vojenských škol. policistů, hasičů atd. Od toho bylo upuštěno ale až téměř na poslední chvíli. A najednou sem míří mohutná uprchlická vlna z Ukrajiny. Ovšem nově příchozí se netestují, nezkoumá se jejich očkování (děti v českých školkách a následně školách musí mít za sebou spoustu povinných očkování, bez toho je minimálně do školek ani nevezmou). Nezkoumá se ani to, kolik z nich má tuberkulózu nebo AIDS, což jsou největší hrozby (tyto dvě uvedené nemoci jsou na Ukrajině rozšířené v daleko vyšším procentu než v ČR). Tedy je jasné, že pomoci zejména matkám s dětmi, které prchají z místa ozbrojeného konfliktu, je lidské, také bychom jistě v podobné situaci chtěli, aby nám někdo pomohl. Ale je mezi nimi také řada bez cestovních pasů a jsou mezi nimi také negramotní.
Zároveň je ale potřeba myslet na zdraví naší populace a minimálně se postarat o řádné zdravotní prohlídky, resp. zaléčení těch nově příchozích. Je třeba také myslet na opatření, která by nesnížila hodnotu práce na českém trhu. Naši občané se teď potýkají se zvyšujícími se cenami energií a pohonných hmot a poslední, co mohou potřebovat, je snížení jejich vlastních výdělků.
Ukrajinců je u nás prý zatím cca 100 tisíc a každý hned dostane 5 tisíc korun měsíčně na hlavu. Ano, Ukrajincům je potřeba pomoci, ale přiměřeně a pouze po dobu nezbytně nutnou. My jim ale garantujeme práci (anebo podporu v nezaměstnanosti) a také průkazku zdravotního pojištěnce po dobu minimálně jednoho roku. K tomu ubytování. Náš sociální, školský a zdravotní systém tak bude pro ukrajinské matky – samoživitelky otevřen po dobu minimálně jednoho roku, jak odsouhlasila současná vláda a také ministři vnitra EU. Ale co naši lidi? Ti to zaplatí!
Tedy pomáhejme, ale rozumně, a ne na úkor našich vlastních občanů. Vláda by už konečně měla něco udělat s cenami energií a pohonných hmot, ať již zastropováním jejich výše nebo snahou odpojit se od energetické burzy v Lipsku. Kompenzace jsou také možností, ale ne v té současné podobě, kdy na ně skoro nikdo nedosáhne. Jsme ve Sněmovně pro občany České republiky a vláda je tam za stejného důvodu. Tedy taková je teorie demokratického státu, jakým doufám Česká republika stále je. Současná vláda ale není schopna řídit stát v době krize a nechá se vléci sledem událostí. Voliči jí to nezapomenou, oni totiž nejsou hloupí.
